Eva Holubcová: Sezóna 2016 a owner-breedeři
Již delší dobu se ukazuje, že nejjistější metodou jak uspět s koněm českého chovu, je si ho přímo odchovat a dát mu šanci na dostihové dráze ve vlastních barvách.
Termín owner-breeder je ve světě naprosto běžně užívaným, ale u nás se zabydluje až v poslední dekádě. Doposud bylo běžné kupovat si koně z Napajedel nebo od jiných velkých moravských chovatelů, ale doba se mění. U nás lze owner-breedery rozdělit do několika kategorií. První a vlastně i nejvýraznější kategorií z nich z hlediska úspěchů na dráze jsou majitelé velkých stájí.
Prvním velkým majitelem, kterého lze v tomto směru označit za skutečného vlajkonoše, je ing. Jiří Trávníček, který vlastní stáj DS Pegas. Ačkoliv samozřejmě může leckdo namítnout do jaké míry jsou skutečně českými odchovanci koně odchovaní na francouzských pastvinách, faktem je, že se jedná o zvířata z klisen, které zde běhaly a zůstaly jako perspektivní pro chov u stejného majitele. Doposud se mu podařily úspěchy typu Cassie, Makléř, Dorotka, Honzik či Nidara.
V jeho šlépějích kráčí stáj Rabbit Trhový Štěpánov, která dílem odchovává své vlastní koně a dílem si je kupuje jako odstávčata či roční a dochovává je na pičínovských pastvinách. Krásným příkladem jsou dva klenoty pičínovského chovného stáda a to dvojice Rabbit Zamindar a Rabbit Montjeu. Rabbit Zamindar už dala vítězku Zimní královny Zamiru a letos tříletou Zamirandu, 4. z Memoriálu Rudolfa Deyla, zatímco Rabbit Montjeu se pyšní čerstvým vítězem Memoriálu prof. Václava Michala Montjeu Third.
Jistě je brzy bude následovat i stáj DAR, která již s vlastním odchovancem Lagaro z prvního ročníku vyhrála Cenu zimního favorita.
Druhou kategorií owner-breederů jsou u nás větší dostihové stáje typu Orling, tréninková a chovná centrála Vocáskových, Stajňa Patrik, Horse Farm Kroutilík, Srubovka, Vrba Rokytnice apod. Orling svůj chov postavil na vynikající steeplerce Vinny. Trpělivá práce se vyplatila, neboť již mají vítězku Jarní ceny klisen Vinnah a její dceru Venillii, která teprve ve svém druhém životním startu byla třetí v letošní Jarní ceně klisen a určitě se od této líbivé klisny dá očekávat další progres. Je dlužno dodat, že je to poněkud překvapení, neboť Rosensturm dává pozdnější koně a samotná rodina Valencie nikdy nebyla proslulá předčasnou raností. Ale tato kombinace dala také klisnu Viva Lea, 4. z Ceny hřebčína Napajedla a účastnici Oaks, která už letos vyhrála v Maďarsku.
Do třetí kategorie lze řadit malé chovatele typu Přemek Kejzlar či Stáj Mikon, kteří chovají na jedné nebo několika klisnách a běhají téměř výhradně jen s vlastními odchovanci. Stáj Mikon disponuje pro letošní rok Fia Go a Vanetou, která loni byla třetí v Ceně zimního favorita za jinými odchovanci owner-breederů a to Lagaro a Montjeu Third.
Nejenom letošní ale i dlouhodobé výsledky českého chovu ukazují, že chovat má smysl. Samozřejmě je nutné přihlížet k tomu, že sem se dostává už několikrát přebraný výběr koní z dražeb s odpovídajícími rodokmeny a odchovem z neměřitelně větší populace plnokrevníků. A tento výběr pak soupeří s koňmi z velmi malé populace zde chovaných plnokrevníků, kde několikerá selekce neproběhla.
Výbornou ukázkou současného trendu byl samotný chuchelský den 24.4., kdy z osmi dostihů rovnou pět vyhráli koně vlastnění a odchovaní owner-breedery a v hlavním dostihu Memoriálu prof. Václava Michala se sešli takto rovnou tři na prvních třech místech.
Možná nadešla doba, kdy hláška „je to český chov“ ztratí svůj hanlivý nádech.
(Eva Holubcová)
