Odešla legenda, Lester Piggott

V neděli 29. května ráno zemřel ve Švýcarsku, kam se přestěhoval po konci své kariéry, legendární žokej Lester Piggott. Spolu se sirem Gordonem Richardsem a Frankiem Dettorim patří mezi nejvýznačnější evropské dostihové jezdce posledního sta let.

Narodil se v listopadu roku 1935. Po mužské i ženské linii zdědil velkou dávku dostihové krve, mezi jeho předky bylo mnoho slavných osobností, i jeho otci se jako trenérovi podařilo vyhrát v roce 1963 Velkou národní.

Ve stáji svého otce pracoval už od mala, koně v jeho životě měli vždy přednost před vším ostatním včetně školy. V roce 1948 se stal oficiálně učněm a v témže roce vyhrál i svůj první dostih, prodejku v Haydocku.

Už od samého začátku na něj byla upřena pozornost médií a Lester Piggott svým umem a odhodláním vítězit potvrzoval, že je tento zájem oprávněný. Zásadní průlom v jeho kariéře nastal v roce 1954. Po siru Gordonu Richardsovi převzal pozici stájového jezdce u Noela Murlesse, trenéra, který připravoval koně mnoha slavných majitelů včetně britské královny. V tom samém roce vyhrál i své první epsomské Derby na koni Never Say Die.

V padesátých letech kvůli rostoucí váze zkusil i překážkové dostihy, zvítězil dokonce v Triumph Hurdle na cheltenhamském festivalu. Přibývající úspěchy na rovinách ale rozhodly o tom, kam se jeho kariéra bude ubírat. V roce 1960 se stal poprvé britským šampionem rovinových jezdců, kterýžto titul získal celkem jedenáctkrát, naposledy o celých 22 let později.

Lester Piggott se od mala vyznačoval nezdolnou vůlí vítězit a ochotou najít jakoukoli skulinu, jak svého koně dostat dopředu. Hlavně v mladých letech, když ještě nebyl dostatečně zkušený, si díky tomu získal u dostihových rozhodčích špatnou pověst. Zatímco dívaci ho milovali - říkalo se mu “favorit žen v domácnosti” - a s ostatními jezdci vycházel velmi dobře, u komisařů platilo pravidlo, že pokud se na trati něco přihodilo, automaticky za to mohl Piggott.

V roce 1966 přestal být smluvním jezdcem Noela Murlesse a přešel na volnou nohu, jeho úspěchy ale pokračovaly v neztenčené míře. Možná nejslavnějším úspěchem bylo dosažení Trojkoruny na Nijinském v roce 1970, Piggott sám ale patrně za nejlepšího koně své kariéry považoval Sira Ivora, vítěze 2000 Guineas a Derby v roce 1968. Neváhal se kvůli němu rozkmotřit ani se svým tchánem, jehož koně měl původně jet.

Sira Ivora i Nijinského trénoval slavný irský trenér Vincent O’Brien (který není nijak příbuzný s Aidanem O’Brienem, přestože oba měli či mají centrálu ve stájích Ballydoyle), který Piggottovi nasedlal i další dva Derby vítěze - Roberta (1972) a The Minstrela (1977). Celkem Lester Piggot zvítězil v epsomském Derby 9x a klasických vítězství v Británii posbíral dohromady 30.

Lester Piggott nepatřil mezi nejsdílnější jezdce, k čemuž přispělo krom jeho povahy i to, že byl částečně hluchý, a málokdy na sobě dával znát emoce či hnutí své mysli. V tomto ohledu se podobal jiné slavné postavě ostrovního turfu, Barneymu Curleymu, s nímž se znal a u něhož se potkával se svým nástupcem - Frankiem Dettorim.

V osmdesátých letech se Lester Piggott vrátil do Warren Stables v Newmarketu, protože se stal stájovým jezdcem Henry Cecila, švagra Noela Murlesse. Po 4 letech od něj ale musel odejít, jelikož se znelíbil Danielu Wildensteinovi. Bez ohledu na to se v té době stejně chystal už dostihovou kariéru ukončit.

V následujících letech se Piggott věnoval trenérské kariéře, ve které dosáhl jistých úspěchů, jak sám ale později říkal, tato práce pro něj nebyla, on byl jezdec. Také se do sedla po několika letech vrátil, předtím si ale odsloužil jeden rok ve vězení za daňové úniky.

Nad jeho návratem se mnozí podivovali, už za několik dní ale vyhrál jeden z dostihů amerického Breeders’ Cupu. I v tomto relativně pokročilém věku okusil klasické vítězství na patrně nejlepším koni, kterého v tomto období jezdil, Rodrigu De Trianovi.

V této době ho také mohli v sedle vidět i naši diváci, pokud si v roce 1993 udělali výlet do Bratislavy. Lester Piggott se tam zúčastnil dostihů v rámci Slovenského Derby, které na Zimzalabimovi vyhrál a celkově zvítězil ve 3 ze 4 dostihů, ve kterých ve Starém Háji startoval. V roce 2006 byl čestným hostem ve Velké Chuchli. Tehdy už nebyl v sedle, ale krom jiného předal cenu za vítězství v dostihu Ferdinandu Minaříkovi, jednomu z redaktorů Tipařova palce.

O tom, jak úspěšný Lester Piggott byl a jakého věhlasu dosáhl, svědčí krom závratných čísel - mimo již výše uvedených se hodí zmínit, že dosáhl neuvěřitelných 4493 vítězství celkem a na Královském Ascotu vyhrál 116x - to, že byl společně s Frankelem jako první uveden do britské dostihové Síně slávy, zřízené v roce 2021, a že je po něm pojmenovaná jedna z cen udělovaných britským žokejům.

S Lesterem Piggottem odchází kus dostihové historie. Až do včerejška jsme ho mohli nazývat žijící legendou, bude těžké zvyknout si na to, že nyní už je “jen” legendou. Čest jeho památce.

(Karel Makovský)