Cape Freedom zas chytil formu (analýza)
Ve Velké letní ceně v Mostě jasně dominoval Cape Freedom, který letos poprvé ukázal formu, s níž loni opanoval EJC Middle.
Velká letní cena Ústeckého kraje (I.kat., 2000 m)
V jednom z vrcholů sobotního mítinku na hipodromu v Mostě se sešla špička na střední trati 2000 metrů. Na této distanci se v zahraničí běhá řada významných dostihů, u nás žádný s velkou dotací nemáme. Největším dostihem pro středotraťaře je tak EJC Middle na 1800 metrů. A právě jeho loňský vítěz uspěl, přestože na zdejší dráze startoval poprvé od posledního místa v Ceně zimního favorita. Stav dráhy byl naměřen 3,7 (dobrá), ale po prvním dostihu pršelo a stav dráhy byl měkčí.
CAPE FREEDOM (8,5:1) se zařadil mezi špičku jako tříletý, když byl druhý v Memoriálu Josefa Dolejšího a pátý v EJC Middle. Tratím od míle do 2000 metrů zůstal věrný i v dalších letech. Před dvěma lety zahájil sezónu výborně. Nejprve byl druhý ve Velké dubnové a pak vyhrál Velkou květnovou. Pak však následovala zdravotní pauza, po níž mu loni dlouho trvalo, než se dostal do správné formy. Až koncem srpna lehce vyhrál dvojku ve Varech a pak s přehledem i EJC Middle.
Přestože před letošní sezónou již zdravotní problémy neměl, na své loňské nejlepší výkony dosud nenavázal, přestože ve Velké květnové i v Memoriálu Josefa Dolejšího se běželo na jeho oblíbené měkké dráze. Vše se zlomilo až v sobotu a to velmi působivým způsobem.
Jaroslav Línek ho v rychle rozjetém dostihu držel za středem pole a pozici si začal lepšit až na začátku oblouku. Vedoucí pozici převzal asi 300 metrů před cílem a silnou koncovkou utekl soupeřům o 6 délek. Tím odkryl své možnosti na podzimní část sezóny. Hlášen je již do Velké ceny Prahy, tak uvidíme, zda bude na startce. Přihlášený je i na obhajobu EJC Middle.
Joganville (10:1) patřil již ve dvou letech ke špičce a loni se věnoval klasickým dostihům. V nich byl nejlépe čtvrtý v St Legeru, ale především díky tomu, že nejdelší klasika nebyla tak dobře obsazena. Naopak druhá místa obsadil v Memoriálu Václava Michala a ve dvojkovém handicapu na míli. Letos běhal trojkové dostihy a posledně porazil ve Varech Black Canyona.
Tady se držel na čtvrté pozici, na začátku roviny již byl vepředu, ale v té době již nastupoval Cape Freedom, který mu nedal šanci. Zbylé soupeře však porazil, a přestože oba favorité vybouchli, potvrdil, že mezi špičku stále patří.
Bonys (12:1) se specializuje na 2400 metrů. Třetí z Českého derby a dvakrát druhý ve Zlatém poháru se loni zaměřoval na starty v italském Meranu, kde si od čtyř let vyhrál jeden dostih ročně. Letos byl pátý v Memoriálu Vlastimila Smolíka i ve Zlatém poháru. Zde začal v zadní části pole a i díky své vytrvalosti na měkké dráze získal v rovině třetí místo.
Darkolva (4,5:1) tento dostih vyhrál před třemi lety, loni tu byl třetí. Letos po slabším úvodu sezóny překvapil třetím místem v Tattersalls Mile na pro něj netypicky krátké distanci, vždyť byl v minulosti druhý v EJC Long – Velké ceně českého turfu i Velké ceně Slovenska. V Maďarsku pak podlehl příliš ofenzivní taktice. V tomto dostihu šel ve středu pole, v oblouku si lepšil pozici, ale nepřišel s výrazným závěrem a prohrál souboj o třetí místo s Bonysem.
Tularka (20:1) měla loni výbornou sezónu, kdy vyhrála tři dostihy v řadě včetně Letní ceny klisen a Ceny Nory Jeane. Druhá byla i v Bratislavké míli a také letos začala na míli. Memoriál Jaroslava Maška na ní byl viditelně krátký, proto se čekalo výrazné zlepšení při obhajobě v Letní ceně klisen, ale i tam propadla. Až v Lázeňské míli to už bylo lepší. Tady začala vzadu, ale nakonec získala solidní páté místo.
Crash On Me (25:1) zaběhla slušně v Letní ceně klisen, kde byla třetí, pak opět ve Varech ztrácela z pátého msta na Joganvilla 10 délek. Teď šla z chvostu pole a skončila šestá.
Locomotive (5,5:1) je ofenzivním koněm. V Mostě na jaře vyhrál trojku mezi vrstevníky o 7 délek, když se začal vzdalovat soupeřům na protilehlé straně a podobnou taktiku volil i v Memoriálu Otakara Frankenbergera, kde ho porazil jen Hazader. Distanci derby neprostál, 2000 metrů mu mělo vyhovovat víc. Usadil se za vedoucím Grigri De Lancrayem, před obloukem převzal vedení a zavedl pole do cílové roviny. Jako tempař však nijak nezrychloval, zřejmě doplatil na měkkou půdu a také nastoupil po delší pauze.
Mo My Dream (8,5:1) byla druhá v Letní ceně klisen, kde proti Achird nesla míň kil a váhovou výhodu měla i proti Zariyance, kterou porazila v Ceně Pat’s Music v Bratislavě. Teď naopak patřila ke koním, co měli penalitu 1,5 kg. Po startu byla rychle na nohou, ale již před obloukem do roviny se začala propadat a dostih jen dokončila.
Grigri De Lancray (2,77:1) se vypracoval až do jedniček a o derby přesvědčivě vyhrál Zlatý pohár. Tehdy jeho ofenzivnímu stylu sedla rychlá dráha, na měkčí prohrál slovenský Zlatý pohár s Carlo Biraghi. Ani teď pro něj měkčí dráha neměla být ideální, ale již na začátku první oblouku opět vedl. Na protilehlé straně však šlápl do díry a Václav Janáček ho ještě před rovinou zadržel. Jak vážné zranění utrpěl, se teprve ukáže.
(Ondřej Blahník)
