Ondřej Blahník: Prodloužení pardubické sezóny se moc nepovedlo
Ondřej Blahník se zamýšlí nad promarněnou možností zajímavě rozšířit dostihovou sezónu za závodišti v Pardubicích.
Blog Ondřeje Blahníka
Při zveřejnění termínů pardubických dostihů na rok 2023 se dostihoví fanoušci mohli těšit na rozšíření sezóny na naší centrální překážkové dráze. Ta letos v Pardubicích začne již 16. dubna a poslední mítink 12. listopadu uzavře celé dostihové dění v České republice. Po zveřejnění propozic však mnozí z nich jásat přestali.
Úvodní pardubický den totiž neláká ničím. Na programu je 6 dostihů. Čtyřkové proutěnky pro tříleté, čtyřkové a pětkové proutěnky pro starší a 3 bumpery rozdělené pro tříleté, starší hřebce a valachy a pro starší klisny. V Pardubicích by měli mít letos nové startovní boxy, ty ale budou mít premiéru až 19. srpna. Z toho důvodu nemohou být v programu normální rovinové dostihy. Absence krosových dostihů, na které se zdejší závodiště specializuje, je vysvětlována tím, že živé ploty se v tomto termínu nemusí zelenat a koně by poškodili rašící pupeny. To se dá pochopit. Méně již, že se místo toho neodběhne klasická steeplechase nebo překážkový dostih s vyšším statusem. Myslím, že řada lepších koní než čtyřkových, by mohla využít možnosti se rozběhat do sezóny, zvlášť když další pardubický mítink, kde již cross country převažují, je až za 22 dní. Skladba dostihů bez lákadla v podobě nějakého většího dostihu zřejmě ani nezaujme větší počet diváků. Na čtyřkové dostihy si mohou zajet na malá závodiště, kdy si mohou vychutnat provinční atmosféru. V trojkovém krosu o týden dřív v Kolesách se může představit zajímavá sestava.
Já nejsem příznivec upřednostňování cross country nad ostatními překážkovými disciplínami jako jsou proutěné překážky a steeplechase, přesto mě zarazily propozice posledního dostihového dne v Pardubicích. Opět ani jedna cross country. Zde je to vysvětlováno tím, že živé ploty již budou opadané a prosvítaly by, takže by je koně nerespektovali. Byl jsem jedním z těch, co se zaradovali, když se termín posledního dne posunul na 12. listopadu. Dosud pravidelný konec pardubické sezóny byl jen 2 týdny po mítinku Velké pardubické, což neumožňovalo startovat koním, kteří se ho zúčastnili. V Závěrečné cross country tak často startovali koně, kteří o Velké pardubické vypadli v první části dostihu, čímž nevyplýtvali tolik sil. Pokud je ale nějaký deadline, do kterého se v Pardubicích mohou běhat krosy, měl by se tomu podřídit i termín závěrečného dostihového dne. Nejlépe aspoň 3 týdny po Velké pardubické. Ve Slušovicích si poslední roky vyhradili 28. říjen pro Velkou slušovickou a doplnili den dalšími většími překážkovými dostihy, přesto si myslím, že pokud by se podobný den běhalo i v Pardubicích, oba dny by si navzájem nemuseli brát koně. Takhle se vlastně paradoxně zkrátí sezóna koním, kteří se specializují na pardubické cross country.
Když tedy poslední den nebudou krosy, je škoda, že pardubičtí pořadatelé nevyužili toho, že je jejich den poslední v celé sezóně. Pokud by byly do programu zařazeny normální rovinové dostihy, mohl by zde zajímavě vyvrcholit šampionát žokejů a mohlo dojít slavnostnímu vyhlášení podobně jako před lety ve Velké Chuchli. S dvěma bumpery se základními váhami 64 a 68,5 kg však není jisté, že se jezdci z předních příček šampionátu mítinku vůbec zúčastní, protože v bumperech jezdí mix rovinových a překážkových jezdců.
Překvapuje mě, že se neobnovily předběžné přihlášky na Velkou pardubickou. V prvním roce covidové pandemie se museli zrušit a je jasné že v dalších nejistých letech je ze stejného důvodu pořadatelé nezavedli, letošní rok by však již měl být bez rizika. Předběžné přihlášky jsou výhodné tím, že díky počátečnímu nižšímu zápisnému se do dostihu přihlásí víc možných kandidátů a vybere se tak víc peněz. Praktikuje se to tak ve většině velkých dostihů v evropských dostihově vyspělých zemích. Je to dobré i z marketingového hlediska, když se ví dopředu, kdo směřuje do Velké pardubické, dělá to seriál kvalifikací napínavější a i pro majitele může něco znamenat, že je jejich kůň na přihláškách do našeho největšího překážkového dostihu.
Pozitivně naopak vidím, že z mítinku 24. června se stane takový vrchol první části překážkové sezóny, kdy se navýšením dotace druhé kvalifikace na milión korun stane z Memoriálu Mjr. M. Svobody druhý vrchol roku. Zkrácení distance na 5200 metrů je motivací i pro mladší koně, pro něž nemusí být Velká pardubická ještě cílem a pořadatelé si slibují, že by do Pardubic mohli přilákat i zahraniční konkurenci. Je však škoda, že zcela nezvedli rukavici hozenou letošními propozicemi v italském Meranu. Zřejmě díky výpadku překážkových dostihů v Miláně, se Gran Corsa Siepi d’Italia odběhne již 3. června. Do Zlatého poháru jsou to tedy celé 3 týdny a my se můžeme těšit, že toho čeští trenéři využijí. Kdyby však byla dotace vyšší než 300.000 korun, v přepočtu 12.000 €, mohl by i tento dostih přilákat ještě zajímavější konkurenci. Kdysi jeden z největších dostihů sezóny pomalu upadá, přitom se kdysi jména jako Almanzor nebo Diatelot mnohým vryly víc do paměti než kdejaký vítěz Velké pardubické.
