Zemřel významný majitel a chovatel Khalid Abdullah

Jeho zelený dres s růžovou šerpou a bílými rukávy zná určitě i ten, kdo sleduje zahraniční dostihy jen zřídka. Své první vítěze slavil již před více než čtyřiceti lety a postupně vyhrál snad všechny nejvýznamnější dostihy v Evropě. Současně vybudoval chovné centrály Juddmonte Farms v Anglii blízko Newmarketu a v USA v Kentucky.

Své koně svěřoval nejlepším trenérům v Anglii, Francii a Irsku. Ti pak měli jeho plnou důvěru a on se v rozhodujících chvílích mohl na jejich zkušenosti spolehnout. V roce 1993 byl velkým favoritem Epsom Derby v jeho barvách Tenby, kterého si také vybral majitelův první jezdec Pat Eddery. Trenér Cecil ale prince přesvědčil, aby do dostihu dohlásil také druhého koně, který začal kariéru až jako tříletý a do té doby vyhrál jen tři menší dostihy. Dostih bylo tehdy již možné sledovat také u nás prostřednictvím satelitních přenosů. Favorit tehdy zklamal až desátým místem, ale majitel se přesto radoval. Commander in Chief s Mickem Kinanem vyhrál pro majitele druhé derby a doplnil ho ještě o to irské. Na další si pak musel počkat až do roku 2010, kdy triumfoval Workforce.

Velkou důvěru v rozhodnutí trenéra měl i v roce 2011 v případě snad nějvětšího fenoména v jeho barvách Frankela. Po demolici soupeřů v 2000 Guineas se předpokládalo, že jeho dalším startem bude derby, na které měl původově mít. Trenér Cecil ale podle jeho chtivého projevu usoudil, že lepší bude ponechat jej na mílových distancích. Majitel jeho rozhodnutí akceptoval a mohl se tak radovat z celkem čtrnácti triumfů převážně v nejvyšší kategorii, když teprve na závěr kariéry potvrdil svou výkonnost také na dvoukilometrové distanci.

Frankel vítězí v 2000 Guineas

Jeho barvy byly také výrazně vidět ve Francii včetně toho nejvýznamnějšího dostihu, Prix de l´Arc de Triomphe. Poprvé se z vítězství radoval již v roce 1985 zásluhou Rainbow Quest, poslední pak zaznamenala fenomenální klisna Enable v letech 2017 a 2018, která mu pak dělala radost až do závěru roku 2020, i když na třetí triumf v tomto dostihu už nedosáhla.  V Americe mu asi největší slávu přinesl Arrogate v tréninku Boba Bafferta, který vyhrál Breeders Cup Classic v roce 2016 a následně i Dubai World Cup.

Jako majitel byl také ke svým trenérům velmi loajální. Trenéra Henryho Cecila držel svými koňmi u trénování i v době, kdy procházel mnohými zdravotními i osobními problémy a jeho kariéra vypadala u konce. Jeho důvěru měl i trenér skvělého Dancing Brave Guy Harwood, i když na jeho úspěchy už nenavázal a jeho barvy našly uplatnění i poté, kdy stáj převzala jeho dcera Amanda Perrett.  Na přísun jeho odchovanců se mohl spolehnout také trenér Roger Charlton, Sir Michael Stoute a v posledních letech hlavně John Gosden v Anglii, v Irsku Dermot Weld a ve Francii třeba Andre Fabre.

Princ Khalid Abdullah byl také častým přímým účastníkem dostihů, takže bude velmi chybět i zde. Nezbývá tedy než doufat, že jeho barvy budou dále k vidění v dostizích nejvyšších kategorií a jeho chovné stanice budou dodávat další šampióny.

(Jiří Šnajberk)