Klisny potvrdily kvalitu, na Rata ale nestačily (analýza)
Hlavním tahákem nedělních dostihů ve Velké Chuchli byl první díl klasické trojkoruny, tedy 99. Velká jarní cena.
Na mílové distanci se utkalo třináct koní, z nichž se pouze čtyři představili v hlavním trialu, kterým je Memoriál profesora Václava Michala. Naopak oproti obvyklým zvyklostem nechyběla na startu špička tříletých klisen. Dlouhá léta totiž platilo, že Jarní cenu klisen a Velkou jarní cenu dělil pouhý týden, zatímco letos byla mezi zmíněnými dostihy pauza 16 dní. Klisny v konfrontaci se silnějším pohlavím rozhodně obstály, když se ze třech zúčastněných dvě vešly na pomyslné stupně vítězů. Na favorita ovšem žádná z nich nestačila.
RATE (2,3:1 – uvedeny jsou kurzy společnosti Tipsport) byl stejně jako při předchozích dvou českých startech hlavním adeptem na vítězství a ani tentokrát své příznivce nezklamal. Zatímco v Gerschově memoriálu a Michalově memoriálu zahájil dostih za středem pole, tentokrát volil ofenzivnější taktiku. Zpočátku se dokonce ocitl na špici, když si jeho žokej Milan Zatloukal pohlídal, aby ho po startu z boxu číslo jedna soupeři nezavřeli na bariéře. V prvních stovkách metrů se před něj ale posunuli oba reprezentanti stáje Lokotrans, za nimiž Rate cválal ve druhém sledu na bariéře. V cílové rovině Milan Zatloukal chvíli čekal s prvními pobídkami, přesto se Rate až u distance dokázal odlepit od vzdorující Eternity a „hrábnul“ si víc než předchozích startech. Nakonec zvítězil jistě o 1 a ¾ délky, takže pošesté za posledních jedenáct let zvítězil ve Velké jarní ceně první favorit.
Navíc Rate oficiálně stanovil nový rekord chuchelské dráhy. Ten má hodnotu 1:35,53 a na sociálních sítích už bylo diskutováno, že skutečný čas byl minimálně o sekundu pomalejší. Ve svých analýzách už jsem se nepřesnostem naměřených časů věnoval několikrát, například i v souvislosti s Michalovým memoriálem, v němž byl Rate ve skutečnosti oproti oficiálnímu času zhruba o 1,7 sekundy pomalejší. Časomíra se totiž u nás nespouští automaticky, ale ručně, takže výsledné časy jsou zákonitě ovlivněny lidským faktorem. Každopádně o tom, že Rate zaběhl nejrychlejší Velkou jarní cenu historie, není sporu, protože do neděle činil její rekord 1:37,3.
Vytrvalecké dispozice v původu svěřence Čestmíra Olehly už jsem rozebíral v analýze Michalova memoriálu, takže se nebudu opakovat. Každopádně jeho chtivější projev vzbuzuje jisté otazníky, které pravděpodobně bude mít šanci před Českým derby rozptýlit. To se totiž letos namísto obvyklých šesti týdnů odběhne deset týdnů po Velké jarní ceně, což nabízí dostatek prostoru na přípravný start. Zajímavé je, že předchozí čtyři vítězové Velké jarní ceny žádný derby trial neabsolvovali. Lagaro a Sagar totiž zůstali na kratších distancích, zatímco Sir Sun a Ignacius Reilly zamířili rovnou do Českého derby.
RATE
byl zakoupen prostřednictvím
Zariyannka (10:1) ve druhém životním startu ukázala progres. Stejně jako v Jarní ceně klisen útočila z konce pole, ale tentokrát při odskoku nenabrala ztrátu. V cílové rovině využila volného prostoru ve středu dráhy, ale přes silný spíd vítěze ohrozit nestihla. Do delších klasik hlášená není, ovšem to se může změnit, protože do obou jarních klasik byla dohlášená. Každopádně má kratšího otce, když First Defence v Americe preferoval distance 1200 až 1400 metrů, a matka Zaridiya byla mílařkou.
Eternity (10:1) se podobně jako v Jarní ceně klisen postarala o poctivé tempo. Na špici jí ale nedopřál dostatek klidu stájový druh Magic Baron, přesto až k distanci byla ve hře o vítězství. Projev i původ napovídají, že míle bude jejím stropem, přičemž pravděpodobně delší distance ani zkoušet nebude.
Zoheyr (6:1) teprve vstupoval do sezóny. Do cílové roviny točil blízko Rata, ale v závěru výrazněji nezrychlil. Zcela tedy nenavázal na poslední irský start, za nějž obdržel vysoký rating 92 liber. Každopádně i pohled do paddocku napovídal, že se v dalších startech může zvednout. Je nicméně otázkou, zdali mu pomůžou metry navíc. Otec Born To Sea je sice distančně dost univerzální, ale matka Zaralanta byla kratší. Zajímavé je, že mezi první čtyřkou byla hned dvojice odchovanců Agy Khana, tedy Zariyannka a právě Zoheyr.
Markoni Lp (40:1) podobně jako při české premiéře útočil závěrem, takže Chuchle mu sedla lépe než Most a pátým místem předčil očekávání. Na našich drahách před ním startovali dva potomci v Srbsku působícího plemeníka Glavalcoura. Glavalino se pohybuje na pomezí II. a III. kategorie, Quest Royal zhruba o kategorii níž. Oba každopádně preferují distance přes dva kilometry.
Troop Commander (17:1) po startu neměl mezi soupeři dostatek prostoru, takže se propadl na konec pole. Platí pro něj v podstatě to samé co pro Zoheyra, oproti němuž je v Irsku hodnocen o 11 liber níže. Také vstupoval do sezóny, takže může jít v dalších startech nahoru, ale vyloženě vytrvalecký původ nemá. Na druhou stranu František Holčák dokázal do derby nachystat i koně s kratšími papíry. Jako příklady z posledních let můžou posloužit George Boole, Darkolva nebo Arcturus.
Polish King (77:1) rozhodně vyběhl životní formu. Otec Camelot sice napovídá, že může zvládnout i delší distance, nicméně mateřskou stranu rodokmenu má sprinterskou.
Joganville (15:1) byl v rychlém dostihu v podstatě od startu přistrkáván a oblouk absolvoval vnější stopou, takže v cílové rovině jeho finiš nepřišel. Každopádně pro něj by měly být další metry navíc plusem.
Fraga (10:1) jako jediná z trojice klisen zklamala, když neměla světlejší moment. Oproti Jarní ceně klisen pro ni přitom hrál dostih v nohách a jejímu závěru měla prospět i delší cílová rovina.
Shamalann (20:1) většinu dostihu cválal před středem pole, ale už v oblouku bylo znát, že Martin Laube nemá nic v rukách. Na podobné dostihy mu schází rychlost a asi bude potřebovat ještě trochu času.
Magic Baron (17:1) byl znovu hůře ovladatelný a v cílové rovině podobně jako v Michalově memoriálu bočil k vnějšímu okraji dráhy. Brzy odcouval mimo podstatné dění, takže už u distance Tomáš Lukášek položil ruce.
Donn Clifs (18:1) při premiéře mezi elitou neuspěl, když byl naplno vyjížděn už 700 metrů před cílem, a přesto ztrácel pozici.
Kenshibu (200:1) stejně jako v posledním irském startu nastoupil se stínidly, s nimiž byl dost chtivý. V závěru potvrdil, že do špičky nepatří.
(Jaroslav Fabris)
