EJC 2016: Vizitky šestnácti nominovaných žokejů
Šestnáctičlenná nominace žokejů pro 2. ročník European Jockey’s Cupu je známá už několik dní. Nyní vám přinášíme jejich vizitky.
JOZEF BOJKO
Narozen: 1971
Národnost: Slovensko
Počet vítězství: přes 1000
Nejúspěšnější slovenský žokej historie se v dětství přistěhoval s rodiči na bratislavské sídliště Petržalka v bezprostřední blízkosti závodiště Starý Háj a o jeho budoucnosti bylo rázem rozhodnuto. Začal jezdit dostihy poníků a trenéři v něm brzy rozeznali velký talent. Bojko se v 80. letech vyučil ve Velké Chuchli, kde v roce 1991 slavil první klasické vítězství ve Velké jarní ceně s ryzákem Rozmarem. Od raných 90. let působí v Německu. Po začátcích v Berlíně u trenérů Wilfrieda Schütze a Martina Rölkeho strávil deset let v Brémách u svérázného Hubertuse Fanelsy, s jehož Indurainem vyhrál v roce 2000 České derby. Bojko se jako generační souputník Filipa Minaříka záhy prosadil do první desítky německých žokejů, v roce 2001 byl v šampionátu dokonce druhý.
Definitivní průlom se mu podařil po „přestupu“ k mezinárodně nejrespektovanějšímu německému trenérovi Andreasu Wöhlerovi. Jako stájová dvojka centrály Ravensberg jezdí v tréninku i dostizích řadu koní evropské úrovně. Dosavadní vrchol jeho kariéry přišel v červenci 2011, když Bojko s hnědákem Waldparkem zvítězil v německém derby. O dva roky později překročil jako první Slovák hranici 1000 vítězství.
Bojka několikrát v kariéře postihly těžké pády a zranění, nejhorší v roce 2008 v Hamburku, ale pokaždé se dokázal vrátit a dodnes naváží kolem 52 kg. Není to bez obětí, za své oblíbené jídlo v jednom rozhovoru označil kombinaci čokoládové tyčinky a Red Bullu. V dostizích i mimo ně se projevuje jako velký flegmatik. Spojení se slovenskými i českými dostihy udržuje prostřednictvím příležitostných návratů a spolupráce s českými trenéry. V Bratislavě dvakrát pro německé stáje vyhrál Slovenské Oaks, v Praze triumfoval v Jarní ceně klisen 2008 a před třemi lety dovedl českého hnědáka Trip To Rhodose k listed vítězství v Hamburku.
THEO BACHELOT
Narozen: 1992
Národnost: Francie
Počet vítězství: přes 400
Jestli má někdo z nastupujících hvězd francouzských dostihů bližší vztah k České republice, je to Theo Bachelot. Prvního grupového vítěze kariéry, hnědáka Sommerabenda v Prix de la Porte Maillot (Gr.3), mu nasedlal český trenér působící v německém Iffezheimu Miroslav Rulec. Letos se Bachelot dočkal dalšího velkého úspěchu v tandemu s Václavem Lukou mladším, když prostřednictvím ryzáka Wirelesse ze stáje Leram zvítězili v prestižním Grand Handicapu de Deauville, dotovaného sumou 100 000 eur. Bachelot s centrálou Bošovice spolupracuje už léta, v minulosti jezdil Donna Hallinga a mnohé další Lukovy hvězdy. Loni se v Praze zúčastnil prvního ročníku European Jockeys‘ Cupu.
O Bachelotovi se ve Francii mluví jako o jednom z velkých talentů dostihové scény. Jeho kariéra v mnohém připomíná český vzestup Bauyržana Murzabajeva. Už ve své první sezóně 2010 vyhrál 36 dostihů, loni se dostal na 82 a dvanácté místo francouzské statistiky. V aktuální sezóně je členem elitní desítky a nechává za sebou mnohá slavná jména.
Jméno Bachelot má ve sportu zvuk – otec se proslavil jako mistr Francie v kanoistice a byl to právě on, kdo Thea v dětství přivedl na závodiště a vštípil mu vášeň pro závodění. Jeho první štací byla stáj Stéphana Wattela v Deauville, postupně dostal šanci také od respektovaného Johna Hammonda a dalších. Podobně jako řada jeho soupeřů přijíždí i Bachelot na European Jockeys‘ Cup ve formě. Začátkem září vyhrál pro svého prvního mentora Wattela grupu 3 Prix La Rochette s dvouletým Kontrastatem.
PER-ANDERS GRABERG
Narozen: 1974
Národnost: Švédsko
Počet vítězství: přes 1000
Už několik let má Per-Anders Graberg renomé nejlepšího žokeje Skandinávie. V dětství byl všestranným sportovcem – hrál fotbal a golf, lyžoval a od dvanácti let také jezdil na koni. Jako chlapec byl tak frustrován svým nízkým vzrůstem, že toužil brát steroidy, aby vyrostl. Naštěstí tak neučinil – dnes měří 1,64 metru a naváží 53,5 kg. Díky tomu mohl v patnácti letech dostat otázku, zda by se nechtěl stát žokejem a vyučit se u trenérů Johna Hubera a Mischi Khan. Své první vítězství získal v roce 1992.
Ve Skandinávii vyhrál řadu grupových dostihů včetně hattricku v Stockholm Cup International (Gr.3), dvou vítězství ve Scandinavian Open Championship (Gr.3) nebo Polar Cupu (Gr.3). Postupně se radoval také ve švédském, norském a dánském derby. Největší úspěchy slavil s nezničitelným ryzákem Bank Of Burden, přezdívaným „král Skandinávie“. Velmi populární je Graberg i v Polsku, kde dvakrát zvítězil ve Wielkej Warszawskej a pravidelně je tamními stájemi zván na vrcholy sezóny.
Zimy tráví pravidelně v zahraničí, nejčastěji v Dubaji, kam skandinávští trenéři často zajíždějí s několika koňmi. Graberg tyto pobyty považuje za klíčovou zkušenost, která mu pomáhá dál se zlepšovat. Koncem 90. let pracoval u trenéra Richarda Mandelly v USA, kde byl jeho mentorem slavný žokej Gary Stevens. Do Prahy poprvé přijel v roce 2010 na pozvání trenéra Grega Wroblewského. Při loňském premiérovém ročníku European Jockeys‘ Cupu byl zdejšími stájemi nepochopitelně opomenut a startoval pouze ve dvou dostizích, své umění však demonstroval v EJC Million, kde dovedl k těsnému třetímu místu bělouše Sign Of The Zodiac.
DARRYLL PAUL HOLLAND
Narozen: 1972
Národnost: Velká Británie
Počet vítězství: přes 2000
Jedna z hlavních hvězd druhého ročníku European Jockeys‘ Cupu Darryll Paul Holland se narodila v Manchesteru. Vyučil se u Barryho Hillse a už ve svých začátcích poutal pozornost – v roce 1991 byl šampiónem žákovských jezdců na britských ostrovech a jako největší nastupující talent získal prestižní ocenění Lester Award (později se mu stejné ceny dostalo ještě dvakrát v kategorii „nejlepší jízda roku“). Ve špičce se udržel i po vyučení, v Británii pracoval u trenérů Luca Cumaniho, Geoffa Wragga, Marka Johnstona a nejnověji u Charlieho Hillse.
Na své první vítězství v britském klasickém dostihu stále čeká, velmi blízko byl v Epsom Derby s Dragon Dancerem, kde odešel poražen o nos od Sira Percyho. Jinak ale seznam Hollandových grupových úspěchů působí jako výčet britské termínové listiny: má na kontě Coronation Cup (Warrsan), Dewhurst Stakes (Milk It Mick), Eclipse Stakes (Compton Admiral, Falbrav), July Cup (Continent), King’s Stand Stakes (The Tatling), Queen Elizabeth II Stakes (Falbrav), St. James’s Palace Stakes (Zafeen) a mnoho dalších vrcholů. V sezóně 2004 vyhrál v Británii 157 dostihů, což je zatím jeho osobní rekord.
Klasických vítězství se dočkal na evropském kontinentu, mimo jiné v Německu a Itálii. V průběhu kariéry ho to ale stále více táhne do Asie. Jako nejmladší žokej historie dostal celoroční kontrakt v Honkongu, stájovým jezdcem byl i v Japonsku a Singapuru, kde vyhrál tamní derby. Nejnovější oblíbenou destinací britského světoběžníka je Jižní Korea. V zemi zažívající velký dostihový vzestup strávil šestnáct měsíců a stal se tam jedním z nejúspěšnějších cizinců. Mnoho dostihů vyhrál zejména ve spojení s australským trenérem Peterem Wolsleyem.
Oč populárnější je mezi diváky a sázejícími, o to více nedorozumění zažil během let s rozhodčími, kteří ne vždy oceňují jeho obovskou ctižádostivost a to, čemu samotný Holland říká „soutěživá jízda“. Za nejlepšího koně své kariéry považuje hnědáka Falbrava.
VÁCLAV JANÁČEK
Narozen: 1985
Národnost: Česká republika
Počet vítězství: přes 800
V jednatřiceti letech je Václav Janáček druhým nejúspěšnějším žokejem českých historických tabulek, přehoupl se přes 800 vítězství a prakticky každý rok přidává nové mezníky. Začínal přitom úplně od píky. Když ve svých sedmnácti letech cestoval po českých a slovenských závodištích jako vodič a ošetřovatel vítězky Českého derby Ohne Sorge, znalo ho jen pár zasvěcených. Talentovaný učeň však brzy začal vyhrávat jeden dostih za druhým. Už tenkrát ho provázela obrovská vůle, ctižádost a ochota pracovat na sobě i za cenu nejvyššího nasazení.
V roce 2006 vyhrál své první České derby s hřebcem Laureatem, o dva roky později zvítězil ve vrcholu sezóny ještě s Tullamorem. První šampiónský titul získal už jako žák, po vyučení pětkrát ovládl šampionát profesionálních jezdců v Česku a jednou na Slovensku. Ještě za působení ve stáji Filipa Neuberga v Pavlině Dvoře u Mimoně překonal letitý rekord Vlastimila Smolíka v počtu vítězství za jednu sezónu a brzy poté se vydal do světa.
V posledních šesti letech působí ve Španělsku, kde byl čtyřikrát nejlepším jezdcem roku, ale často cestuje i do Francie, Švýcarska, Polska, Maďarska a dalších zemí. Zatím největší mezinárodní úspěch se mu podařil na milánském San Siru, kde po mistrovském finiši v sedle Donna Hallinga porazil v italském St. Legeru třídové soupeře z Německa. V minulosti si připsal i španělské Oaks Premio Beamonte, Copa de Oro de San Sebastian nebo Critérium International, letos přidal vítězství v prestižní Velké ceně Madridu na výborném Madrileñovi. Do své bohaté sbírky klasických vítězství ve střední Evropě letos přidal Slovenské derby v sedle Timekeepera.
V minulosti opakovaně vedl v dostizích řadu skvělých koní jako Kundalini, Scyris nebo Sharpour.
JAROSLAV LÍNEK
Narozen: 1976
Národnost: Slovensko
Počet vítězství: kolem 400
Ani na prahu čtyřicítky Jaroslav Línek nic neslevuje ze své vizitky kvalitního jezdce s velkým přehledem v dostihu. Šestinásobný slovenský šampión (čtyřikrát na rovině, dvakrát na překážkách) patří už léta k nejpopulárnějším žokejům na ose Bratislava – Budapešť – Praha, a tak může leckoho překvapit, že jeho jezdecká kariéra měla poměrně pomalý rozjezd. Kolem koní se sice pohyboval odmalička a začínal už v dostizích poníků, ale první sezóny absolvoval s amatérskou licencí a mezi profesionály přešel až v roce 2002. Podobně jako jeho český kolega Jan Rája se zpočátku profiloval jako úspěšný „obojživelník“, který jezdí stejně kvalitně rovinové i překážkové dostihy. Navzdory množství překážkových úspěchů zejména v Pardubicích se ale nakonec přiklonil k rovinovým dostihům.
Je silovým typem jezdce, který umí koně skvěle vyjet rukama a dokáže ze svých svěřenců dostat ve finiši maximum. Zároveň umí výborně číst tempo dostihu a odhadnout síly koně. Ke čtyřem vítězstvím v maďarském derby, devíti klasickým triumfům na Slovensku a dvěma v Česku loni přidal nečekaný úspěch ve švýcarském listed v sedle maďarského Thunder Teddingtona. Ve střední Evropě jezdil Línek řadu koní, jejichž jména dnes už patří do síně slávy – Alfkona, Scyris, Tribal Instinct, Forest Man, Zagon a mnoho dalších.
Jezdec spojený dlouhá léta se stájí PD Senica a trenérkou Zuzanou Kubovičovou se v posledních letech stále intenzivněji věnuje tréninku koní – v západoslovenské Lakšárské Nové Vsi spolupracuje na přípravě koní s Miroslavem Stančíkem. Nejnovějším úspěchem této dvojice bylo zářijové vítězství hnědky Saintnixy ve Slovenském Oaks. Jeden velký dostih však slovenskému šampiónovi stále odolává. Navzdory veškeré snaze zatím nevyhrál Slovenské derby, i letos se musel na ryzákovi Fantastic Lacym spokojit s druhým místem.
SZCZEPAN MAZUR
Narozen: 1995
Národnost: Polsko
Počet vítězství: přes 200
Polsko bude v letošním European Jockeys‘ Cupu zastupovat mladý talent a zároveň vedoucí muž aktuální jezdecké statistiky. Szczepan Mazur debutoval v sedle už jako šestnáctiletý. Prvních patnáct vítězství získal rodák z Brzegu Dolneho s amatérskou licencí, v sedmnácti letech vstoupil do učení a postaral se o velkou senzaci, když jako žákovský jezdec zvítězil v polském derby i Oaks s klisnou Natalie Of Budysin. V osmnácti získal svůj první šampionát a završil prvních sto vítězství kariéry, která jsou v Polsku předpokladem pro zisk titulu žokeje.
Několik let působil u trenéra Adama Wyrzyka v centrále Podbiel. Ve Wielkej Warszawskej dovedl k vítězství Patronuse, přidal druhé Oaks s klisnou Zielonou Herbatkou a dvakrát vyhrál také Nagrodu Rulera. Svou polskou kariéru nicméně opakovaně přerušoval různými stážemi v zahraničí. Byl na zkušené v britském Newmarketu i na Blízkém východě, absolvoval několik dostihů na dubajských drahách Meydan a Jebel Ali. V Abu Zábí dokonce zvítězil v dostihu arabských koní.
Doma ve Varšavě je Mazur největším soupeřem Tomáše Lukáška, Martina Srnce a Marka Březiny, na české půdě se však poprvé představil až v rámci European Jockeys‘ Cupu. Bohužel patřil k těm, na které se v premiérovém ročníku nedostali koně, a představil se v akci pouze jednou. Letos bude moci pražské publikum posoudit jeho umění lépe a přesvědčit se, proč v Mazurovi mnozí krajané vidí budoucího pokračovatele velkých jmen polského turfu jako Jerzy Jednaszewski, Mieczyslaw Melnicki nebo Tomasz Dul.
ROBERTO-CARLOS MONTENEGRO
Narozen: 1982
Národnost: Španělsko
Počet vítězství: přes 580
Nejsou to jen velké žokejské osobnosti, díky nimž slibuje European Jockeys‘ Cup výjimečný zážitek. V akci bude i několik potenciálních hvězd budoucnosti jako Robert-Carlos Montenegro. O Španělovi, který velkou část kariéry působí ve Francii, by mohlo být už brzy více slyšet. Do širší francouzské špičky patří od roku 2009, kdy nasbíral 48 vítězství a dostal se na 22. příčku šampionátu. Od té doby se stále posouvá nahoru.
Montenegrův osobní rekord je loňských 58 vítězství. Právě v minulé sezóně ho ale přibrzdila trojitá zlomenina paty, která ho na několik měsíců vyřadila ze hry. Letos má našlápnuto k překonání loňských statistik. Od začátku roku získal ve Francii už 52 vítězství a bojuje o průnik do elitní desítky jezdců. Na aktuálně devátého Theaa Bachelota ztrácí sedm zásahů.
Montenegro intenzivně objíždí i menší regionální závodiště, začíná ale dostávat důvěru i na scéně blacktype. V aktuální sezóně vyhrál s klisnou Restianou listed ke stému vý ročí závodiště Moulins, lukrativní vítězství zaznamenal také ve štědře dotovaném dostihu pro anglo-arabské koně v Mont-de-Marsan.
GÉRALD MOSSÉ
Narozen: 1967
Národnost: Francie
Počet vítězství: přes 2000
Každá éra má své žokejské idoly a módní jezdce, ale existuje hrstka hvězd, které si udržují obrovské renomé dlouhodobě, a pouhé vyslovení jejich jména vyvolává respekt. Mezi takové stálice patří rodák z jihozápadní Francie Gérald Mossé, který jezdí dostihy neuvěřitelných 33 let. Šampiónem se stal už jako učeň ve stáji Patricka Louise Bianconeho. Po prvních úspěších si ho všiml legendární trenér Francois Boutin, který připravoval koně v majetku Jeana-Luca Lagardérea. Jako jeho stájový jezdec vystoupal Mossé v 80. letech mezi francouzskou špičku. Vrcholem této éry bylo vítězství v Ceně vítězného oblouku 1990 se Saumarezem. V roce 1991 byl Mossé stálým jezdcem fenomenálního dvouletka Araziho při všech jeho evropských startech – série pěti vítězství vrcholila prestižními Prix Morny, Prix de la Salamandre a Grand Criteriem.
Mezi lety 1993 a 2001 byl Gérald Mossé stájovou jedničkou Aga Khana a toto období je ve Francii dodnes považováno za jednu z nejúspěšnějších spoluprací žokeje s velkou stájí. V té době Mossé přijal pozvání Závodiska Bratislava a zvítězil ve slovenském derby na německém tmavém hnědákovi Lauf Nach Vorn. Po odchodu od Aga Khana se Mossé vrátil do Hongkongu, kde opakovaně úspěšně hostoval. Během třiceti let tam vyhrál přes 600 dostihů a získal více grupových vítězství než kdokoli jiný. Navíc je jediným jezdcem, který aspoň jednou triumfoval v každé grupě 1 hongkongského kalendáře.
Gérald Mossé je typickým zástupcem klasického francouzského stylu v tradici Yvese Saint-Martina a Freddieho Heada. Jezdí s velmi krátkými třmeny a vzhledem ke své výšce často doslova balancuje za krkem koně. Právě tento sed je ale v jeho podání maximálně efektivní. Končit kariéru se nechystá, ježdění ho podle jeho slov stále baví jako zamlada. Pravidelně se vrací do Hongkongu, v mezidobí jezdí velké dostihy v Evropě i jinde ve světě. V roce 2010 se stal prvním Francouzem historie, který vyhrál Melbourne Cup. V současnosti je na volné noze, ale plánuje jezdit především pro svého bývalého šéfa Alaina de Royer-Duprého a britského trenéra Clivea Coxe.
BAUYRŽAN MURZABAJEV
Narozen: 1992
Národnost: Kazachstán
Počet vítězství: přes 150
Kariéra Bauyržana Murzabajeva připomíná kometu, která nabírá stále větší rychlost. Trojnásobný šampión tuzemských žokejů totiž jezdí dostihy teprve pátou sezónu. K obrovskému talentu, vůli na sobě pracovat a psychické odolnosti postupně přidává zkušenost s velkými dostihy a přehled o svěřených koních. A tak není divu, že se pomalu, ale jistě začíná rozhlížet i na mezinárodní scéně a že o jeho služby začíná být zájem také mimo hranice České republiky.
Narodil se v kazašské vesnici Čubar a první zkušenosti s koňmi čerpal na hipodromu v metropoli Almaty. Podobně jako jiní místní mladíci se specializoval na „alambajku“, tradiční vytrvalecké dostihy na 20 kilometrů. Díky kazašským kontaktům se před šesti lety dostal do Česka k trenérovi Arslangireji Šavujevovi. V červenci 2012 poprvé zvítězil a zpráva o mladém talentu se mezi domácími trenéry rychle rozkřikla. Murzabajev vyhrál tři roky za sebou šampionát a jeho „šéf“ mu v posledních sezónách svěřuje i špičkové koně evropské třídy jako Meandre, Dux Scholar nebo Limario.
V posledních dvou sezónách začal Murzabajev spolupracovat i s trenérem Václavem Lukou a v Berlíně působící Evou Fabiánovou. To s sebou nese stále větší počet startů v zahraničí a narůstající cestování – úřadující český šampión je pravidelně k vidění v Německu a zkušenosti sbírá také ve Francii, Maďarsku nebo Polsku.
Jeho dalším velkým snem je prosadit se jednou v západní Evropě a za tímto cílem po malých krůčcích směřuje. Překročil metu 150 vítězství a po loňských klasických vítězstvích ve Velké jarní ceně (Aldar) a Oaks (Amga River) si letos připsal první triumf v Českém derby v sedle hnědáka Gontchara.
JAMES „JIMMY“ QUINN
Narozen: 1967
Národnost: Irsko
Počet vítězství: přes 1500
Irský světoběžník Jimmy Quinn nikdy nebyl obletovanou hvězdou evropského turfu, ale už léta patří mezi zkušené a spolehlivé profesionály, které trenéři rádi posazují na své koně, když chtějí mít jistotu dobrého průběhu dostihu a maximální podpory ve finiši. K vrcholům jeho kariéry patří slavné vítězství ve Nunthorpe Stakes (Gr.1) s populárním sprinterem Kingsgate Native na závodišti York. Quinn však vyhrál celou řadu velkých dostihů také v Německu, kde opakovaně působil jako jezdecká jednička u trenéra Petera Schiergena v kolínské centrále Asterblüte a jezdil i pro hřebčín Schlenderhan. Úspěšné období strávil také jako stájový jezdec v Hongkongu, v posledních letech pracoval například pro Marca Bottiho v Newmarketu.
Quinn je jedním z mála přímých aktérů dostihů, kteří dokáží otevřeně mluvit i o odvrácených stránkách žokejského řemesla. „Jednou jsi nahoře a podruhé dole“ platí také v jeho případě. V roce 2006 se zúčastnil debaty o problematice syndromu vyhoření a popsal, proč hrozí právě jezdcům, kteří často spěchají z jednoho mítinku na druhý, a jak snaha zůstat za každou cenu v „byznysu“ může mít za následek naopak nižší počet příležitostí.
Do Prahy Quinn nepřijíždí poprvé, před pěti lety byl třetí ve Velké jarní ceně s Lysyanem.
JAN RÁJA
Narozen: 1972
Národnost: Česká republika
Počet vítězství: kolem 450
Jeden z nejzkušenějších českých žokejů začínal v jezdeckém oddíle v rodném Kyjově, společně s generačními souputníky Dušanem Andrésem, Jozefem Bojkem a dalšími se vyučil koncem 80. let ve Velké Chuchli. Jeho prvním působištěm byla největší stáj té doby JZD Slušovice, později vystřídal několik dalších dobrých adres v českém turfu. Cenné zkušenosti sbíral ve Velké Británii nebo Švýcarsku, na ostrovech jezdil u trenérů Williamse a O’Neila. Dlouho platil za úspěšného „obojživelníka“, když jezdil roviny i překážky a dokonce se zúčastnil Velké pardubické. Postupně se ale přiklonil k rovinovým dostihům a soudě dle úspěchů se rozhodl dobře. V letech 2004 a 2005 byl českým šampiónem, v roce 2005 dovedl výbornou klisnu českého chovu Ready For Life k úspěchům v klasickém Oaks a St. Legeru a vrcholem jeho dosavadní kariéry byl triumf v Českém derby 2011 s Roches Crossem.
Rája má pověst energického, silového jezdce, který dokáže v cílové rovině maximálně vytěžit potenciál svěřeného koně, umí pohotově reagovat i na nečekanou situaci a pro úspěch je odhodlaný odvést maximum. Jako ilustrace může posloužit právě životní triumf s Roches Crossem. Dva týdny před startem si žokej při nešťastném pádu v Praze zlomil klíční kost, ale za pomoci lékařských specialistů se dokázal dát zázračně dohromady, a třebaže mu zejména zvednutí bičíku způsobovalo velké bolesti, do derby nastoupil a po napínavém finiši vyhrál.
V posledních deseti letech Rája sbírá vítězství jako na běžícím pásu – v roce 2004 si připsal 100. vítězný dostih kariéry, od té doby jich přidal dalších více než 300. Kromě zmiňovaných milníků vyhrál ještě tři další Oaks (Vltava, Orphan, Mary Yeats) a dvakrát Jarní cenu klisen (Hanover Lady, Partyday). V současné době působí v centrále rodiny Vocáskových ve východočeských Němčicích a jezdí ve velké formě. Od začátku letošní sezóny vede s velkým náskokem šampionát a zažívá po všech stránkách rekordní rok.
UMBERTO RISPOLI
Narozen: 1988
Národnost: Itálie
Počet vítězství: přes 1000
Jezdecká kariéra Umberta Rispoliho trvá jedenáct let a prakticky od začátku je vroubená velkými úspěchy. V roce 2009 získal první ze dvou titulů italského šampióna a zapsal se do historie, když s 245 vítězstvími překonal letitý národní rekord Gianfranca Dettoriho v počtu vyhraných dostihů za jednu sezónu. Také v následujících letech vyhrával přes 200 dostihů ročně a cestoval po světě. Dvě sezóny pracoval pro Marca Bottiho v Newmarketu, později se přesunul k Mikelu Delzanglesovi do Francie a průběžně hostoval například v Japonsku, Hongkongu či na Mauritiu.
Na úrovni grupy 1 se prosadil nejen v Itálii a Francii, ale i na prestižní asijské půdě. S Molly Malone vyhrál Prix du Cadran, v sedle Aoife Alainn získal Premio Lydia Tesio, dvakrát zvedl nad hlavu pohár pro vítěze italské „Ceny prezidenta“ a v Japonsku si připsal prestižní Takamatsunomiya Kinen v sedle Kinshasy No Kiseki.
Jako člen silné jezdecké generace se usadil ve francouzské špičce a všude, kam cestuje, patří mezi populární postavy. Velkou Chuchli zná Umberto Rispoli velmi dobře. V roce 2007 byl třetí v Českém derby s německým Esparantem, loni přidal pátou příčku s francouzským Parzivalem. V zahraničí opakovaně jezdí koně trenérů Václava Luky mladšího a Arslangireje Šavujeva, například s běloušem Meandrem byl v roce 2013 desátý v nejbohatším evropském dostihu Ceně vítězného oblouku v Paříži.
ALBERTO SANNA
Narozen: 1985
Národnost: Itálie
Počet vítězství: přes 700
Jméno jednatřicetiletého Alberta Sanny bude povědomé každému, kdo v posledních letech sleduje dostihy ve střední Evropě. Šampión italských žákovských jezdců z roku 2004 totiž intenzivně cestuje. Mezi jarem a podzimem často kombinuje Itálii a Francii s trasou Budapešť – Vídeň – Bratislava – Bělehrad, zimy tráví v lukrativních angažmá na Blízkém východě. Svůj první grupový dostih, italské 2000 Guineas (Gr.3) vyhrál v roce 2008. K prvním úspěchům v Chantilly, Longchamp nebo Deauville přidal dvě vítězství v srbském derby.
V letech 2012 a 2013 získal Sanna čtyři grupy 3 v Bahrajnu, kde v té době působil, a v roce 2013 následoval první pobyt v Kataru. Vyzkoušel si také dostihy v Kuvajtu. Za tu dobu si Sanna udělal v regionu dobré jméno, vedle bahrajnského derby se radoval z úspěchu také v katarském derby arabských plnokrevníků. Sám říká, že tyto zkušenosti ovlivnily jeho jezdecký styl a přístup, v dostizích jezdí razantně a nebojí se improvizovat. Loni se v katarském šampionátu probojoval na třetí místo s úspěšností 24% a také v aktuální sezóně se mu dařilo, když si připsal mimo jiné bahrajnské Oaks (Gr.1), ale i maďarské derby a Oaks v Budapešti.
Ke své premiérové účasti v Praze Alberto Sanna přijíždí s vizitkou vítěze devíti dostihů grupy 1 a celkem třiceti grupových zkoušek. Česko bude patnáctou zemí v jeho cestovním itineráři.
DENNIS SCHIERGEN
Narozen: 1994
Národnost: Německo
Počet vítězství: kolem 150
Je mu jednadvacet let a od začátku kariéry je v Německu ostře sledován. Dennis Schiergen je totiž nejstarším synem trenérského šampióna Petera Schiergena, který jako žokej vyhrál 1451 dostihů a dodnes drží evropský rekord v počtu vítězství za jeden rok. Jezdec skvělého Lomitase a trenér neméně slavné Danedream měří 1,6 metru a v dobách aktivní kariéry dokázal navážit 51 kg. Jeho syn ovšem měří 1,74 metru a od svých patnácti let ví, že kvůli problémům s váhou nemůže počítat s dlouhou kariérou. Aktuálně ujezdí 57 kg, a tak dostihy bere navzdory profesionální licenci jako své hobby. V létě dokončil bakalářské studium sportovního managementu na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a nyní se chystá na magisterský cyklus. Ve stáji svého otce působí jako stájová trojka za Andraschem Starkem a Daniele Porcuem, o jezdecké příležitosti se dělí i s bratrem Vinzenzem.
Přesto již dokázal velké věci. V osmnácti letech psal historii, když dovedl klisnu Nympheu k nečekanému triumfu ve Velké ceně Berlína a stal se tak prvním amatérským vítězem grupy 1 na světě. Schiergen tenkrát nechal chtivou ryzku cválat na špici a postupně se odpoutal od pole o dobrých 100 metrů. V cílové rovině vítězství uhájil a získal velkou publicitu. Od té doby je mimo jiné reklamní tváří berlínského závodiště Hoppegarten. Jako trojnásobný šampión německých amatérů procestoval v rámci seriálu Fegentri řadu zemí od Kataru po Rusko. Cestuje i po přechodu mezi profesionály, jen letos byl k vidění ve Francii, Švýcarsku nebo Norsku.
Aktuálně Schiergen prožívá další úspěšnou sezónu, jejímž vrcholem byly úspěchy s tříletým hnědákem Boscacciem. Na jaře neporažený hřebec se ověnčil grupovým vítězstvím, v německém derby ale neuspěl kvůli hluboké půdě. V České republice se Dennis Schiergen představí poprvé, o tuzemských dostizích ale ledacos ví od svých kolegů a přátel Filipa Minaříka, Jozefa Bojka nebo Jiřího Palíka. V neposlední řadě je Schiergen na německém území stálým jezdcem dvojnásobného šampióna sprinterů Mikeshe, se kterým se třikrát umístil na scéně listed.
ANDREAS SUBORICS
Narozen: 1971
Národnost: Rakousko
Počet vítězství: přes 1700
Je to na první pohled paradoxní situace – ačkoli se dostihový sport v Rakousku potácí na samém okraji zájmu a musí bojovat o přežití, v turfu působí hned několik úspěšných Rakušanů, který se prosadili na evropské úrovni. Vedle trenéra Maria Hofera je to především žokej Andreas Suborics, patřící dlouhá léta do nejužší německé špičky. Vídeňský rodák, který se začal učit v roce 1986 na slavném závodišti Freudenau, se pomalu, ale jistě blíží k metě 2000 vítězství a má na kontě přes 80 triumfů v grupě 1 včetně globálních vrcholů v Evropě, Americe a Asii. V poslední době trochu „sešel z očí a mysli“ poté, co nejprve čtyři roky působil v Hongkongu a posléze se pral s následky těžkých zranění.
Jako většina krajanů přišel do Německa přes Mnichov, kde začínal u trenéra Wolfganga Figgeho. Později přestoupil do Kolína nad Rýnem k Brunovi Schützovi, následovaly další úspěšné štace u Maria Hofera, Petera Schiergena, Andrease Wöhlera, barona Georga von Ullmanna a hřebčína Schlenderhan. Suborics se zejména na přelomu tisíciletí přetahoval s Andraschem Starkem o pozici nejúspěšnějšího žokeje. Třikrát vyhrál německý šampionát a v roce 2004 triumfoval v derby s pozdějším plemeníkem Shiroccem. Dalšími špičkovými koňmi jeho kariéry byli Tiger Hill, na kterém zvítězil ve Velké ceně Badenu, a sourozenci Sabiango a Silvano. Zejména s druhým jmenovaným, jednou z prvních globálních koňských hvězd, procestoval svět. Byl také stálým jezdcem maďarského sprintera století Overdose v první polovině jeho kariéry včetně anulované Prix de l‘Abbaye.
Suborics zažil svou vlastní verzi „magnificient seven“ – 11. září 2005 vyhrál v Mnichově sedm dostihů. Dvakrát vyhrál i japonskou obdobu poháru žokejů Jockey World Series. První z těžkých pádů měl v roce 2005 právě v japonském Kjótu, po němž mu musela být mezi obratle voperovaná titanová destička. Další těžké zranění utrpěl v dubnu 2010 v Hongkongu. Následně ukončil kariéru, ale po několika měsících se zase vrátil do sedla. Nejlepší dostihy na světě se podle Suboricse běhají v Hongkongu a mezi jeho oblíbená závodiště patří japonský Hanshin. Momentálně ale velký příznivec fotbalu a Bayernu Mnichov působí opět v Německu.