Japonský koncert vyvrcholil úspěchem Panthalassy v Saudi Cupu
Míša Moricová se ohlíží za vrcholy uplynulého mítinku Saudi Cupu v Rijádu, kde uspěli především japonští koně.
Komentář Míši Moricové
Na startu nejbohatšího dostihu světa měli Japonci šest koní, dalo se tedy čekat, že některých z jejich koní bude bojovat o vítězství. Jenže ještě v polovině cílové rovinky o ně bojovala celá čtveřice, z níž byl nakonec nejlepší šestiletý PANTHALASSA. Svěřenec Yoshity Yahagiho, který se na písku představil vůbec poprvé, rovnou celý Gr.1 dostih o $20 000 000 odvodil, a ještě prvenství udržel před dotírajícím Country Grammerem (Dettori). Ten nakonec rozbil absolutní triumf Japonska, kterému se ale dařilo také během rámcového programu, přičemž už v pátek se v Rijádu blýsknul Stronger Together v péči Ingrid Janáčkové Koplíkové. V handicapu na 2100 metrů skončil třetí. Vítězství si v Saudské Arábii připsal Bauyrzhan Murzabayev, který těsně porazil i Frankieho Dettoriho.
Nejprve se vrátím právě k Saudi Cupu (Gr.1, 1800 metrů), kde nasadil ostré tempo Panthalassa vedený Yutakou Yoshidou. Ten umí chodit z čela, ostatně se tak pokusil urvat Tenno Sho na podzim, kde ho chytil jenom Equinox, nicméně celou kariéru strávil na trávě. Byla jsem proto trochu skeptická ohledně toho, zda je rovnou Saudi Cup vhodným dostihem pro to, aby si hnědák jiný povrch vyzkoušel, jenže Panthalassa ukázal, že je mu úplně jedno, na čem běží. Když mu dostih sedne, je nesmírně těžké ho porazit, o čemž se přesvědčil i finišující Country Grammer. Svěřenec Boba Bafferta předvedl pěkné zrychlení z druhé části pole, musel se ale znovu po roce spokojit s druhým místem, protože vítězný Japonec jej k sobě na více než půl délky nepustil. Panthalassa tak získal první vítězství v Saudi Cupu pro Japonsko.
Po loňském druhém místě za Emblem Roadem opět doběhl druhý Country Grammer, čímž v podstatě splnil očekávání, přičemž z mého pohledu zaběhl tak, jak jsem čekala, také další japonský kůň – Cafe Pharoah (Moreira). Jeden z nejlepší japonských specialistů na písek těžil z dobrého průběhu, respektive z toho, že zatímco podstatná část pole šla hodně zvnějšku, Cafe Pharoah ušetřil metry a v závěru bojoval o přední příčky. Jen těsně se musel spokojit s třetím místem, přičemž to čtvrté bral další Japonec, a sice loňský vítěz tamních 2000 Guineas Geoglyph (Lemaire). Ani ten nemá s pískem zkušenosti, napoprvé si ale vedl velmi dobře.
Pátý byl rovněž japonský Crown Pride (Lane), zatímco loňský vítěz Saudi Cupu Emblem Road (Moreno) obsadil šesté místo. Ačkoliv nejsem fanouškem tohoto koně, přeci jen musím říct, že šesté místo z jeho strany nebylo vůbec špatné vzhledem k tomu, že do cílové rovinky točil nějakou pátou stopou a celý dostih naběhal metry na víc. Jun Light Bolt (Moore) byl sedmý a favorizovaný Taiba (Smith) až osmý, když v průběhu cválal za lídrem, v závěru ale rychle zeslábl a neukázal vlastně vůbec nic zajímavého. Porazil už jen domácí outsidery a jednoho Japonce.
Silver Sonic nejlepším vytrvalcem
Sedmiletý bělouš SILVER SONIC mě zaujal svým prosincovým vítězstvím v Gr.2 Stayers Stakes v Nakayamě, a protože měl pro Longines Red Sea Turf Handicap na 3000 metrů výhodnou váhu, docela se mi pro tento dostih líbil. Po startu byl svěřenec Yasutoshi Ikee dost chtivý, Damian Lane jej ale dokázal usadit na třetí místo, odkud v cílové rovince přešel bělouš do vedení. Syn Orfevreho triumfoval pro Japonsko s přehledem o 2 a ½ délky před britskou dvojicí Enemy (Kingcote) a Get Shirty (Tudhope). Ostře sledovaný vítěz Ascot Gold Cupu Subjectivist (Fanning) pod nejvyšší váhou dostih odvodil, následně ale neměl z čeho brát a cílem proběhl předposlední. Vítěz Německého derby Sisfahan (Mitchell) bral dotaci za šesté místo, preferovaný Trawlerman (Dettori) z Godolphinu zklamal osmou příčkou.
Bathrat Leon a Elite Power ovládli sprinty
Japonský triumf se zrodil také v 1351 Turf Sprintu (Gr.3, 1400 metrů), neboť světoběžník BATHRAT LEON zase jednou zaskočil favority. Na travnatém povrchu dal vzpomenout na svůj loňský nečekaný úspěch v Godolphin Mile při Dubai World Cup Night, neboť se od počátku pohyboval na špici, načež svým soupeřům odskočil. Tentokrát měl ale vítězství s chlupem, protože americký Casa Creed (Saez) finišoval opravdu mocně a japonského hřebce v péči Yoshita Yahagiho nechytil jen o hlavu. V sedle úspěšného hnědáka byl Ryusei Sakai.
Na písčitém povrchu se sprinteři utkali v Riyadh Dirt Sprint (Gr.3, 1200 metrů), kde se suverénně prosadil americký host ELITE POWER. Vítěz Breeders‘ Cup Sprintu v tréninku Williama Motta cválal v druhé části pole, nicméně v cílové rovince na jeho finiš nikdo nenašel odpověď. Pod Frankiem Dettorim pětiletý Elite Power vyhrál lehce o 3 a ¼ délky před svým krajanem Gunitem (Gaffalione).
Závěrem bych jenom chtěla poznamenat, že letošní mítink při Saudi Cupu potvrdil trend z posledních dvou sezón – Japonci se nemusí bát posílat koně kdekoliv do světa, přičemž povrch ani distance moc nehraje roli.