Jaká byla Velká pardubická?

Už před startem vzbudilo pozornost jen desetičlenné pole. Zřejmě na to mělo největší vliv suché počasí během roku. To neprospělo ani drahám ani tréninkovým podmínkám. Ze zdravotních důvodů tak vypadlo víc koní než v minulých letech. Asi největší škoda je Fort Medoca, který ale již loni nedokončil sezónu. Rozhodně by jinak patřil k favoritům „Velké“. Na poslední chvíli vypadl Zarate, který hezky vyhrál první kvalifikaci a v té poslední ladil formu. Těšil jsem se i na Klarc Kenta, který si to konečně celé osahal.

Nakonec nás reprezentovala jen osmička koní, ale nikdo nebyl do počtu. Všichni ukázali, že ve Velké pardubické mají, co dělat. A byl tu také velký comeback, když se po zranění vrátil skvělým výkonem v poslední kvalifikaci Gofrey. A především tu byla zahraniční účast, která dala Velké pardubické ten správný lesk. Francouz Hard Roc De Kerser nevypadal jako žádná hvězda, ale solidní krosař. Porovnání s našimi jsme se bohužel nedověděli, protože na francouzském skoku spadnul přes Čáryjapa. Co je ale skvělé, že k nám Irové začali vozit koně, kteří vyhrávají krosy v Cheltenhamu. Tamní cross country jsou měřítkem, kde se střetávají krosaři z Británie, Irska a Francie. My už ne. Naposledy tam byla před deseti lety Delight My Fire, která v dobré pozici spadla na Grand National skoku.

Už v roce 2012 sem Willie Mullins přivezl Unce Juniora a Maljimar vedl sérii Crystal Cupu. Tehdy mi to ale přišlo, že to vzali trochu jako výlet. Maljimar byl čtvrtý a Uncle Junior šestý. Spolu s ostatními se koukali od startu do cíle na zadek Orphee Des Blins. Jako vítěz z Cheltenahmu přijel na Velkou pardubickou 2017 Urgent De Gregaine. Kdyby s ním Felix de Giles nenastoupil tak brzo, kdo ví. Takhle ho v blátivé lázni porazil Time To Lose. Před dvěma lety přivezl Gordon Elliott Coko Beache. Ten nevyhrál v Cheltenhamu, ale v Punchestownu. Měl ale vysoký rating 162 lb. Šel výborně až do Havlova skoku. Až loni nejlepší krosař na ostrovech Stumptown protrhl 30tiletou nadvládu domácích koní.

A letos stejný trenér Gavin Cromwell, stejný jezdec Keith Donoghue, ale jiný kůň. FINAL ORDERS nesl na Cheltenham Festivalu o 8 kilo míň než Stumptown, ale jasně dominoval a měl za sebou výbornou sezónu. Měl mu také sednout rychlejší podklad. Kdyby před tím celý den nepršelo. S měkkou půdou si nedělal hlavu Jakub Kocman, který nahradil Pepu Bartoše, jenž si zas vybral den smůly. Araucarias se hned od startu začal vzdalovat soupeřům. A nebylo to jen tempo, které nasadil, ale také skvěle skákal. Taxis a irskou doslova přelétl. Koho ale napadlo dát točné body hned za prodloužený Taxisův příkop? A proč, když se nikam netočí a jde se přímo na jedenáctku. Jakub Kocman byl dole.

To byla zásadní změna v dostihu. Tempo začalo zpomalovat. Na dropu se dopředu dostal Final Orders, který oba krosy v Cheltenhamu vyhrál start-cíl, Keith Donoghue se ale téhle role zhostit nechtěl. Držel se našich koní, kteří ale nikam nejeli. Ani Dumon Roclay. Až se toho za Hadím příkopem ujmul nejzkušenější žokej v poli Jan Faltejsek. Godfrey je známý svým drtivým finišem, ale je to vytrvalec, který potřebuje tempo. Jan Faltejsek o něm řekl, že je to diesel. Prostě nemá tu akceleraci z místa, ale pomalu se zahřívá a stupňuje rychlost. Začátek dostihu měl také dost vlažný. Teď šel první na trávu a první přes poslední skok, ale Final Orders byl už k němu přilepený a dramatickém finiši ho o půl délky porazil. Deseti pobídek Keitha Donoghua si komise nevšimla.

Final Orders poráží Godfeye, třetí Angkor Wat – foto Jana Syručková

Chvíli byl ve hře i Angkor Wat s Janem Odložilem, nakonec jistil třetí příčku. Zpomalená pasáž neprověřila jeho vytrvalost, ale třídu nesporně má. Čtvrtý skončil již 13tiletý vítěz z roku 2023 Sacamiro s Lenkou Neprašovou. James Best dovedl na pátou příčku Greek Deserta. High In The Sky letos zklamal. Dumon Roclay vypadal, že kdyby nevysadil Marcela Nováka na předposlední překážce, byl by líp. (Ondřej Blahník)

Vítězný tým: Keith Donoghue, Final Orders a Gavin Cromwell – foto Jana Syručková

VÝSLEDEK

ZÁZNAM ČT