Překážkáři vyhlásili válku rovinářům
Potvrzená změna rozdělování státních peněz razantně zasáhne do financování rovinových dostihů zvýhodněním těch překážkových.
Blog Ondřeje Blahníka
Na zasedáni Rady Jockey Clubu 27. ledna byla potvrzena změna rozdělování státních peněz, což může mít negativní vliv na celý dostihový sport. O co přesně šlo. Na zasedání Rady Jockey Clubu 7. prosince předložil ředitel pardubického závodiště Jaroslav Müller návrh na rozdělování finančních příspěvků ze zdrojů Ministerstva zemědělství ČR na podporu pořádání výkonnostních zkoušek. Požadoval, aby dostihy přes proutěné překážky dostaly 1,5krát víc a steeplechase a cross country dokonce dvakrát tolik. Odůvodňoval to tím, že překážkové dráhy jsou víc náročné na údržbu, že překážkové dostihy jsou míň obsazované a tím pádem se míň vybere na přihláškách, ale třeba i vyšší cenovou náročností na zajištění televizního přenosu bez finanční podpory ze strany JCČR. Odvolává se i na vyšší popularitu překážkových dostihů a za příklad dává sledovanost v televizi.
Což o to, nastavení systému přerozdělování státních peněz, tedy 6,8 miliónů, by si zasloužilo upravit. Teď se tato částka rozděluje rovným dílem na počet všech dostihů. Tuto rovnost si ale zvolila sama závodiště. Bylo by dobré zohlednit třeba pořádání dostihů v letních měsících, o něž je díky náročnosti na zavlažování menší zájem, nebo zohlednit kategorie dostihů s tím, že prostě vypisovat dvojkové a jedničkové dostihy víc stojí. To však tento návrh opět neřeší a jde opět jen o výpočet na každý dostih, jen překážkové dostihy by měly dostat poměrně víc peněz.
Pomiňme, že Ministerstvo zemědělství uděluje státní podporu na „udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat“, u dostihů na náklady spojené s pořádáním jejich výkonnostních zkoušek. Těmi jsou z definice především rovinové dostihy. Překážkové mají spíš sportovní charakter. Do chovu jsou rovněž ve výrazné většině zařazovány klisny s rovinovou kariérou, mnohem větší počet českých odchovanců běhá na rovinách a i procentuálně jsou čeští odchovanci zastoupeni víc na rovinách než na překážkách.
Víc nehrají jiné věci. Třeba proč zohledňovat údržbu dráhy pro proutěné překážky a klasickou steeplechase, když se stejně jako rovinové dostihy běhají na oválu. Musí se sice pořídit a udržovat překážky, to samé ale platí o startovacích boxech. Proč by tedy měly dostat dostihy přes proutěné překážky 1,5krát víc?
Mě tedy přijde počínání pana Müllera zvláštní. Jako ředitel pardubického závodiště odmítl spolupráci s Jockey Clubem, aby celý dostihový sport vyjednával jako celek. Jde především o spolupráci s Tipsportem, kdy mají Pardubice sólo smlouvu. Pardubice si také samy prodaly práva na televizní přenos České televizi. Proto nechápu, proč pan Müller argumentuje vyšší cenovou náročností na zajištění televizního přenosu bez finanční podpory ze strany JCČR. Ono je vůbec zarážející, že jediné závodiště v republice, které má díky Velké pardubické, kterou sleduje přes milión lidí v televizi a nejméně 20 tisíc na závodišti, tak velký reklamní potenciál, ale vůbec ho nedokáže využít. Místo shánění sponzorů vynakládá energii na získání většího podílu ze státních peněz na úkor ostatních. Přestože si Pardubice jedou sami na sebe, na jaře v covidovém omezení jim byly peníze od Jockey Clubu dobré. Oba dostihové dny se již navíc odběhly s účastí diváků a samozřejmě VIP hostů.
Větší popularita překážkových dostihů není vidět ani na pardubickém závodišti. Rozhodně tam nechodí víc lidí než do Chuchle. Důvodem je zřejmě i to, že se tam o obyčejné návštěvníky moc nestarají a v dlouhých pauzách mezi dostihy jim nedokáží moc nabídnout. Ani pro sázející nejsou pardubické dostihy zvlášť atraktivní, počet vítězů v desetinových kurzech je tu snad nejvyšší. Velká popularita se týká prakticky jen Velké pardubické.
Stížnost na menší počty koní v překážkových dostizích a tím pádem i menší výběr na přihláškách je dán zřejmě počtem koní startujících na překážkách a počtem překážkových dostihů. Po schválení většího finančního příspěvku na překážkové dostihy se může jejich počet ještě zvýšit a tím pádem průměr statujících v nich může ještě víc klesnout. Pokles oproti rovinám nastal až v posledních třech letech a zde by se měli zamyslet pořadatelé, čím to je. V letech 2013 až 2015 byly víc obsazené překážkové dostihy.
Jedna věc je navrhnout změnu a druhá, že takováto věc prošla. Ze zápisu vyplývá, že hlasovalo 13 členů Rady JC a 7 hlasy návrh prošel. Připomeňme si složení rady JC. 5 zástupců má Český svaz chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní (Josef Bečvář, Martin Bláha, Otakar Nový, Jiří Charvát, Jiří Odcházel), 5 zástupců má Česká asociace steeplechase (Josef Váňa, Martin Liška, Soňa Froňková, Karin Luftmanová, Martina Krejčí), zástupci závodišť (Jiří Zlámaný, Ivan Janatka, Jaroslav Miller, Zdeněk Karlach), Asociace českých trenérů a jezdců (Oliva Horová). Na zasedání chyběl Martin Bláha a Josef Váňa. Oliva Horová se zdržela.
Pro svůj návrh samozřejmě hlasoval Jaroslav Miller, pak Martin Liška, zastupující ČASCH. Tomu bych se tak nedivil. Zdeněk Karlach zastupující malá závodiště si zřejmě spočítal, že mu to takhle vyjde líp a možná to tak vycházelo i ostatním. U ředitelky Střední školy dostihového sportu a jezdectví Soňy Froňkové to chápu míň. Sice zastupuje ČASCH, ale její absolventi míří spíš na rovinové dostihy a celá škola i se školními stájemi je v areálu chuchelského závodiště, které jejím hlasováním bude poškozeno nejvíc. Mnohem víc mě však zaráží hlasování dalších tří členů rady. Karin Luftmanová sice zastupuje ČASCH, ale je zároveň členkou předsednictva ČSCHPMDK a dosud jsem si její práce pro Jockey Club, kde uplatňovala i svoje právnické znalosti, cenil. Martina Krejčí byla čerstvě zvolena do prezídia ČASCH, ale ještě nedávno zastávala funkci Sekretářky Jockey Clubu. Dalo by se tedy říct, že by měla chápat celou strukturu organizace dostihů. Nevím, jak by se vypořádala s takovým hlasováním, kdyby ještě byla ve své dřívější funkci. Ale asi nejvíc nechápu hlasování Jiřího Charváta, který je zástupcem ČSCHPMDK, pro něž by měly být rovinové dostihy prioritou. Výrazné poškození některých závodišť není moc kompetentní od někoho, kdo byl řadu let prezidentem Jockey Clubu.
Není divu, že se po zveřejnění zápisu řada lidí snažila rozhodnutí revokovat. Předseda svazu ČSCHPMDK Martin Bláha předložil na zasedání rady 27. ledna kompromisní návrh, kde byly překážkové dostihy zvýhodněny o něco míň. Proutěné překážky a klasických steeplechase by dostaly jen 1,1krát víc a cross country 1,3krát víc. Zvýhodněné by navíc byly 1,2krát všechny dostihy pořádané od 1. 7. do 31. 8. a po 1. 11. Maximální státní dotace na dostihy V. kategorie měla být 50 % z vyplacené dotace. Zvýhodnění dostihů s celkovou dotací 500 tisíc Kč a více by bylo 1,1krát.
Z rady Jockey Clubu chyběl jen Jiří Charvát, který však poslal plnou moc. Jeho názor zůstal při hlasování nezměněn, stejně tak Jaroslava Müllera, Martina Lišky, Soni Froňkové a Zdeňka Karlacha, který jak už jsem psal, reprezentuje malá závodiště. Z nich se třeba pořadatelé v Lysé nad Labem vyjádřili, že původně byly za rozdělení dotací pro roviny a překážky rovným dílem, ale že takhle pozdě už by pro ně bylo horší, kdyby se podmínky opět měnily. Hlasování se zdržel Josef Váňa a překvapivě pozměňovací návrh nepodpořily Karin Luftmanová a Martina Krejčí, přestože se na jeho vytvoření podílely spolu s Tomášem Jandou, Jaroslavem Fabrisem, Petrem Malíkem a Otakarem Novým. Pro nový návrh hlasovalo tedy jen 7 členů z 15, a proto neprošel. Platí tedy rozdělení finančních příspěvků ze zdrojů Ministerstva zemědělství ze zasedání 7. prosince.
Co to znamená. Podle porovnání s rokem 2019, kdy proběhla poslední covidem neomezená sezóna, by si nejvíc pohoršilo chuchelské závodiště asi o 390.000 korun. Karlovy Vary asi o 120.000, stejně tak Most. Nejvíc by si polepšilo pardubické závodiště asi o 570.000 korun. Pokud by se ale letos odběhlo v Pardubicích tolik rovinových dostihů jako loni, zvýhodnění by nebylo takové. Podle propočtů z roku 2019 by třeba Slušovice mírně prodělaly, ale ty již loni zvedly počet překážkových dostihů na úkor rovin. V částkách do 30.000 by si měla polepšit ostatní malá závodiště. Pardubický pořadatel zatím propozice na Jockey Club neposlal, ale podle propozic jiných závodišť se naštěstí nové rozdělení finančních příspěvků skladby dostihů moc nedotkne, když k navýšení překážkových dostihů na úkor rovinových přistupují pořadatelé jen minimálně.
Na situaci hned zareagoval chuchelský pořadatel, který oznámil, že dotace Českého derby klesne o 200.000 korun na 1.800.000 a zkrátí dotaci tří jedničkových dostihů při derby. Podle mě je škoda, že spíš nepokrátili dvojici jimi pořádaných klasik Velké jarní a St Legeru na 550.000 a zachovali je na 600.000. Když se budou jedničky při derby, včetně dříve velkého dostihu Zlatého poháru, běhat jen o 150.000, je to větší škoda. Možná by si někdo mohl myslet, že bohatý majitel chuchelského závodiště by mohl rozdíl doplatit ze svého, ale Radovan Vítek, jemuž závodiště prodali minulí majitelé, od začátku neměl o dostihy větší zájem a říkal, že areál koupil své ženě jako dárek na pořádání parkurů. Dokud nebude vlastnit kompletní pozemky závodiště, nebude do dostihů víc investovat.
