Irská kvalita proti české zkušenosti

Rozbor Martina Jakoubka

Když jsem se v týdnu poprvé podíval na kurzy vypsané pro letošní Velkou pardubickou, na první pohled mne zaujalo, že do role poměrně výrazného outsidera je pasován Player. Jistě, Player letos v přípravách opravdu nezářil, přesto se mi to vůči němu zdálo (a zdá) poněkud nespravedlivá. Na druhou stranu to svědčí o tom, nakolik kvalitní a vyrovnaná společnost se na startu letošního ročníku objeví. Vzato kolem a kolem, ať vyhraje kdokoliv, asi si neřeknu, že by to byla prvotřídní senzace jako kdyby zvítězil třeba svého času Al Scater. Přesto pochopitelně mám své favority a nějakou představu o nadějích jednotlivých účastníků a ty se pokusím v následujících řádcích vykreslit. Stejně jako loni si rozdělím pole do několika kategorií z hlediska očekávaného výkonu. Oproti loňsku ale svůj konečný verdikt rozdělím na střízlivé a maximalistické očekávání a vyjádřím jej intervalem míst, ve kterém doběh čekám.

Koně, od kterých boj o tabuli nečekám

Letos v poli opravdu nenacházím jméno, kterému bych bez zaváhání přisoudil černého Petra a výčet outsiderů bych začal jím. Proto aniž bych tím tvrdil, že je pro mě outsiderem největším, začnu třeba Zatarem. Ten vlastně od svého druhého místa v Ceně Labe v roce 2021 nedokázal na tento svůj příslib navázat. Následnou sezonu končil předčasně a loni ve Velké pardubické ztratil jezdce na Taxisu. Letos se představil pouze v kratší kvalifikaci, kdy byl v oblouku velmi aktivní, v závěru ale zeslábl. Právě z jeho vytrvalosti mám obavy. Na druhou stranu měl jeho realizační tým dostatečný čas na to vyladit koníkovu formu na maximum a lze očekávat, že se v neděli představí silnější, než jak ho známe. Osobně by se mi ale spíš líbil opět v Ceně Labe. Střízlivé očekávání: 16. - 10. místo, maximalistické očekávání: 10. - 7. místo. To o Playerovi bych naopak skoro řekl, že máme indicií až moc. Letos vyběhl do tří kvalifikací, dojem však zanechal vždy stejný. Po aktivním průběhu mu v rovině opakovaně docházelo a rozhodně to nevypadalo na to, že by jej Marcel Novák v závěru šetřil. Letos prostě Player vypadá neslaně nemastně a navzdory jeho velkým zkušenostem, které by ho měly dostat spolehlivě do cíle, se zdá, že boj o peníze se odehraje bez něj. Přesto z úcty a možná i ze setrvačnosti ponechávám pomyslně otevřená dvířka pro překvapení. A to navzdory tomu, že nám poslední kvalifikací Player moc nadějí na nečekaný vzestup formy nedává Střízlivé očekávání: 12. - 8. místo, maximalistické očekávání: 7. - 5. místo

Mrzí mě, že zatím nemůžu s většími nadějemi psát o Del Reyovi, kterého počítám mezi své největší oblíbence od srpna 2019, kdy kuriózně dokončil svůj dostih poznamenaný hustým deštěm jako jediný z pole startujících. Po prozatímním kariérním maximu – výhře v 1. kvalifikaci roku 2022 přišla nucená pauza, jejíž okolnosti jsou díky jeho letošnímu medializovanému návratu dobře známé. V srpnu nám všem zatrnulo, když to po pádu na živém plotu chvíli vypadalo fatálně, Del Rey se ale dokázal vrátit a poslední kvalifikací se probojoval na startovní listinu VP. Při vší mé slabosti pro něj nemohu zavřít oči před tím, že budoucí vítěz VP by neměl trávit půlku sezony rekonvalescencí. Harmonogram jeho přípravy musel poznamenat i onen srpnový pád. V zářijové kvalifikaci mě sice mile překvapil, že se zapojil do závěrečného souboje o vítězství, do VP ale určitě půjde jen se zlomkem potenciálu, který by mohl po plnohodnotné přípravě předvést. Střízlivé očekávání 16. - 10. Místo, maximalistické očekávání 9. - 8. místo

Nejsem úplně přesvědčen o vysokých šancích dvou ze tří irských zástupců. Jeremy Pass v kariéře startoval dosud jen na tratích, které byly nejméně o 2 kilometry kratší. V posledním roce prodělal hned dvě trenérské změny a byl přihlašován především do PTP. Velkou neznámou je pro mne jeho mladý jezdec amatér Teddy Davies startující především v USA, kde si však již na překážkách nějaké úspěchy připsal. Dvojici přeji především šťastné proběhnutí cílem, ale už umístění v polovině pole by pro mne bylo spíše nečekané. Střízlivé očekávání: 16. - 12. Místo, maximalistické očekávání 11. - 8. místo

O něco lépe vidím vyhlídky Streets of Doyen, který má alespoň zkušenosti s o něco delšími distancemi. V květnu se v Puchestownu představil po boku Coko Beach, ale po nepříliš čistém průběhu dostih pro pád nedokončil. Jeho výhodu spatřuji i v tom, že do dostihu nepůjde s velkou závodní pauzou – naposledy vyběhl na konci srpna. VP v jeho sedle pojede Ben Harvey, jenž začal být na ostrovech více obsazovaný teprve dva roky zpátky. Opět si myslím, že pro tuto dvojici bude úspěchem přejít kurz čistě. Střízlivé očekávání: 16. - 10. místo, maximalistické očekávání: 9. - 8. místo

Koně, pro které by byla dotace úspěch

Jako stájová dvojka Pegasu bude startovat nejmladší účastník letošního ročníku VP – High in the Sky. Ten si zkusil delší distance teprve letos a v průběhu sezony ukázal, že se právě na nich bude cítit nejlépe. Jeho forma na podzim vygradovala dosud nejcennějším umístěním – druhým místem v závěrečné kvalifikaci. V té v závěru nestačil na rychlejšího Aenease, bez problémů se ale dokázal odpoutat od zbytku pole. Konkurence nejlepších však v této kvalifikaci chyběla. S lepšími soupeři se potkal v kratší druhé kvalifikaci. Přišlo mi, že na kratší distanci nedokázal zcela prodat svůj potenciál. Tehdy skončil osamoceně čtvrtý, když se jasně odpoutal od zbytku pole, nástup trojice nejlepších však nezachytil včas a teprve v samotném konci se zdál k vítězům přibližovat. Něco podobného od něj čekám ve VP. Myslím, že vytrvalost by jej mohla udržet v koních až do cílové roviny, závěrečné zrychlení a absolutní rychlost ale má část jeho soupeřů na vyšší úrovni. Střízlivé očekávání: 9. - 8. místo, maximalistické očekávání: 7. - 5. místo

S velikou radostí kvituji start dvojice Her Him a Lenka Neprašová. Když žena v sedle naposledy dokončila VP na přední pozici, já se teprve učil jezdit na odrážedle. :-) Od třetího místa Lucie Baluchové s Grettym totiž v sobotu uběhne již 27 let. Nyní má Lenka Neprašová díky Her Himovi možnost ji v doběhu na tabuli napodobit. Samotný Her Him je s nadsázkou řečeno kůň světoběžník, který v kariéře dokázal zvítězit například i ve švédské Velké národní nebo ve Velké varšavské ceně. Na pardubické závodiště se začal orientovat teprve letos právě s cílem startu ve VP. V kvalifikacích si Her Him vedl obstojně. Ve dvou kvalifikačních startech byl v první kvalifikaci pátý, poté ve třetí kvalifikaci doběhl čtvrtý. Z obou startů usuzuji, že pro boj s nejlepšími mu v závěru bude chybět vytrvalost. Čelo závodu mu pravděpodobně jasně uteče, ale do druhé, třetí vlny dobíhajících by patřit mohl. Střízlivé očekávání: 10 - 7. místo, maximalistické očekávání: 6. místo     

Na start své nejspíš poslední VP se postaví Lombargini. Ten loni příjemně překvapil čtvrtým místem, na které se mu bude letos asi těžko navazovat. Jak u něho bývá zvykem, představil se letos ve dvou kvalifikacích, přičemž v té první naprosto vytuhnul v závěru, i když se ještě na poslední proutce zdálo, že může bojovat o vítězství. Z boje o lepší umístění jej ve třetí kvalifikaci připravilo zaváhání na Velkém angličáku, kde jeho jezdec dokonce ztratil třmeny. Přesto se do dostihu dokázal vrátit, na lepší než šesté místo to ale nebylo. Myslím, že jeho letošní výkony neodráží jeho potenciál. První kvalifikaci šel bez formy a ve třetí to po těžké chybě nevypadalo, že by se nějak více vydal, přesto dokázal odejít Kaiserwalzerovi a zachytil se podobně na půl plynu jdoucího Argana. Šancí veterána Lombarginiho dle mého bude aktivní závěr a pokud zůstane v koních i v oblouku, může ho vytrvalost dostat před pár soupeřů s vyššími rychlostními kvalitami. Na úplně čelní pozice to ale nejspíš stačit nebude. Střízlivé očekávání: 10. - 7. místo, maximalistické očekávání: 6. - 5. místo

Koně, pro které by byl doběh mimo tabuli zklamáním

Druhou polovinu startujících načnu Arganem. Minulý rok vstupoval do VP jako jeden ze spolufavoritů. Jeho naděje však vzaly za taxisem za své. Bohužel tak nemohl prodat očividně výbornou formu, ve které loni byl a dostihová veřejnost se může jenom domnívat, jak tento supervytrvalec vyzrál. Je známým a často opakovaným faktem, že Arganovi sedí těžší podmínky. Bohužel pro něj to vypadá, že týden před velkou bude panovat průměrně hezké říjnové počasí. Pár milimetrů hrozících srážek s tratí patrně nic neprovede. Arganovy letošní kvalifikační výsledky nám toho poví asi tolik, kolik svého čas výsledky Mr. Spexe v jeho vítězné sezoně. Je k nim třeba přistupovat tak, že Argano v nich očividně nebyl veden s cílem rvát se o výhru a jak již bylo řečeno, 5,8 km je stále ještě distance, na které je jeho konkurence silnější. Je nicméně faktem, že letošní výsledky z přípravy nejsou tak dobré jako v minulých letech, také stájová forma koní Martina Lišky mi letos přijde o něco horší – například výkony Stormyho a Precious Rocka jsou pro mne letos zklamáním. Když k tomu přičtu silně defenzivní taktiku, kterou bývá Argano veden, a kvůli které může být těžké zachytit nástup předních koní, vychází mi Argano z elitní společnosti asi jako nejméně jistá sázka.

Střízlivé očekávání: 8. - 5. místo, maximalistické očekávání: 4. - 3. místo

Do své první VP odstartuje Sexy Lord, tomu se fenomenálně vyvedla loňská sezona, kterou korunoval stylovým vítězstvím v Ceně Labe. Letošek se pro něj nesl ve znamení přechodu mezi elitní konkurenci a je třeba mu přiznat, že obstál na výbornou. Ve dvou asi nejsilněji obsazených kvalifikacích byl jednou čtvrtý, a jednou třetí. Pravda, do boje na úplném čele se před cílovou podkovou ani jednou nezapojil, pokaždé ale patřil ke koním, kteří od počátku udávali tempo a ani v závěru nezeslábli. Sexy Lord je koněm, který jde zepředu a vepředu jej čekám i v průběhu VP. Myslím, že má dostatek vytrvalosti na to, aby ofenzivní taktiku ustál i v takto dlouhém dostihu. Pravděpodobně se ale opět najde několik konkurentů, kteří schování hlouběji v poli přes něj v závěru přejdou, dle mého by jich však nemuselo být úplně mnoho. Střízlivé očekávání: 7. - 4. místo, maximalistické očekávání: 3. místo

Na jedinou klisnu ve startovním poli – Santa Claru – se velmi těším. S Josefem Bartošem v sedle se jedná o velmi silnou dvojici, která své možnosti naznačila mimo jiné v letošní krátké kvalifikaci, kterou zakončila těsně třetí. Velice se mi líbil projev klisny při vítězném startu ve Velké wroclavské. Tu šla velice takticky schovaná v koních a silným finišem dokázala zbytku pole jasně odejít. Skokově navíc byla v podstatě dokonalá, což jí na řadě překážek přinášelo cenné metry k dobru. Pokud by takový výkon zopakovala i v neděli, mohla by být hodně vysoko. Osobně ji stále ale ještě považuji za koně, jehož vytrvalost směrem k tak dlouhé distanci nebyla dostatečně prověřena a myslím si, že v poli nalezneme hned několik koní s lepšími předpoklady zrychlit i s více než šesti kilometry v nohou. Věřím, že má na to, zapojit se do boje o vítězství, ale v rovině přes ni několik soupeřů přejde. Střízlivé očekávání: 6. - 3. místo, maximalistické očekávání: 2. místo

Dále si vezmu na paškál dvojici vetránů z tréninkové centrály Hany Kabelkové – Talenta a Stara. Talent šel letos pouze první kvalifikaci a skončil v ní hluboko v poli poražených. Trenérka před ní avizovala, že ji bere jako test, zda Talenta závodění stále ještě baví. Trochu jsem po tomto výkonu trnul, zda to tedy nebyla jeho derniéra. V průběhu léta se však prý povedlo Talentovi vrátit chuť do závodění a kombinací pro něj specifických tréninkových metod jej opět dostat do vrcholné formy. Jeho poslední kariérní dostih tedy přeci jen proběhne až tuto neděli. Pro mne je Talent po posledních ročnících sázka na jistotu. Je to velezkušený kůň a angažmá Jana Kratochvíla dle mého dává dokonale smysl – jezdeckou inteligencí i určitou razancí mi přijde podobný typ jako někdejší Talentův dvorní jezdce Pavel Složil. Tipuji, že neděle bude naprosto důstojnou tečkou za Talentovou kariérou. Talent pravděpodobně bude v cíli držet krok do posledních metrů a skončí někde kolem 4. místa. Střízlivé očekávání: 5. - 4. místo, maximalistické očekávání: 3. místo

Star šel letos kvalifikace dvě, přičemž v té první to vypadalo, že dokonce sahá po vítězství. Nakonec však podlehl duu, kterému na 5,8 km nemůže konkurovat asi nikdo – Chelmsfordovi a Godfreymu. V druhé kvalifikaci si nechal čelo trochu moc utéct a na kratší distanci už to nemohlo být na nic lepšího než na 5. místo. Trenérka v rozhovoru avizovala změnu taktiky, která by měla Stara ve VP dostat ještě výše než na loňské třetí místo. Ondřeji Velkovi prý naordinovala jistou zdrženlivost v cílové rovině s cílem netočit tam první a přijít neslábnoucím koncem až v samotném závěru. Jak ale v rozhovoru trefně poznamenal Martin Cáp - chce to tam v první řadě být a já dodávám, že to chce také mít rychlost na to nadělit v podstatě na pětníku pár délek naprosté špičce. K tomu se přiznávám, že jsem asi trochu skeptický. Starovi věřím zhruba stejně jako Talentovi – dle všeho v závěru vepředu bude, ale ve finiši si myslím, že ve 13 letech už absolutní rychlost nebude mít takovou, aby jej vynesla na stupínek nejvyšší.

Střízlivé očekávání: 5. - 3. místo, maximalistické očekávání: 3. místo

Koně na výhru

Nejvyšší šance zabojovat o vítězství letos dávám trojici koní. Začnu hned svým “černým koněm” a koněm, o kterém bych si v životě nepomyslel, že jej kdy budu zmiňovat mezi adepty na vítězství v jakémkoliv dostihu. Tím koněm je Dulcar de Sivola – jeden ze čtyř ex-dobšických akvizic Lokotransu, kteří se v září neuvěřitelným nárůstem výkonnosti v Pardubicích postarali o malý sportovní zázrak. Najednou tu tedy máme Dulcara, který si z minulých let přinesl vklad velice vytrvalého a neuvěřitelně spolehlivého koně, od kterého lze čekat, že kurz v pohodě přejde. Popadá-li navíc vepředu dostatek rychlejších koní, může z toho být i dotace. Po zářijových Pardubicích tu ale máme také Dulcara, který zadrženě zvítězil na 5,2 km dlouhé distanci po fenomenálním výkonu, kdy vodil celé pole, mezi břízkami se zařazením vyššího rychlostního stupně oddělil a v závěru dostihu bez pobídek zbytek pole naprosto deklasoval. Ani poměrně malý odstup zářijového dostihového dne od VP v jeho případě nejspíš nebude zásadním problémem, neboť Dulcar působil, že si prostě dal jenom obyčejnou rychlou práci. Pokud stejně půjde i velkou, pak si myslím, že s ním zvládne držet krok opravdu jen pár nejlepších. Nejsem si jistý jenom tím, zda by své tempo v případě boje odkázal ještě vystupňovat. Z toho důvodu jej ve střízlivém hodnocení dávám pouze na třetí místo, pokud ale jeho nejbližší sokové nebudou mít ideální průběh, hravě může zvítězit.

Střízlivé očekávání: 3. - 2. místo, maximalistické očekávání: vítěz

Udělalo mi velikou radost, že se po letech na startovních listinách objevilo jméno kvalitního koně z ostrovů. Tím jménem je Coko Beach - trojnásobný účastník liverpoolské Velké národní, ve které skončil nejlépe na 8. místě. Než se pustím do rozboru jeho šancí, neodpustím si povzdechnutí nad některými ohlasy ze sociálních sítí, kde namísto radosti z tak kvalitního účastníka zaznívají často apriori skeptické hlasy o neschopnosti zahraničních hostů přejít, ba dokonce naučit se kurz dostihu apod. Jako kdyby ve výsledkových listinách nefigurovala na předních pozicích jména jako Risk of Thunder, It´s a Snip, nebo z nedávné historie francouzský Urgent de Gregaine nebo třeba Rathlin Rose... Myslím, že od dob Superior Finishe (třetího z Grand National 96, který ve VP 98 skončil na Popkovickém skoku po chaosu způsobeném volným koněm) tu snad tak kvalitní zástupce z ostrovů nebyl. Coko je úspěšným účastníkem prestižních krosů v Punchestownu, o jeho účastech ve Velké národní již byla řeč. Zaměřil jsem se na jeho poslední start, kterým si právě v Punchestownu doběhl z role jasného favorita po aktivním a snad až příliš exponovaném průběhu pro třetí místo, když v závěru nezvládl zachytit nástup nejrychlejší dvojice. Dlužno ale říct, že od startu ve Velké národní jej dělil pouze necelý měsíc a síly v závěru mu možná chyběly i z toho důvodu. Jako jeho velikou devizu vidím, že s dlouhými distancemi má řadu úspěšných zkušeností. Zároveň ve mně vzbuzuje respekt, že je typem koně, který čistě přejde trať Velké národní. Směrem k našemu vrcholu překážkové sezony si z toho beru přesvědčení, že rychlostně, vytrvalostně i skokově se jedná o opravdu špičku. Co jeho šance oslabuje je jednoznačně fáze sezony, ve které se VP běží - Coko Beach, který naposledy startoval v květnu, ji půjde z tréninku. Dalším nezanedbatelným faktorem bude i profil některých specifických překážek. S terénními překážkami by díky zkušenostem z Punchestownu problém mít neměl. Otázkou ale může být třeba zákeřný Velký angličák. V sedle Coko Beach bude Keith Donoghue, který z angažmá u Gordona Elliota Coko Beach zná a s více než dvěma sty ostrovními vítězstvími a krosovými zkušenostmi je slibnou volbou. Na druhou stranu každý, kdo někdy závodil, mi asi dá za pravdu, že znalost domácí tratě je neoddiskutovatelnou výhodou poskytující potenciálně spousty drobných výhod každému, kdo se samozřejmostí ví, kde je výhodná stopa, kde je zbytečné se hnát, nebo naopak kde už se láme chleba. Keith Donoghue a Coko Beach se v neděli postaví proti soupeřům, z nichž většina toto samozřejmé čtení pardubické trati ovládá. Bude irská kvalita stačit na domácí zkušenost? Já si osobně myslím, že dvojice na úplně nejvyšší metu nedosáhne, každopádně se nám však Coko Beach postaral o zajímavou zápletku. Střízlivé očekávání: 3. - 2. místo, maximalistické očekávání: vítěz

Na závěr si nemohu nechat nikoho jiného než Godfreyho. Ten do VP odstartuje pravděpodobně v pozici favorita a nelze se tomu příliš divit. Jeho projev v první kvalifikaci byl naprosto výborný. Je to kůň, u kterého se všeobecně předpokládají výborné vytrvalecké kvality, přesto dokázal na trati 5,8 km porazit fenomenálního Chelmsforda, pro kterého byla tato distance pravděpodobně blíže optimální délce. Godfrey je kůň momentálně s asi nejlepší schopností vystupňovat tempo v samotném závěru po řádné porci kilometrů v nohou. Zároveň asi ani nemůže být lépe jezdecky obsazen. Od Jana Faltejska nelze čekat nic jiného než to, že koně úsporně provede dostihem a v klíčové chvíli podpoří už tak nesmírně silný finiš. Samozřejmě je to překážkový dostih, stát se může cokoliv. Z možných scénářů, které nezahrnují pády a karamboly si myslím, že Godfreymu může sebrat výhru snad jen kdyby se šlo v závěru ve větším počtu hektické tempo a on by musel do šíře roztažené pole příliš neekonomicky obíhat. Ale to už je čistá teorie... Střízlivé očekávání: 1. místo