Rabbit Breath vyskočila z dvojek pro „Milión“ (analýza)
Největším dostihem European Jockeys‘ Cupu, jehož sedmý ročník hostila v sobotu Velká Chuchle, byl tradičně EJC Leram Million.
Ten se koná na distanci 1400 metrů a s dotací 1.200.000 korun jde o nejbohatší rovinový dostih otevřený starším koním. V minulosti na jeho start mířila i kvalitní zahraniční konkurence, mezi níž má čestné místo Gordol Lord Byron, ovšem letos byl jediným cizincem slovenský outsider Gray Touch.
Nutno ovšem dodat, že i když se na české poměry stále jedná o štědře dotovaný dostih, v letech 2018 a 2019 byla jeho dotace více jak dvojnásobná. Stále navíc přetrvávala nejistota ohledně koronavirové situace, a to zvlášť na konci května, kdy proběhl první termín přihlášek. Šťastná nebyla ani termínová kolize s Drážďany, kde se ve stejný den odběhl na distanci 1400 metrů dostih kategorie Gr.3, jehož dotace byla ještě mírně vyšší. Dostih každopádně sliboval vyrovnanou bitvu, jíž se diváci také dočkali. Osmičku nejlepších totiž dělily zhruba jen 2 délky.
RABBIT BREATH (12:1) byla stájí Rabbit Trhový Štěpánov byla zakoupena už jako odstávče za 4.000 guineí. Loni sice skončila třetí v Deylově memoriálu a pátá v Jarní ceně klisen, ale další starty byly slabší, když sezónu zakončila šestou příčkou v lysolabské dvojce. Do aktuální sezóny tak svěřenkyně Allana Petrlíka nevstupovala jako vážná adeptka jedničkových úspěchů. Zahájila jí ovšem dvěma těsnými vítězstvími ve dvojkových handicapech. Po úspěchu sahala také v červenci, ale s vysokou váhou 63,5 kg jí nakonec předstihla dvojice soupeřů.
Mohlo se tak zdát, že už narazila na svůj strop, nicméně koncem srpna v Mostě lehce zvítězila dokonce s hmotností 65,5 kg. Stejnou váhu tehdy nosil druhý Donn Clifs, který na ní ztrácel 2 a ½ délky, přičemž o týden později ho ve Velké ceně Prahy dělil shodný odstup od třetího místa. Nad mosteckým hipodromem se navíc krátce před startem dostihu spustil silný déšť, takže Rabbit Breath patřila ke koním, kterým měkčí dráha přišla vhod.
S podobnou konkurencí se sice utkala poprvé, ovšem čistě matematicky její úspěch velkým překvapením není. Vždyť v handicapovém pořadí se nacházela na čtvrtém místě, a protože jako klisna měla váhovou výhodu, poměr váha/handicap jí řadil dokonce na třetí příčku. V průběhu dostihu si počínala aktivně a díky volbě vnitřní stopy soupeřům mírně odskočila při točení do cílové roviny. Ani v ní jí síly neopouštěly, takže nakonec udržela náskok půl délky. V jejím sedle byl už trojnásobný vítěz EJC Million Jaroslav Línek, který jí vedl potřetí a má s ní stoprocentní bilanci.
Jir Sun (7,5:1) před EJC nezářil tak jako v prvních měsících sezóny, nicméně na vině byly i průběhy dostihů. V mostecké Svatováclavské ceně skončil až sedmý, ale šel z pozice, takže byl celý dostih pod tlakem. V Chuchli se vrátil k vyčkávací taktice a předvedl svou drtivou koncovku. Pomohlo mu i mírné prodloužení distance a větší dráha, přestože největší úspěchy získal paradoxně v Bratislavě.
Mandarin (22:1) startoval po tříměsíční pauze, když se naposled představil v příliš dlouhém Českém derby. Na kratších distancích každopádně patřil mezi špičku klasického ročníku. Také on útočil zezadu, když měl problém akceptovat rychlé tempo. Jednalo se o jeho teprve šestý životní start, takže jeho progres může pokračovat.
Salar Island (12:1) zpočátku pole uzavíral. V závěru měl pak smůlu, že žokejové nasměrovali koně k vnější bariéře, kde dlouho hledal volný prostor. Pořádně se do něho Adrie de Vries mohl opřít až zhruba 150 metrů před cílem, na což Salar Island okamžitě reagoval a minul řadu soupeřů. S lepším průběhem zřejmě mohl bojovat o vítězství. I tak byl nejlepším z trojice svěřenců Václava Luky a zdá se, že jeho nákup za 12.550 euro po srpnové prodejce ve Vichy byl dobrou investicí.
Lailaho (33:1) se stále nezbavil přívlastku nezvítězivší, ale ve VJC skončil za Mandarinem čtvrtý a také jeho výkon signalizuje dobrou úroveň klasického ročníku. Do cílové roviny točil ještě za stájovým kolegou Jir Sunem a navíc obtížněji hledal volný prostor. Každopádně se posunul do pozice nejlépe hodnoceného rovinového koně českého chovu. Jeho fanoušci určitě ocení skutečnost, že je zástupcem úspěšné rodiny, kterou u nás založila La Lézardé. Matka Lailah je hodnotná také tím, že je jediným potomkem plemeníka Relaxed Gesture.
Mowaeva (3,7:1) odskakoval v roli favorita. Ještě 100 metrů před cílem bojoval aspoň o medailové umístění, ale poté mu došly síly. Přeci jen preferuje trochu kratší distance a startuje především na all-weather drahách, takže mu sobotní podklad nesednul.
Seasony (100:1) naopak překvapil ziskem poslední dotace. Navázal tak na progres z Velké ceny Prahy, v níž navíc neměl ideální průběh, když byl chtivější a naběhal metry navíc.
Worth Choice (5,5:1) se 100 metrů před cílem dokonce nacházel ještě před Mowaevou, ale rovněž v závěru slábnul. Nejlepší výkon podal o derby dnu na „dvanáctce“, která mu zřejmě sedne více. Na této trati sice vyhrál Memoriál Jaroslava Maška, ovšem ten se konal na rychlejší dráze.
Manoamano (7,5:1) rovněž potřeboval pevnější podklad, když na měkku neuspěl při EJC ani loni. Navíc neměl klidný průběh, když zpočátku cválal v první vlně a trochu se hnal.
Donn Clifs (25:1) naopak patřil ke koním, kteří měli z důkladného zavlažování profitovat. Oblouk ovšem točil více zeširoka a přeci jen mu asi schází trocha třídy.
Zelote (6,5:1) často bývá příliš hektický. Při české premiéře v kratší a rychlejší Svatováclavské ceně se usadil vzadu, nicméně tentokrát byl po startu chtivější.
Gray Touch (45:1) sice v srpnu v Bratislavě porazil Jir Suna, ale tehdy pro něj hrála dráha i průběh. Navíc na dalších místech vyrovnaného dostihu se umístili slabší koně. V Chuchli by mu tedy na zisk dotace nemusel stačit ani životní výkon.
Politicum (10:1) loni lehce zvítězil, zatímco tentokrát s odstupem doběh uzavřel. Rychlost, s jakou po vytočení oblouku vycouval z podstatného dění, napovídá možnému zdravotnímu problému.
(Jaroslav Fabris)