Čáriray byl na lehkých skocích třída
Minulou sezónu ukončil kariéru Čáriray, který dlouhá léta patřil mezi špičku na proutěnkách i klasických steeplechase.
ČÁRIRAY byl od počátku podzimním koněm. Patrně i kvůli tomu, že měl rád chladnější počasí a měkčí dráhu. Na rovinách běhal v tréninku svého majitele a chovatele Pavla Vrby. Ve dvou letech byl čtvrtý v jedničkové Ceně Sherlog na 1800 metrů ve Velké Chuchli. Ve třech letech získal sérii tří lehkých vítězství. Začal v pětce a skončil ve dvojkovém Memoriálu Dicka Francise. V handicapu na 2400 metrů nesl nízkou váhu. Ve čtyřech letech vyhrál na konci sezóny opět dvojkový handicap, tentokrát na 1800 metrů.
Překážkovou kariéru zahájil v barvách Miroslava Ševčíka a v tréninku Stanislava Popelky. V druhém startu prohrál v Chuchli souboj s Dekoltem, další ale na téže dráze lehce vyhrál a nakonec ve vrcholu sezóny pro proutěnkáře Křišťálovém poháru Papcel zcela deklasoval soupeře. Vedený Petrem Tůmou za sebou o 19 délek nechal někdejšího vítěze St Legeru a Velké ceny českého turfu Tara, který před tím vyhrál Zlatý pohár EŽ v Chuchli.
Další rok si úspěšně vyzkoušel klasickou steeplechase v Pardubicích. Na pevnější dráze ve Zlatém poháru EŽ skončil sice až šestý, v Pardubicích mu ale dokonale sedla měkká dráha a přesvědčivě ovládl Stříbrnou trofej A.S.A. Tentokrát byl v jeho sedle Dušan Andrés, který s ním absolvoval všechny sezónní starty.
Čáriray s Dušanem Andrésem při triumfu ve Stříbrné trofeji – foto: Zenon Kisza (fotokisza.com)
Další sezónu v sedmi letech začal nezvykle na jaře a rovnou nastoupil do Zlatého poháru v Pradubicích. Na pevné dráze však postupně ztrácel pozici a nakonec byl zadržen. Ani v poháru Josefa Váni v Karlových Varech se mu moc nedařilo a skončil s odstupem čtvrtý. Po tomto startu se již ten tok na dráze neukázal.
Na dráhu se vrátil až další rok na podzim. Ve Zlatém poháru EŽ skončil třetí. Na vítězného Fafintadenienta neměl nárok. V Pardubicích se mu ale opět dařilo. Křišťálový pohár Bohemia sektu tehdy rozjel Ange Guardian, který vedl i v cílové rovině. Dušan Andrés ale Čáriraye rozhýbal k silnému finiši a v dramatickém finiši byl v cíli o ½ délky před Adiutantem, Meny Bay a Ange Guradianem. Kvůli pozitivnímu dopingovému testu ale o druhé prvenství v tomto proutěnkářském vrcholu přišel. Formu potvrdil i v dalším startu. V Agrofert Velké národní o pohár Josefa Váni sice nestačil na vítězného Fafintadenienta, ale dokázal porazil švédského Moss Clouda a dtat se na druhé místo.
O druhé vítězství v Křišťálovém poháru Čáriray přišel
Další rok běhal přes léto. Na většinou pevnějších drahách se mu moc nedařilo. V pardubické Stříbrné trofeji Bohemia sektu, kde sice neměl nárok na suverénního Anakinga, který v předešlém startu porazil ve Velké národní o pohár Josefa Váni Fafintadenienta, ale skončil druhý před Sundarou.
V 10 letech přešel do tréninku svého majitele Miroslava Ševčíka. Vyhrál proutěnky v Bratislavě, byl třetí v Poháru Josefa Váni ve Varech, ale daleko od vítězného Tahiniho i druhého Peintre Elusifa. Zkusil si Merano a ukázal, že se tam mezi špičkou neztratí. V Gran Corsa Siepi di Merano ale skončil až šestý. V Agrofert Velké národní o pohár Josefa Váni byl pátý, když se před cílem dostal před Theophila. S přehledem vyhrál výborný Capferret, který patřil mezi špičku ve Francii.
S přibývajícím věkem už přeci jen začal vyklízet pozice. Přestože na dvoudenním mítinku Velké pardubické lehce vyhrál menší klasický steepl a nechal za sebou rekonvalescenta Mazhilise, někdejšího vítěze Gran Premia Merano. V Chuchli byl blízko výborné Famous Valley na pro něj příliš krátké distanci 3300 metrů. To bylo opět v tréninku Stanislava Popelky, k němuž se vrátil po smrti svého majitele Miroslava Ševčíka.
Loni už bylo vidět, že na špičku nestačí. Poslední start absolvoval ve Stříbrné trofeji sázkové kanceláře Betino. Na jedné z překážek měl nepříjemný pád, při kterém se zranil.
„Ve Stříbrné trofeji v Pardubicích se při pádu vážně zranil. Mě zlomenou lopatku. Měl v plánu ukončit kariéru, ale takhle jsme si to nepředstavovali. Podařilo se ho ale zachránit a může užívat důchodu a ještě někomu dělat radost,“ řekl o něm Stanislav Popelka.
Čáriray byl specialistou na dostihy s lehkými skoky. Na těžkých skocích mu to tolik nešlo. Jeho doménou byly proutěné překážky a klasické steeplechase. Na nich patřil dlouhá léta mezi špičku. A ve svých nejlepších letech na své oblíbené měkké dráze dokázal ovládnout naše největší dostihy.
(Ondřej Blahník)
