Hlasujte pro vítěze ankety „Jezdecký výkon roku 2019“

Jako obvykle ale na úvod představíme ty, které se do finále nedostaly. Petr Foret zažil vloni smůlovatý vstup do sezóny, že je ale skvělým žokejem dokázal na podzim, když zaznamenal triumfy v obou edicích „Favoritů“ pro dvouleté koně. V Mostě v sedle Albatrose (video) byl v takticky rozběhnutém dostihu ještě u distance zavřený na bariéře. V poslední chvíli se mu ale podařilo ze sevření vymanit a na cílové čáře připravil o zápis do historie „zimní královnu“ Fragu. V pražské edici se při posledním dostihovém dni se na rozbité dráze nechtělo nikomu dopředu, a tak Petr poslal chtivého Supertupla do vedení asi kilometr před cílem (video). Na první pohled odvážný manévr se mu vyplatil, protože nevelký náskok si se svěřencem trenérky Myškové udržel až do cíle.

Několik povedených jízd ve velkých dostizích předvedl i zkušený Radek Koplík, zmínit musíme samozřejmě jeho zahraniční vítězství v Gd. 2 Prix du Conseil de Paris (video), kde se na těžké půdě v Longchamp musel se Subway Dancerem v úvodní části dostihu hodně přetahovat, aby zkrotil jeho temperament. To se mu ale vyplatilo a ve „slow motion“ finiši právě této dvojici zbylo nejvíce sil. Na naší scéně se Radek stal na jaře partnerem energií hýřícího Amazing Gangstera. V trialu na Velkou jarní cenu (video) překvapil soupeře trhákem v úvodní části dostihu, v samotné klasice dokázal hnědáka z lotu trenéra Wroblewského „uspat“ za polem, a ušetřené síly využil ke stíhací jízdě v cílové rovině. Cílový sloupek nakonec stál příliš blízko a k vítězství chybělo půl délky, jinak by se tato jízda jistě mezi nejlepší dostala.

Ve Velké jarní ceně neměl k triumfu daleko ani Jaromír Šafář, který byl nejspíš u bariéry příliš osamocený, podobná taktika se mu ale následně vyplatila ve Velké květnové ceně (video). I Cape Freedom začínal na konci pole, a když se pole u distance vyrovnalo, musel jeho žokej chvíli čekat na prostor k útoku. Trpělivost se mu ale vyplatila a v cíli byl o krk dřív než nepříliš rychlý průběh rozjíždějící Noble Cliffs a Petr Foret.

O skvělé jezdecké výkony nikdy není nouze na European Jockeys Cupu a nejinak tomu bylo i letos. Zaujal zejména Holanďan Adrie de Vries, který německého hosta Monptiho ukryl ve svižném tempu v zadní části pole, a pole soupeřů pak přejel táhlým finišem v cílové rovině (video). V celkovém bodování EJC útočil na překvapivé vítězství, v posledním dostihu mítinku mu ho ale sebral Belgičan Christophe Soumillon. Náladový Wireless tehdy nejspíš nevstal pravou nohou a na start se dostavil se značným přispěním hvězdného žokeje na poslední chvíli. Diváci v Chuchli mohli zažít neplánovanou „horsemanship show“, v dostihu samotném už vzájemná nevraživost pominula, a budoucí plemeník dostal průběh přesně podle svých představ (video).

Vloni v naší anketě chyběla zástupkyně z řad ženské části žokejské šatny, proto jsme si letos dávali větší pozor. Už několikrát se zde objevila Jiřina Andrésová, asi i vzhledem k tomu, že dokáže vítězit s přehlíženými koňmi. To se jí podařilo i letos, její triumf v sedle Lady Hortenzie zaslouží pochvalu i za to, že v sedle největší outsiderky dostihu nepoužila bičík (video).  

Mezi „nové“ tváře patří Michaela Musialová, která už v roce 2014 zvítězila ve Dvojnásobné karlovarské míli s Cheri Honey, její další sezónou na českých drahách byla ale až ta předloňská. Vloni zaznamenala 10 úspěchů a dá se říci, že pro naší anketu má jistý talent. Nás zaujala její stíhací jízda v sedle Airuschky, když na cílové čáře chytila stájového druha Aigera po výroku „jistě – nos“ (video). V paměti jistě zůstane i trenéru Nieslaníkovi, kterému v posledním (!) dostihu sezóny 2019 v sedle největšího outsidera Shedira „přihrála“ kromě vítězství v dostihu (video) i následné dekorování při prémiovém Večeru šampiónů, kde si tak ještě přebral cenu za třetí místo mezi trenéry. Do finále jsme ale vybrali jinou jízdu. Pojďme si tedy vybranou šestici představit.

David Liška, VCH 11. 5., Ignacius Reily

O dramatické Velké jarní ceně zde bylo napsáno už hodně, teď je tedy řada na vítěze. David Liška už v mladém věku zaznamenal řadu velkých vítězství, na tohle ale jistě nezapomene. Ignacius Reily platil v tomto klasickém dostihu navzdory své barvě za „černého koně“, nicméně šel teprve ke svému druhému životnímu startu. I když předtím v březnu v Chantilly jistý potenciál naznačil, bylo i vidět, že je ještě poměrně „zelený“. To se ukázalo i v samotném dostihu, když se v nepříliš rychlém tempu propadl do zadní části pole. Při vbíhání do cílové roviny tedy neměl dobrou pozici pro závěrečný útok, tam ho ale mladý žokej poslal do nevelké skuliny. Po tomto odvážném manévru začal „Ignacius“ nabírat rychlost a v cíli byl o půl délky dříve než dotírající dvojice Amazing Gangster a Torque Power.

Jan Verner, VCH 11. 5., Cawok

Neděle při VJC byla na dramatické koncovky bohatá. Druhým dostihem dne byl mílový handicap III. kategorie s 15 účastníky. Krátce po startu se Cawok rychle propadl na poslední pozici, a i když asi kilometr před cílem ztrátu smazal, v cílové rovině se mu soupeři začali opět vzdalovat. Ještě 300 metrů před cílem vypadaly jeho šance naprosto beznadějně, a pokud by u nás existovalo něco jako „bet in running“, nejspíš by byl Cawok nabízen v kurzu 100:1, ne-li vyšším. Pak ho ale Jan Verner rozhýbal k neskutečnému zrychlení, a přesto, že ještě u distance ztrácel na vedoucí koně snad 10 délek, cílem tato dvojice proletěla jako první. Poslední dvoustovku by asi stálo za to změřit…

Jiří Palík, VCH 22. 6., Pacific Hill

Derby den byl poznamenán rozmary počasí a to se patrně podepsalo i na průběhu českého vrcholu pro tříleté. Zatímco před dostihem se (tak jako obvykle) počítalo s rychlým úvodem a bitvou o pozice, po startu se nikomu do čela nechtělo. To překvapilo i většinu žokejů, kteří se tak v prvních metrech rozhlíželi okolo sebe a čekali na „vodiče“. Na to nejrychleji zareagovala dvojice největších mazáků v poli, když nevděčné role se chopil Filip Minařík v sedle Angkor Wat, Jiří Palík a Pacific Hill se pověsili za ně. I když dráha po předchozím přívalovém dešti byla už měkčí, tempo nebylo nijak závratné a tandem favoritů si postupně vypracoval náskok několika délek. Asi kilometr před cílem se Filip Minařík pokusil největšího soupeře setřást, Jiří Palík ale jeho záměr odhadl a jeho partner pak v cílové rovině prokázal více vytrvalosti. Oba žokejové si pak vyslechli pochvalu za jedno z nejpohlednějších Derby posledních let, z triumfu se ale mohl radovat jen jeden z nich.

Adam Florian, KV 21. 7., Storm de Nuit

Loňský vítěz této ankety se stal vloni šampiónem českých žokejů s 30 zásahy, takže u něj bylo z čeho vybírat. My jsme nakonec zvolili jeho triumf z červencových Karlových Varů s tříletou Storm de Nuit. Klisna už tehdy byla známa údernou koncovkou, a tak jí v handicapu III. kategorie na 2000 metrů Adam Florian krátce po startu usadil na bariéře ve středu pole. Po klidném průběhu jí v cílové rovině nasměroval na venkovní volnou stopu, kromě toho že svěřenkyně trenéra Seménky akcelerovala, začala se chovat i poněkud nestandardně. Na posledních 500 metrech několikrát bez viditelného důvodu odběhla od soupeřů, aby se k nim následně zas vrátila. Žokej tak měl hodně práce s korigováním jejího směru, bičík v podstatě ani nepoužil, přesto se v cíli po výroku: „Boj – kr.hlava – hlava – ½“ mohl radovat z dalšího vítězství vydařené sezóny.

VIDEO

Michal Hrouda, Most 27. 7., Strassburg

Zatím nejlepší sezónu kariéry zažil vloni Michal Hrouda, který ještě do poslední neděle bojoval o třetí místo v šampionátu. V úvodu sezóny těžil ze spolupráce s centrálou rodiny Vocáskových, která vyústila v zisk Jarní ceny klisen v sedle Gold Memory. Na mosteckém Hipodromu se mu dařilo i nadále a my jsme si vybrali asi nejtěsnější loňský dostih, kde byl partnerem klisny Strassburg. Ta už jako dvouletá patřila mezi naděje ročníku, také ale o ní platilo, že není nejjednodušší na ježdění. V trialu na JCK zaostala v boxech, totéž se jí „podařilo“ i při pokusu v Ceně jezdectví. Tehdy jí trenér Germič nasedlal právě Michalu Hroudovi a v červenci bylo vidět, že už klisnu zná. Z boxů jí trochu pomohl a do cílové roviny tak vbíhala na poměrně nadějné pozici. Očekávané zrychlení se ale nekonalo, naopak u distance to vypadalo, že v jejích silách nebude ani dotované umístění. Na posledních 100 metrech ale jakoby nabrala druhý dech a z vyrovnané řady osmi koní měla nejvíce sil právě Strassburg. Zbývá dodat, že prvních deset v cíli dělily přibližně dvě délky.

Michaela Musialová, Slušovice 3. 8., Roncal

O mladé jezdkyni už byla řeč v úvodníku, do finále jsme vybrali její jízdu s dvouletým Roncalem trenéra Tůmy. Dostihy dvouletých přinášejí občas dramatické okamžiky a nejinak tomu bylo i tady. Už při prvním probíhání cílem opustil sedlo Adam Florian (k neuvěření že na téměř stejném místě měl pád před necelým rokem) a Michaela Musialová, která se nacházela s Roncalem v těsné blízkosti, ztratila třmen. Nenajde se asi mnoho těch, kteří někdy jezdili na koni, a přáli by si projet ostřejší slušovický oblouk na dvouletém debutantovi bez třmenů. Michaele Musialové se to vyplnilo a také se jí podařilo udržet se v sedle. Větší čas protilehlé roviny ale strávila tím, že se snažila uspořádat výstroj tak jak patří. Na videu je při probíhání cílem vidět, že zcela v pořádku vše nebylo ani tam, „adrenalin level“ byl ale vytočen na maximum a ještě si šla následně převzít čestnou cenu pro vítěze.

Pokud máte svého favorita, HLASOVAT můžete zde do středy 26. února.

(Ferdinand Minařík)