My Old Kentucky Home - O mé účasti na třetí části programu Godolphin Flying Start

13.05.2025 19:00

Tereza Pavlů o třetí části své účasti na mezinárodním programu Godolphin Flying Start a o Kentucky Derby.

Úvodní slovo

Chov koní má své kouzlo, ale i mnoho úskalí a vyžaduje nekonečnou touhu učit se a schopnost přijmout zklamání. Toho druhého je třeba mnohem více. Každý chovatel je jiný. Každý má své názory, své způsoby a přesvědčení.

Někdo nedá dopustit na český chov, někdo tvrdí, že je český chov k ničemu. Někdo je ochoten investovat velké částky do zahraniční krve, někdo naopak pracuje pouze s tím, co má „doma na dvoře.“ Co je správně? Vše. Rozhodující je výkon na dráze a je naprosto běžné, že kůň s původem „poníka na vycházky“ porazí šlechtice s modrou krví. Každý má šanci, a to je důvod proč chovatelé pokračují ve své práci, i když je návratnost mnohdy nulová.

Moc nás není. Jsme už takovou ohroženou skupinou a většina členů už pár dobrých let pobírá důchodové dávky. Přitom není nic úžasnějšího než sledovat úspěchy koně, kterého znáte od jeho prvního nadechnutí a prvních nejistých krůčků.

V tomto blogu bych Vám chtěla přiblížit můj život po boku anglického plnokrevníka.

My Old Kentucky Home

Jak se zpívá ve státní hymně Kentucky: „The sun shines bright in the old Kentucky home…,“ přišlo jaro a s ním i horké slunečné dny. Zežloutlou stařinu vystřídala zářivě zelená „bluegrass“ a místní pastviny se zaplnily nově narozenými hříbaty. Poslední blog vyšel ještě v době mrazů a mě tehdy čekalo čtrnáct dní noční služby na godolphinské farmě Gainsborough. Měli jsme s mým spolužákem Mattem štěstí a během naší praxe jsme odrodili hned devět hříbat včetně sourozence hřebce Maxfield, či potomky Justify, Medaglia D‘Oro nebo Street Sense. Porod je pro klisnu i hříbě velké riziko, ale naštěstí porody, u kterých jsme asistovali proběhly bez velkých komplikací.

V tuto chvíli máme za sebou více jak šest týdnů praktických rotací. Zkušenosti jsme sbírali u trenérů a na godolphinských farmách Stonerside a Raceland. Zrovna Raceland má zajímavý příběh. Původně farma patřila slavnému Claiborne, kde stál třeba Secretariat a na tamních pastvinách byly odchovány desítky šampionů, například Ruffian, Alleged, Pulpit, Bernardini či Noverre. Dále jsme absolvovali týden v kancelářích Godolphinu, kde jsme vystřídali různá oddělení včetně nominací, marketingu anebo dostihovou kancelář. Týden na farmě Hunter Valley byl menším návratem do reality. Je totiž velmi snadné navyknout si na překrásné godolphinské farmy, zatímco Hunter Valley je komerčně zaměřená farma, která žije ze služeb a prodeje koní, bez žádného pozlátka a kde se celé ráno nezastavíte. I přístup k hříbatům a ročkům byl jiný, jelikož prvním cílem před dostihovou kariérou je dražební ring, a tak mnoho konformačních chyb, které by například Godolphin odpustil musíte řešit. Měla jsem tak možnost asistovat u aplikace korektivních šroubů nebo při práci kováře, jehož zaměřením byla právě problémová hříbata a ročci směřující na dražbu. Ultimátním cílem je samozřejmě dostihová dráha pro všechny koně, ale přístup se mírně mění.

Také jsme strávili několik dní v Secretariat Centre, které se věnuje retréninku dostihových koní a hledání nových domovů po dostihové kariéře, což je aktuálně horké téma v americkém turfu. Je přirozené, že veřejnost zajímá, co se s dostihovými koňmi děje a pro budoucnost našeho sportu je potřeba o těchto věcech mluvit (!). Nesmím zapomenout na rehabilitační centrum KESMARC a hřebce na Jonabell Farm. Mezi aktivní plemeníky Darley stále patří legendární Medaglia D’Oro, který má letos 26 let a Street Sense.

Po ranních rotacích nás odpoledne čekají různé přednášky a návštěvy. Měli jsme možnost diskutovat s významnými veterináři jakou jsou Dr. Hunt, Dr. Bramlage či Dr. Lambert a také jsme absolvovali tour po významných hřebčínech jako jsou Coolmore, Gainesway a Juddmonte. V Coolmore jsme měli šanci vidět hned dva vítěze americké Trojkoruny American Pharoah a Justify. V Gainesway nám předvedli legendárního Tapita, ale také několik nováčků jako jsou Seize The Grey – loňský vítěz Preakness Stakes nebo Charge It. Zajímavá byla také návštěva centra Equine Surfaces and Safety Lab, kde testují povrchy dostihových drah ze všech států, které se připojily k nové organizaci HISA, o které jsem psala již minule. Americký dostihový sport je pod velkým tlakem veřejnosti a bezpečí koní a jezdců je zde absolutní prioritou. Dále musím zmínit návštěvu kanceláří Breeders Cup, kde se nám věnoval celý tým. Dozvěděli jsme se, co vše se odehrává v zákulisí organizace tak významné akce a také jak se na tento meeting nabírají sázky po celém světě. Dva dny, čtrnáct dostihů, 34 milionů dolarů prize money, 200 milionů dolarů v sázkách…to je jen pár nejzajímavějších čísel světového dostihového šampionátu, který se koná již od roku 1984.

Dalším úžasným zážitkem byl jarní meeting na místním závodišti Keeneland. Tři týdny velkých dostihů, včetně Gr.1 Bluegrass Stakes – jeden z posledních přípravných dostihů na slavné Kentucky Derby, se těší vysoké návštěvnosti, což je především zásluhou studentů z místní univerzity. Začátek dostihů byl plánován na pátek 4. dubna, ale několikadenní silný déšť a varování před tornády donutily pořadatele meeting o dva dny posunout. Skoro každé odpoledne jsme tak strávili na dostizích a místní stevardi nás vzali i do zákulisí.

Také jsme měli možnost zúčastnit se konference IFAR, organizace věnující se výše zmíněnému rehomingu dostihových koní. Absolvovali jsme různé diskusní panely a také jsme jako dobrovolníci pomáhali s party na nejstarší a největší farmě, která se rehomingu věnuje – New Vocations. Krásné prostředí se spoustou spokojených koní. Godolphin Flying Start ale nejsou jen dostihoví koně. Využili jsme například možnosti zhlédnout pětihvězdičkovou všestrannost v Kentucky Horse Park, kde jsme viděli hvězdy jako Michael Jung nebo domácího Boyd Martina. Basketbalové zápasy University of Kentucky a večerní rodeo v místní Rupp Areně byly také skvělým zážitkem, a dokonce jsme si vyzkoušeli pólo, které je zde velmi populární.

Happy Derby Day!

Kentucky Derby – říkejte mu, jak chcete. Run for the Roses (běh o růže), „nejúžasnější dvě minuty ve sportu“ nebo jen America’s Race. Od roku 1875 je tento dostih ultimátním cílem chovatelů, trenérů, majitelů, médií, dostihových fanoušků…Kentucky Derby je právoplatnou součástí americké kultury. I dostihy nepolíbený jedinec vám řekne, že o tomto dostihu už někdy slyšel a celý národ se první květnovou sobotu na dvě minuty zastaví, aby viděl souboj „crème de la crème“ tříletého ročníku.

Derby víkend přišel rychleji, než jsem stihla dokončit tento blog, a už tu jen krátce zmíním Derby horečku, kterou jsme v srdci Kentucky zažili, a jak jsme s celým týmem odpočítávali hodiny do prvního dostihu svátečního víkendu…

Štěstí – když se tvrdá práce setká s příležitostí

Doma jsme vždy sledovali velké světové dostihy, ať už to bylo Kentucky Derby, Breeder’s Cup nebo Arc de Triomphe…doufala jsem, že jednoho dne zažiji atmosféru těchto dostihů a uvidím ty nejlepší koně v našem sportu. V životě by mě ale nenapadlo, že se ocitnu ve vítězném kruhu v Churchill Downs, ne jednou, ale dokonce dvakrát! Godolphin měl hned tři želízka v ohni pro klasické dostihy – drobná kobylka Good Cheer byla favoritkou Oaks, zatímco silní hřebci Sovereignty a East Avenue podle sázkařů neměli v Derby velké šance.

Páteční horké odpoledne zhruba hodinu a půl před Oaks zastavila velká bouřka. Na hlavní obrazovce vyskočilo varování a všichni jsme se museli schovat v útrobách tribuny. Perfektní dráha se během pár minut proměnila v bahenní lázeň, což okamžitě zamíchalo sázkovými kurzy. Hlavní dostih dne se nakonec odstartoval v 6 hodin večer. Lehká Good Cheer šla venkem a silným finišem ovládla největší dostih pro tříleté klisny. Celá naše skupina se rozběhla směrem k ceremoniálnímu paddocku, ale cesta nebyla snadná. Museli jsme se pohádat s několika členy ochranky, ale nakonec jsme týmové foto stihli a užili jsme si atmosféru před zaplněnou tribunou Churchill Downs.

Po velkých oslavách v Louisville, jsme se probudili do velmi deštivého rána. Z oblohy se táhly provazy vody a dráha nemohla vypadat hůře. Otázkou dne bylo, jak tyto podmínky zamíchají šancemi koní v Derby. Hlavnímu dostihu dne předcházelo jedenáct dostihů. Derby je úžasný zážitek, celý den jste v jednom kole. Sledujete dostihy a skvělé koně, ochutnáváte všechny možné drinky a jídlo, které jsou v rámci vstupenek v areálu zadarmo, potkáváte mnoho lidí, obdivujete styl a módu…pro každého je tu něco. Godolphin byl již před Derby na vítězné vlně, když Think Big ovládl Gr.2 Turf Sprint. Hodinu před dostihem jsme ukradli místečko pár metrů od vítězného sloupku…déšť neustává, začíná se stmívat, a tak se na tribuně rozsvěcují obrovská světla. Atmosféra začíná houstnout.

Účastníci Kentucky Derby absolvují tradiční „walkover,“ kdy koně ze stájí, nacházejících se naproti hlavní tribuně doprovází celý tým až do paddocku před velkou diváckou kulisou. Po nasedlání vstupují účastníci na dráhu za zvuků hymny Kentucky „My Old Kentucky Home.“ A je to tady, moment, na který jsme všichni čekali. Dav skoro 150 000 lidí skanduje už před otevřením startovacích boxů. Devatenáct koní vyráží na distanci dvou kilometrů. Start…v amerických dostizích nezáleží na ničem jiném. Skupina koní se srovnala před prvním ostrým obloukem a vepředu je podle očekávání Citizen Bull trenéra Boba Bafferta. Ani na protilehlé rovince se nezvolňuje, tenhle dostih se jde prostě na krev. Snažíme se na obrazovce identifikovat koně, přes bláto nejde poznat kdo je kdo. Přichází závěrečný oblouk, v tu chvíli prochází polem Sovereignty, jako nůž máslem. Cílová rovinka a úžasný souboj godolphinského odchovance s favorizovaným Journalism. Královská modrá je vepředu, Sovereignty vítězí v Kentucky Derby 2025. Nemůžeme tomu uvěřit a běžíme tento víkend již podruhé před tribunu slavného Churchill Downs.

Jsem si na sto procent jistá, že něco takového už nikdy nezažiji, ani Godolphin. Minulý víkend totiž kromě amerického klasického doublu získal i klasický double v Newmarketu a zapisuje se do dostihové historie. Velké poděkování patří místnímu týmu Godolphin, který nás od počátku bral automaticky jako součást týmu a díky nim se neseme zážitky na celý život. Nebylo oko, které by po Derby i Oaks bylo suché a nikdy by mě nenapadlo, že domů povezu růži pro vítěze Kentucky Derby. Kromě triumfu Godolphinu bylo významným momentem třetí místo kobylky Bless The Broken (požehnej zlomeným) v pátečním Oaks, jejíž trenér William Walden dlouhá léta bojoval se závislostmi, a také můj spolužák Adam, který v přímém přenosu slavnostního ceremoniálu zjistil, že trefil superfectu, což mu přivedlo stav mírného infarktu a hlas se mu vrátil až během úterý.

Tolik z Kentucky a Derby víkendu, který byl splněným snem a jedinečným zážitkem. I tak se velmi těším na náš dostihový svátek v červnu a doufám, že v poli uvidíme pár zástupců českého chovu. Úspěch vlastního odchovance je vždy mnohem větší radostí.

V příští epizodě Vás vezmu do New Yorku, kde budu absolvovat svoji pětitýdenní stáž u trenéra Toma Morley.

Tereza

Informace o programu Godolphin Flying Start

Další z možností pro mladé dostihové nadšence jsou například kurzy Irského národního hřebčína

Foto vyprávění: