Stájová sestava: Stanislav Popelka
Představujeme svěřence Stanislava Popelky pro nadcházející sezónu, s jeho komentářem k jednotlivým koním.
STANISLAV POPELKA je úspěšným trenérem především překážkových koní, přestože kdysi trénoval i vítěze Velké ceny českého turfu Oligarcha. Mezi jeho překážkové hvězdy patřil vlastní odchovanec Mandarino, dvakrát druhý ve Zlatém poháru a později vítězný v jedné z kvalifikací, dvojnásobný vítěz Poplerova memoriálu Ursan, diskvalifikovaný vítěz Velké pardubické Nikas, vítěz Zlatého poháru Dangerous Gleam a především vítěz Gran Premia Merano Al Bustan.
Na rozdíl od předešlých dvou sezón získali jeho svěřenci jen pět vítězství. Především díky druhému místu Strettona ve Velké pardubické, ale na dotacích byli v Čechách druhou nejbohatší stájí. Al Bustan navíc vyhrál v Itálii, byl druhý v Grande Steeple-Chase d’Europa a pátý v Gran Premio Merano.
Se Stanislavem Popelkou jsme mluvili před pár dny, tehdy ale ještě nebyl vyhlášen nouzový stav a rušeny první dostihové dny naší sezóny.
STRETTON (hdcp 88 kg) patřil od počátku kariéry k našim předním krosařům. Byl druhý v Ceně ČASCH pro čtyřleté, vyhrál Cenu Jana Kašpara pro pětileté. V roce 2018 přešel od Čestmíra Olehly do tréninku Stanislava Popelky a byl třetí ve Velké pardubické. Loni si dokonce o jedno místo polepšil. V rovině dokonce sahal po vítězství, nakonec podlehl opětovnému vzepjetí Theophila. Forma u něj tradičně graduje na podzim. Loni se ukázal dobře již v Úvodní cross country Koroka, kde skončil shodně druhý s Mahonym za suverénem Ange Guardianem, v květnové a srpnové kvalifikaci Ceně firmy Chládek a Tintěra skončil shodně čtvrtý, do boje o prvenství však nezasáhl.
„Pro Strettona je jasným cílem Velká pardubická. Už má svůj věk. Nepůjde tolik startů jako loni. Chtěli bychom začít později, kvalifikovat se jít Velkou, v níž dokázal v minulých dvou letech zaběhnout velmi dobře.“
Stretton (uprostřed) třetí ve Velké pardubické 2018 - foto: Jana syručková
DANGEROUS GLEAM (hdcp 80 kg) byl v nejlepší formě v roce 2017, kdy vyhrál Zlatý pohár v Pardubicích a byl druhý ve Velké národní o Pohár Josefa Váni v Chuchli za Capferretem. Další sezónu kvůli zranění začal později. Po prvních rozpačitých startech vyhrál Cenu Sergeanta Thundera ve Slušovicích. Loni byl druhý v předzkoušce Zlatého poháru, v němž skončil čtvrtý. Pak se zaměřil na starty v Itálii, kde byl čtvrtý v Gran Corsa Siepi D’Italia. Gran Corsa Siepi di Merano podklouzl aztratil jezdce. Sezónu zakončil druhým místem ve Stříbrné trofeji, kde na suverénního Anakinga neměl nárok.
„Nebudeme s ním vymýšlet nic nového. Je v pořádku. Budeme s ním startovat u nás ve větších klasických steeplech a chceme opět jezdit do Itálie do Merana. Tam se mu dostihy přes místní siepi líbili. V Gran Corsa Siepi v Meranu byl v dobré formě, bohužel ale v dostihu podklouzl. Určitě je pro něj lepší distance 4000 metrů, než 3300 metrů na kterých tam šel v létě. Že byl měl formu pak ukázal v pardubicích, kde byl druhý za Anakingem.“
LARIZANO (hdcp 79 kg) v roce 2014 vyhrál oba starty v Brně včetně tehdy dvojkové Podzimní brněnské steeplechase. O rok později zamířil do jedniček, kde byl druhý v Prvomájové steeplechae a Wielke wroclawské za Delight My Fire. Kvůli svému zdravotnímu stavu se však objevoval na dráze sporadicky. V roce 2017 přidal druhé místo v Memoriálu Evy Palyzové v Lysé. Až loni opět startoval víckrát. Dařilo víc v druhé části sezóny, kdy jen těsně prohrál Wielkou wroclawskou s Rekim, byl druhý v menším dostihu v Meranu a na závěr získal svůj první jedničkový úspěch výhrou ve Velké slušovické.
„Budeme rádi, když naváže na své poslední starty. Ty první byly pro nás zklamáním, ale pak se chytil. Loni byl na tom také zdravotně líp než v minulých sezónách, kdy nevydržel celou sezónu a odběhl jen pár startů. Uvidíme, jak to bude s koronavirem v Itálii. Rádi bychom s ním zamířili právě tam.“
MAHONY (hdcp 79 kg) byl v pěti letech druhý v Ceně Jana Kašpara. V roce se umístil třetí v obou pardubických dvojkách na 5200 metrů, Ceně Arnošta z Pardubic a Ceně Peruána. Sezónu zakončil vítězstvím v Ceně Labe, když prvenství vybojoval před francouzským favoritem Unbrin De L’Isle. Loni byl současně se Strettonem druhý v Úvodní cross country Koroka, v červnové kvalifikaci Memoriálu Mjr. M. Svobody byl pátý s odstupem na Ange Guradiana a Sztorma, v srpnové kvalifikaci Ceně firmy Chládek a Tintěra udělal velkou chybu na Velkém anglickém skoku, ze čtvrté pozice se propadl a v závěru se dostal jen na šesté místo. Ve Velké pardubické se brzo odrazil před Taxisovým příkopem a spadl.
„Po pádu na Taxisu byl trochu pochroumaný, ale už je na tom dobře. Měl by vyběhnout už na jaře. Uvidíme, jak si povede v kvalifikacích a podle toho se rozhodneme, co na podzim. Když budou mít majitelé, pan Tomášek a pan Vičar, ve Velké pardubické lepší koně, může jít Cenu Labe. Je to silový kůň, optimálně potřebuje měkčí dráhu.“
LOMBARGINI (hdcp 77,5 kg) vyhrál v roce 2018 Nutrin handicap v den Velké pardubické. Loni na úvod sezóny porazil Apas Rocku. V Ceně Peruána byl třetí 15 délek za Theophilem, hlavu před Lodgian Whistlem, který mu porážku vrátil v Ceně Labe, kde byl za ním o 5 délek druhý.
„Je jedním z koní pana Sobotky. Postupem času se zklidnil. Jako mladý byl dost ztřeštěný. Pomohl mu Jan Faltejsek, který si sním rozumí. A sednul si i s Janem Odložilem, s nímž loni také vyhrál. Budu rád, kdy tito jezdci na něj budou mít čas i letos. Loni ukázal, že bez problémů zvládne distanci Ceny Labe. Další posun by měla být některá kvalifikace. Podle toho, co v ní ukáže, můžeme uvažovat o Velké pardubické.“
MARCUS AURELIUS (hdcp 75,5 kg) byl druhý v Ceně Vltavy v roce 2017 i 2018. Loni ukázal, že to umí i na dvou mílích, kde byl v květnu druhý ve dvojkové Ceně Služeb města Pardubic za Medicem a Tiara Manem, i na 5200 metrů, když byl v červnu druhý v také dvojkové Cena Falcon security za Amadeonem. Poslední dostih absolvoval předzkoušku Poplerova memoriálu Cenu deníku Právo, kde skončil s odstupem čtvrtý.
„Umí zaběhnout i na provinciích, ale má vyděláno dost peněz a asi se už do takových dostihů nedostane. Dokázal zaběhnout jak na kratších, tak delších distancích. Měl by se ale spíš věnovat těm delším.“
APAS ROCKA (hdcp 74 kg) je ve stáji Stanislava Popelky nováčkem. Pod vedením Heleny Vocáskové byla druhá ve Zlaté sponě tříletých za Arkalonem. Poslední dvě sezóny byla v tréninku Lenky Kvapilové, která se s ní zaměřila na cross country. Jako čtyřletá byla druhá v klisnám určené v Ceně Laty Brandisové za tehdy suverénní Poinsetií. Loni absolvovala dva starty pardubických trojkových handicapech, v nichž skončila vždy na druhém místě. Od června se však odmlčela.
„Přišla k nám na podzim. Ještě si doléčovala bolísky, ale už notmálně pracuje. Bude prezentovat stejně jako Stretton stáj Nýznerov pana Zatloukala. Ten by jí rád viděl startovat v polské Wroclawi.“
IMPHAL (hdcp 70 kg) se zaměřuje především na kratší krosy. V roce 2018 byl druhý v předzkoušce Poplerova memoriálu za Starbuckem. Loňskou sezónu začal porážkou Amadeona. Na tento výkon pak již zcela nenavázal. V Červnové cross country Válečníka skončil po diskvalifikaci Lad Ina s odstupem pátý, stejné umístění získal v Ceně Vltavy, ale daleko za ostatními. Vyhrál jen menší dostih ve Slušovicích současně s Oratory Daviesem, což není tak třídový kůň.
LIANEL (hdcp 68 kg) se ukazoval ve třech letech nadějně na proutěnkách, když byl v tréninku Heleny Vocáskové. Od září, kdy byl blízko třetí lídrům ročníku Lavernovi a Saulovi, se však na dráze neukázal a vynechal celou loňskou sezónu.
„Lianel přišel na podzim spolu s Apas Rockou. Má za sebou roční pauzu, jako tříletý nechodil špatně na proutěnkách. Teď by měl zkusit přejít na těžší skoky.“
EL QUINI TIEP startoval loni v Irsku ve třech dostizích point-to-point, ale ani jednou se nedostal do cíle. Dvakrát byl zadržen a jednou spadl.
„Je to pro mě velká neznámá. Koupil si ho z Irska Radek Luka, prý dobře skáče a mohl by se hodit do krosů. Je to větší silný koník. Líbí se mi, jak se pohybuje.“
THE BAR IS CLOSED začal běhat ve třech letech ve Francii až na podzim, nic významného však nepředvedl. Za osmé místo v Saint-Cloud v dostihu o 25.000 € na 2100 metrů získal rating 28 kg. Loni to ve třech startech nebylo lepší, když mu rating klesnul na 25,5 kg. Má však velmi dobrý původ. Matka Perfect Hedge byla ve Francii třetí v Gr.2 na 2400 metrů a v chovu dala Called To The Bara, druhého v Prix Royal-Oak (Gr.1) a vítěze Gr.2 na 3000 metrů. Její další dva potomci se umístili druzí v Listed na míli a 2000 metrů.
„Pořídil si ho pan Roman Věchet z Francie. Je z velmi dobré rodiny, polobratr běhal na vysoké úrovni ve Francii dostihy nad 3000 metrů. The Bar Is Closed má kratšího otce, sprintera Invincible Spirit. Ve Francii toho moc neukázal, ale doufáme, že v sobě bude mít také trochu vytrvalosti. Přišel k nám trochu rozlámaný, ale přes zimu se dal dohromady.“
LIGHTNING STORM je letos čtyřletý a zatím ještě nestartoval. Je však polobratrem úspěšných Larizana a Lombarginiho.
„Zatím toho po nich moc nepředvádí. K závodění to zatím moc nebylo. Je to narostlejší kůň. Chtěli jsme s ním vyběhnout až na závěr roku v Kolesách, ale nevešel se nám na startku. Chtěl bych s ním začít v Pardubicích v nějaké rovině bez boxů. Jeho budoucnost je na překážkách.“
V seznamu nejsou všichni svěřenci Stanislava Popelky.
(Ondřej Blahník)