O mé účasti na třetí části programu Godolphin Flying Start, Kentucky

Úvodní slovo

Chov koní má své kouzlo, ale i mnoho úskalí a vyžaduje nekonečnou touhu učit se a schopnost přijmout zklamání. Toho druhého je třeba mnohem více. Každý chovatel je jiný. Každý má své názory, své způsoby a přesvědčení.

Někdo nedá dopustit na český chov, někdo tvrdí, že je český chov k ničemu. Někdo je ochoten investovat velké částky do zahraniční krve, někdo naopak pracuje pouze s tím, co má „doma na dvoře.“ Co je správně? Vše. Rozhodující je výkon na dráze a je naprosto běžné, že kůň s původem „poníka na vycházky“ porazí šlechtice s modrou krví. Každý má šanci, a to je důvod proč chovatelé pokračují ve své práci, i když je návratnost mnohdy nulová.

Moc nás není. Jsme už takovou ohroženou skupinou a většina členů už pár dobrých let pobírá důchodové dávky. Přitom není nic úžasnějšího než sledovat úspěchy koně, kterého znáte od jeho prvního nadechnutí a prvních nejistých krůčků.

V tomto blogu bych Vám chtěla přiblížit můj život po boku anglického plnokrevníka.

 

Země neomezených možností, bourbonu a Kentucky derby

První část programu utekla jako voda. Irsko i Newmarket přinesly nespočet zážitků a zkušeností, ale teď nás čeká nejdelší fáze – celých šest měsíců v americkém Lexingtonu ve státě Kentucky. Bluegrass – světové centrum dostihového sportu a chovu anglického plnokrevníka a také domov slavného Kentucky Derby.

Po krátkých prázdninách doma v Česku jsem se vypravila zpět do Irska, abych se připojila ke svým třem spolužákům, se kterými jsme naplánovali cestu do Spojených států o něco dříve. Začátek programu se neobešel bez komplikací. První lednový víkend zachvátila Ameriku sněhová bouře a několik mých spolužáků zůstalo uvězněno na různých letištích. Asi tři dny jsme byli zavření v našich apartmánech, než jsme mohli vyjet na silnice a začít druhou fázi programu.

Po přivítání místním managementem jsme absolvovali několik návštěv především míst, kde nás čekají praktické rotace jako jsou například rehabilitační centrum KESMARC, Hunter Valley, Godolphinské farmy Gainsborough a Stonerside či slavný Pin Oak Stud. Také jsme tři dny pomáhali Godolphinu na dražbě v Keenelandu. V tu dobu bylo Kentucky pod sněhem a rána ve stáji jsme absolvovali v –17 stupních, což si někteří z nás úplně neužili. Volná odpoledne jsme využili k návštěvám několika hřebčínů. Viděli jsme hvězdy jako jsou Gun Runner na Three Chimneys či Curlin. Na Jonabell Farm jsme měli možnost vidět Street Sense, Frosted či Cody’s Wish, kterému se rodí první hříbata. Kromě hřebčínů jsme také viděli slavnou místní kliniku Hagyard, která byla založena v roce 1879 a je nejstarší a největší soukromou klinikou na světě či kanceláře Jockey Clubu, kde jsme se dozvěděli o struktuře a úkolech jednotlivých oddělení. Americké dostihy se potýkají s velkými změnami od vzniku organizace HISA, která je zjednodušeně odpovědí na zvýšené počty fatálních zranění koní na dráze, dopingové kauzy a roztříštěnost pravidel v různých státech. Dalším důvodem byl obraz dostihového sportu v očích veřejnosti. Americké dostihy nutně potřebovaly jednotný hlas, který by sport zastoupil. V praxi to například znamená zvýšenou úroveň testování nebo veterinární kontroly koní před oficiální rychlou prací na dráze. Kromě dostihových problémů se Amerika potýká také se snižujícím se počtem narozených hříbat, a tak se vedoucí organizace snaží chovatele podpořit různými prémiemi. Ty se mohou lišit stát od státu.

Kromě hřebčínů jsme měli možnost vidět americké dostihy v nedalekém Turfway Park, které mají pro nás poněkud netradiční koncept, kdy se přímo na závodišti nachází kasino. Toto závodiště je určeno pro zimní sezonu a běhá se zde na syntetickém povrchu. Měli jsme možnost strávit čas se stevardy a také s týmem, který zajišťuje televizní přenos. Tým u startovacích boxů nás nechal vylézt na konstrukci a vidět start koní zblízka.

Zhruba první tři měsíce navštěvujeme přednášky na University of Kentucky, kde absolvujeme předmět výživy koní. Jde o standartní kurz univerzity, a tak nás v březnu čeká velká závěrečná zkouška. Sama univerzita je obrovská a my jako oficiální studenti máme možnost navštěvovat její sportoviště.

Také jsme absolvovali kurz legislativy a pravidel týkající se amerických dostihů. Místní dostihy mají poměrně rozdílná pravidla hodnocení dostihových prohřešků a kolizí v dostihu. Kurz ale nejsou jenom koně, a tak jsme absolvovali týdenní workshop tvorby webových stránek a marketingu nebo wellness lekci jógy.

Pár zážitků a zkušeností na závěr. Amerika je veliká, všechno je veliké – auta, koně, obchody, jídlo…prostě všechno. Jedno ale musím místním nechat, jsou velice příjemní a nadšení, jakmile slyší cizí přízvuk. Líbí se mi, jak jsou otevření mladé generaci, pro které je v americkém dostihovém průmyslu nespočet příležitostí. Koně jsou v hřebčínech skoro pořád venku, ať je zima nebo ne. Na kobyly se tu s připouštěním až tak nespěchá, minimálně v Godolphinu. První dva měsíce roku tu počasí není nic moc, a tak je mnohem lepší pro hříbata přijít na svět koncem února a později.

Než jsem stihla blog dokončit, tak jsem absolvovala první dva týdny praktických rotací. První týden jsem byla u trenéra Godolphinu-Johnny Burke. Jeho stáj je spíše takovou nemocnicí. Dostává koně v majetku Godolphinu, kteří se zranili, anebo prostě jen potřebují pauzu a vrací je zpět do provozu. Minulý týden jsem sbírala zkušenosti v různých kancelářích Godolphinu. Příští dva týdny budu trávit noci na farmě Gainsborough, kde budeme hlídat porody. V únoru má termín 17 klisen, tak snad budeme mít v příštích dnech štěstí.

Na dálku také posílám gratulaci mému dědovi MVDr. Eduardu Kubíčkovi, který při nedávném Galavečeru převzal Cenu za celoživotní přínos českému turfu. Po letech strávených v zahraničí sbíráním zkušeností a nových poznatků bych ráda chtěla dodat, že někdy až moc vzhlížíme k zahraničí a nevážíme si toho, co máme doma. A to neplatí jen o našem dostihovém světě…

Tereza

 

Informace o programu Godolphin Flying Start

Další z možností pro mladé dostihové nadšence jsou například kurzy Irského národního hřebčína

 

Foto vyprávění:

Pastviny Hunter Valley po sněhové bouři

 

Návštěva hřebčínů: Three Chimneys a hvězda Gun Runner

 

Mrazivá rána na dražbě v Keenelandu

 

Tereza Pavlů v Keenelandu

 

Setkání s nováčkem Arabian Knight, synem Uncle Mo

 

Frosted na Godolphinské Jonabell Farm

 

První americké dostihy – Turfway Park

 

Pohled do zákulisí – americký fotbal nesmí chybět

 

Naše skupina na Godolphinské Stonerside Farm

 

Kromě Keenelandu jsme stihli také dražbu ve Fasig-Tipton

 

Dražební ring ve Fasig-Tipton

 

Ranní práce na dostihové dráze v Keenelandu

 

Rotace u trenéra Johnnyho Burke