David Liška: Tolik vítězství jsem rozhodně nečekal
Kometou loňského podzimu byl žák David Liška, když od začátku září do konce roku posbíral 18 vítězství včetně klasického úspěchu v sedle Nagano Golda, s nímž následně zvítězil i ve francouzském Deauville. Zkraje letošní sezóny ve sbírání úspěchů rozhodně nepolevil, právě naopak. Vždyť během uplynulého víkendu zaznamenal pětici vítězství, což ho katapultovalo do čela šampionátu.
V neděli jsi v Chuchli čtyřikrát zvítězil, což je kousek, který jsme na českých drahách naposled viděli před bezmála třemi lety. Na druhou stranu si seděl na několika šancových koních, takže překvapilo tě to?
Byl jsem hodně překvapený, tolik vítězství jsem rozhodně nečekal. Nejvíc jsem si věřil s Wovkou, který se v práci ukazoval dobře. Od Rabbit Havany jsem nevěděl, co čekat. Na druhém koni od trenéra Petrlíka ale seděl Petr Foret, tak jsem myslel, že bude lepší. Nakonec to ale bylo jinak. Alfa Wolf je dost nevyzpytatelný. U něho nikdy nevím, jak se mu bude chtít. Navíc v boxech stál zrovna v místě, kde je takový dolík, takže jsem měl nohy na stupačkách a při odskoku mi vypadl pravý třměn. Museli jsme tak jít zezadu. Nakonec to ale bylo dobře, protože tempo bylo rychlý a moc nestíhal. Sicilian Rockovi jsem moc nevěřil. Je to totiž hůř ovladatelný kůň. Nejhorší bylo prvních 200 metrů, ale pak se uklidnil a začal jsem věřit, že to může klapnout.
Tři z těchto vítězstvích si získal na koních ze svého domácí stáje trenéra Václava Luky. Mnoho trenérů při přípravě na sezónu přibrzdily březnové mrazy, ale zdá se, že na stájové formě Luka racing se nepodepsaly.
U Vaška Luky je výhoda, že i při březnových mrazech měl dobré podmínky k tréninku, takže koně nemusel zastavit. Trénují tak souvisle celou zimu.
David Liška slaví čtvrté chuchelské vítězství v sedle Sicilian Rocka, foto: Jana Syručková
Ve vítězství jsi proměnil už svůj první letošní český start. Ten jsi absolvoval v Mostě v sedle Trinise, který patřil k favoritům.
Trinisovi jsem věřil. Koukal jsem na videa, takže jsem věděl, že bývá chtivější. Věřil jsem tedy, že když bude v klidu, může to vyjít. V Mostě jsem v dobrý výsledek doufal i s Omrelettem, ale byl to první start a jeho čas přijde později.
Znovu v akci budeš už v pátek, kdy v Lyonu povedeš svého „životního koně“ Nagano Golda. V jaké formě se tedy vítěz St Legeru před vstupem do sezóny nachází?
Když jsem u Vaška Luky, tak ho jezdím v podstatě vždy. Je na tom dobře, ale v takové formě jako před startem v Deauville ještě není. Tohle by pro něj měl být především dostih na rozběhání. V ovladatelnosti určitě udělal další pokrok. I když jde v práci zepředu, už není tak chtivý. V dostihu by to ale mohl být problém. Pořád to není kůň, u něhož by se nemohlo něco přihodit.
Blíží se také jarní klasiky. V neděli se v Chuchli odběhne hlavní předzkouška Jarní ceny klisen Memoriál Rudolfa Deyla, v němž povedeš svěřenkyni Václava Luky Rapet. Jak jí tedy věříš a měl bys být v jejím sedle i v Jarní ceně klisen?
Úplně nevím, co od ní čekat, ale loni se neztratila ani v listed dostizích, tak by to nemuselo být špatný. Jestli jí ale budu jezdit v Jarní ceně klisen, nevím, máme tam totiž hlášenou ještě Lady Westminster. Ve Francii se jí sice zatím moc nedařilo, ale v práci se ukazuje dobře a její pravý bratr skončil v únoru třetí v Gr.2 v Dubaji. Věřím tedy, že i v ní něco je.
Do Velké jarní má Václav Luka přihlášenou trojici koní, takže jaká je situace pro první díl klasické trojkoruny?
Do Velké jarní směřujeme Royal Westminstera. Věřím, že je to dobrý kůň. Teď půjde „Michala“, takže po něm uvidíme více. Kdyby to ale nevyšlo, je možné, že na jarní klasiky pojedu na Slovensko.
Minule Royal Westminstera jezdil ve Francii Theo Bachelot a skončil poslední, což bylo zapříčiněno jeho špatnou ovladatelností. Neobáváš se tedy toho, že by se ti s ním mohlo přihodit něco podobného?
Jezdil jsem ho na debut a znám ho z práce, takže se toho nebojím. Samozřejmě ale není vyloučený, že udělá to samý.
Při tvé výšce asi není jednoduché držet váhu. Loni jsi jezdil minimálně 53 kilo, následující neděli navážíš minimálně 54,5 kilo. Platí tedy i pro zbytek sezóny, že nižší hmotnosti už jezdit nebudeš?
Když jezdím více koní, radši jezdím minimálně 54,5 až 55 kilo. Pokud bych ale měl jezdit 2 až 3 koně, stále se dostanu i na 53 kg, i když to s mou výškou opravdu není jednoduché. Letos nemusím tolik potit také proto, že jsem v zimě přišel o kilo úlevy. Na druhou stranu kvůli tomu můžu přijít o některé koně, ale zatím se to naštěstí neprojevuje.
Po minulém víkendu vévodíš šampionátu. Je tedy úspěch v šampionátu jedním z tvých cílů pro letošní sezónu?
Na myšlenky na šampionát je ještě brzy, ale určitě bych to chtěl udržet. Hlavní je ale zůstat zdravý a pořád jezdit.
A nějaké dlouhodobější cíle? Stále ti je teprve 17 let...
Doufám, že bych se jednou mohl chytit ve Francii. Je mi ale jasný, že to bude hodně těžký. Každopádně časem bych to někde venku zkusit chtěl, takže kdyby nevyšla Francie, tak třeba Německo.
Ať se ti tedy nadále daří a díky za rozhovor.
(jf)
