Hegnus vítězem Velké pardubické (analýza)

130. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou se záštitou ministerstva zemědělství na 6900 metrů je vrcholem naší překážkové sezóny. Letošní sezóna byla poznamenána pandemií koronaviru Covid 19. Kvalifikační dostihy se musely odběhnout během dvou letních měsíců a případnému podzimnímu termínu neuhnula žádná z akcí pořádaná v září na pardubickém závodišti. Koně tak neměli možnost absolvovat tolik startů jako v minulých letech a pauza od posledního startu byla často delší.

Díky zpřísněným podmínkám se navíc musela poprvé odběhnout před prázdnými tribunami. V řadě zemí je takový stav realitou celé letošní sezóny. Na startu se seřadilo 18 vyrovnaných soupeřů a výrazný favorit se mezi nimi hledal těžko.

HEGNUS (10:1 – uvedeny jsou kurzy společnosti Tipsport) patří mezi špičku překážkářů od tří let, kdy vyhrál Zlatou sponu tříletých, před pěti lety přidal svou první kvalifikaci a Cenu Labe. Před dvěma lety byl druhý ve Velké pardubické za Tzigane Du Berlaisem a loni mu při vstupu do sezóny porážku vrátil v první kvalifikaci. Ve Velké pardubické měl patřit k favoritům, kvůli zranění však nestartoval.

Letos v první kvalifikaci potrápil loňského vítěze Velké pardubické Theophila a pak již nestartoval. V jeho věku zřejmě nechtěl jeho tým riskovat jeho zdraví a problémy s kloubkem na pevnějších drahách v letních měsících. V jeho sedle se poprvé představil Lukáš Matuský, který s jeho trenérem Radkem Holčákem dlouhodobě spolupracuje. Vyhovovat mu měla měkčí dráha, na které mohl těžit ze své vytrvalosti, což se potvrdilo.

V dostihu se držel vždy v přední části pole. Taxisův příkop, který neskočil zcela ideálně, najížděl dokonce v první vlně. Před Velkým anglickým skokem byl na třetí pozici a začal stíhat Playera a Vanduala. V zatáčce do roviny mu Vandual zavřel prostor a Lukáš Matuský ho musel přibrzdit. Znovu se ale rozešel a v rovině soupeře udolal.

„Domluvené bylo, že půjdeme vepředu, nakonec jsem se ale držel tak okolo páté pozice. Nechal jsem ho odpočívat a věděl jsem, že tu klasu má a dobrý konec. V oblouku do roviny jsem chtěl jít už dopředu, ale zavřel mě tam. Hegnus se z toho musel vzpamatovat, ale podal výborný výkon, parádní kůň,“ sděloval po doběhu Lukáš Matuský, který vítězství věnoval nedávno zesnulé mamince.

„Je to pro nás satisfakce za loňský rok. Již loni byl ve výborné formě, ale po problému s kloubkem jsme se rozhodli, že startovat nebude. Naše rozhodnutí se vyplatilo a teď nám to vrátil. Příprava v letošní sezóně díky okolnostem nebyla jednoduchá, ale zvládli jsme to. Když jsem viděl, že má Lukáš Matuský před „Angličákem“ plné ruce, věřil jsem, že to může klapnout,“ řekl po doběhu Radek Holčák.

„Splnil se mi životní sen“, radoval se po doběhu dojatý majitel František Ševců, který se zároveň i jeho chovatelem.

Player (23:1) loni porazil Hegnuse v Ceně Deníku Právo na 4500 metrů, tehdy však Hegnus chyboval na „Velké vodě“. Ve Velké pardubické loni podklouzl v oblouku za hadím příkopem. Letošní sezónu měl ale dobrou. Již v první kvalifikaci byl blízko Theophilovi a Hegnusovi, v Ceně Deníku Právo, předzkoušce Ceny Vltavy pak prohrál souboj s Mustamirem, když v závěrečném nástupu stratil náskok špatným vytočením před Havlovým skokem.

Marcel Novák ho vedl blízko čela, již za lesíkem se spolu s Vandualem ujali vedení, které jim vydrželo až do roviny. Na posledním skoku byl za Vandualem, ale v rovině ho dokázal těsně porazit.

Player s Marcelem Novákem na Taxisu - foto: Tomáš Kubelka

Vandual (23:1) měl na rovinách vysokou třídu a i na překážkách se postupně propracoval mezi špičku. Jeho kariéru přibrzdilo zranění a po návratu byl v posledních dvou ročnících dvakrát osmý. Letos druhým místem v poslední kvalifikaci ale ukázal nárůst formy a tu potvrdil i tady.

Francouz Romain Juliiot ho celý dostih držel blízko čela, v závěrečné pasáži nastoupil spolu v Playerem, do roviny točil první, útoku Hegnuse, kterého trochu zbrzdil v oblouku, však neodolal a na cílové pásce přišel závěrečném souboji i o druhou příčku.

Talent (30:1) se před dvěma lety se uvedl vítězstvím kvalifikaci, kde porazil Ange Guardiana a čerstvého vítěze Velké pardubické No Time To Lose. Následovala ale více jak roční zdravotní pauza. Na dráhu se vrátil loni na podzim a opět uspěl v kvalifikaci. Ve Velké pardubické ale skončil až sedmý. Letos obsadil v kvalifikacích, dvě třetí místa, to druhé ale bylo s odstupem. Na poslední chvíli vystřídal v jeho sedle Pavel Složil zraněného Martina Lišku.

V dostihu šel zpočátku víc vzadu, postupně si ale lepšil pozici, na trávu již točil na čtvrté pozici a ukázal silnou koncovku. Zapojil se do boje o první příčky, čtvrté místo mu však zůstalo.

Tzigane Du Berlais (6:1) vyhrál Velkou pardubickou před dvěma lety. Loni však skončil po kolizi na Taxisu a letos v jediném startu před Velkou pardubickou velký dojem neudělal. Dostih absolvoval vzadu, na Anglickém skoku v první části dostihu udělal chybu. Závěr neměl špatný, na lepší než vzdálené páté místo to nestačilo.  

Casper (30:1) byl loni druhý v Ceně Vltavy. V dostizích se prezentuje závěrem, který předvedl i tady, když se v průběhu držel vzadu. Na páté místo ztrácel jen ¾ délky.

Lodgian Whistle (10:1) loni vyhrál Cenu Labe a letos jednu z kvalifikací, která se však odehrála ve velmi pomalém počátečním tempu. Tady se zpočátku držel vzadu, na seskoku se ale ujal vedení. Pozici začal ztrácel po vyběhnutí z lesíka, na trávu točil pátý, v boji o nižší umístění mu připadlo poslední dotované místo.

Stretton (8:1) loni bojoval o vítězství. Sezónu měl slabší, čekalo však tradiční zlepšení. Podílel se na diktování tempa, za lesíkem ale začal pozici ztrácet. Ze čtveřice koní bojujících o nižší dotace nakonec zůstal bez ní.

Theophilos (4,5:1) obhajoval loňské prvenství. To se ale běželo na pevnější dráze, již jednou ukázal, že měkká mu nesvědčí. Závěrečné zrychlení nepřišlo.

Bugsie Malone (70:1) se dokázal s nástrahami Velké pardubické vypořádat. V závěru ale slábl. V Británii běhal na tratích 4800 metrů a moc měkká půda mu také nevyhovovala, což se tady mohlo projevit.

Dulcar De Siovola (40:1) byl loni devátý, v šesti letech ale přeci jen to byl pro něj náročný posun mezi špičku supervytrvalců. Vstup do sezóny v první kvalifikaci ale nebyl špatný, delší pauza a náročné podmínky ale mohly mít vliv. Dostih absolvoval bez výrazného momentu.

Mazhilis (23:1) je někdejším vítězem Gran Premio Merano. Po zaučení v krosech byl loni čtvrtý. Letos měl problém s kondicí. Ani jeho měkká dráha mu nepomohla. Za „Velkou vodou“ měl nadějný posun, ale v závěru zeslábl.

Ribelino (100:1) je vítězem Velké pardubické 2015. Již před Velkým anglickým skokem se ocitnul na chvostu a dostih jen dokončil.

Mahony (33:1) se za lesíkem propadl a přestal stíhat. Před živým plotem v oblouku před nájezdem na Velký anglický skok byl zadržen.

Catch Life (55:1) se letos chytnul v pardubických kvalifikacích, stopku mu vystavil Popkovický skok. Bez jezdce pak komplikoval část dostihu ostatním.

All Scater (300:1) byl totálním outsiderem dostihu. Sen jeho týmu o dokončení Velké skončil již na Irské lavici, kdy po seběhnutí šel do kolen a katapultoval svoji jezdkyni.

No Time To Lose (15:1) mohl těžit z měkčího podkladu, doskočení na hranu Taxisova příkopu ale znamenal pád.

Sottovento (5,5:1) nastupoval do dostihu jako jeden z favoritů, nevyšel mu ale odskok na Taxisu a fatálně se zranil.

VÝSLEDEK

(Ondřej Blahník)