Hlasujte pro vítěze 8. ročníku ankety „Jezdecký výkon roku“
Úvodní, „zahřívací“ týden ankety je za námi, teď už čas na to, představit finálové jízdy. Minulá sezóna sice byla okleštěná a dostihů o dost méně, než v těch předchozích, přesto povedených jízd bylo dost. My jsme jich nakonec do finále vybrali pět.
Jako obvykle ale na úvod zmíníme ty, které se nakonec do nejužšího výběru nedostali. Dvojice Radek Koplík a Opasan (video) prolétla loňskou sezónou bez porážky a z pětice vítězství asi nejvýše ční triumf z Českého derby. Tehdy jim bylo vylosováno druhé nejvyšší startovní číslo, z kterého se okamžitě po startu uklidili do závětří v zadní části pole. V cílové rovině musel pak Radek chvíli čekat, než se mu otevřel prostor k útoku a poté slovenský reprezentant stáje Borman rozbalil svůj úderný finiš. Tato dvojice si spolu prostě sedla dokonale, a přesto že svěřenec trenéra Chodúra je jistě vynikající kůň, s jiným žokejem by možná tolika triumfů nedosáhl.
V komentářích padlo i jméno Martiny Havelkové s Cacophonousem (video). Ta se s ním začátkem října vydala do francouzského Longchamp, kde se v rámci „Arc“ mítinku postavili na start Gd. 1 Prix du Cadran. Už to samo o sobě vypadalo jako odvážný nápad, který ovšem panující podmínky umocnili v opravdu extrémní test vytrvalosti. Při vyčkávání na konci pole to v půlce dostihu vypadalo, že se šestiletý valach stáje Pure Nutrition snad ani do cíle nedostane, záhy se ale ukázalo, že se jednalo o správnou taktiku. V páté místo před startem doufal asi málokdo, bohužel na zařazení do této ankety je třeba, aby jízda byla vítězná.
Z „dámských“ jízd se nám ještě líbilo vítězství Venduly Korečkové v sedle Kathy Ames (video) při posledním dostihovém dni v Mostě. Ta vypadala sice už u distance jako vítěz, v posledních metrech se ale doběh změnil v drama. Na tento den již diváci neměli na závodiště přístup, přesto ze záznamu je patrné, jaký „kotel“ hrstka přihlížejících způsobila. Vendule se následně podařilo zvítězit po ukázkové start – cíl jízdě v sedle Grigri de Lancray, a kdyby jí předtím o nos neunikl triumf s Fabryanem, mohla slavit hattrick.
V našem hledáčku byla i loňská vítězka Michaela Musialová a její první loňský triumf, kterého dosáhla až v srpnu v Lysé nad Labem. Na tamní „třináctce“, navíc ještě na rychlé půdě mnoho koní nezvítězilo, ale právě Lia Ashamal (video) mohla ten den vděčit za spolupráci s mladou jezdkyní a jejímu odvážnému podjetí u bariéry.
O Adamovi Florianovi a jeho vítězství s Storm de Nuit (video) již byla řeč před týdnem, jeho jsme ale nakonec do ankety vyslali s jinou jízdou. Silnou podporu měl i Jan Rája a jeho silové vyjetí v sedle Ignaciuse Reilly (video), kterým rozhodl dramatický souboj tří koní v Tattersalls Mile. I u něho jsme ale nakonec vybrali jiné „rito“. Pojďme se tedy podívat na finálovou pětici.
Jan Rája, Lady Lauretta VCH 13. 9.
Právě jízda matadora mezi českými žokeji s klisnou trenérky Berthier byla v komentářích na FB zmiňována nejčastěji, a i my si myslíme, že své místo v anketě si zaslouží. Jan Rája je znám především svým silovým pojetím finiše a přesným dodržováním ordre, a nejspíš i proto ho málokdy vídáme v dostihu na zadních pozicích. Lady Lauretta v předchozím startu zklamala v roli spolufavoritky a v dalším startu došlo ke změně taktiky. Na dobré půdě se pole v oblouku roztáhlo na nějakých 10 délek a nezdálo se příliš pravděpodobné, že by tato dvojice mohla zasáhnout do boje o vítězství. Poté co se v cílové rovině pole rozprostřelo po celé šíři dráhy, musel Jan Rája vytáhnout až k venkovní bariéře, a zahájil svou stíhací jízdu. Ta byla ale vypočítaná naprosto přesně a v cíli měla Lady Lauretta jako 20:1 outsider 1 a ¼ délky.
Adam Florian, Cape Freedom, VCH 27. 9.
Svěřenec trenéra Šavujeva zahájil loňskou sezónu po roční pauze od svého vítězství ve Velké květnové ceně a v první polovině se mu nedařilo. Do formy se dostal až v Karlových Varech, kde jistě opanoval Cenu Jockey Clubu, to bylo ale týden před EJC mítinkem. Nebylo tedy divu, že v závěrečném dostihu dne se mu příliš nevěřilo. Ani po startu nevypadal Cape Freedom moc nadějně a kilometr před cílem měl na posledním místě 2 délky ztráty. Žokejové volili vnější stopu, ale právě tady Adam Florian provedl manévr, kterým rozhodl o svém vítězství. Na rozdíl od ostatních usoudil, že dráha už je po dvoudenním mítinku ve stejném stavu i na vnitřním okraji, pro který se rozhodl. Do cílové roviny tak točil už na úrovni vedoucích koní, a k tomu aby dosáhl na druhé místo v celkovém hodnocení EJC, mu stačilo už jen korigovat směr svého partnera.
Petr Foret, Markoni LP, VCH 15. 8.
Petr Foret už před loňskou sezónou přesídlil do Německa a na našich drahách jsme ho tak příliš často neviděli. Nakonec dosáhl na tři vítězství a jsme toho názoru, že právě to první bylo obzvlášť povedené. V sedle Markoni LP už byl při Velké jarní ceně, kde na sebe tato dvojice upozornila pátým místem získaným po táhlé koncovce, přesto málokdo pochyboval o tom, že ve Velké červnové ceně zvítězí někdo jiný než fenomén Rate. Petrovi tehdy chvíli trvalo, než chtivého Markoniho uklidnil, do karet mu ale hrálo velmi svižné tempo, které udal Cote Jardin a Zoheyr. Přesto v lahovickém oblouku by na tuto dvojici vsadil asi málokdo, když srbský odchovanec byl prvním, kdo potřeboval podporu svého žokeje. Ještě u distančního mezníku se nacházel asi na pátém místě, pak ale přišel drtivý speed, který vyústil v jisté vítězství. To ho pasovalo mezi šancové koně pro České derby, do kterého však bohužel kvůli viróze nenastoupil.
Tomáš Lukášek, Mormill, KV 9. 8.
Tomáš Lukášek je momentálně ve velké formě v Kataru a vloni útočil na zisk našeho šampiónského titulu. Není tedy důvod, proč by neměl být v této anketě a my jsme si vybrali jeho triumf z Lázeňské míle. Mormill je znám tím, že má lázeňskou dráhu v oblibě, také ale není úplně snadný na ježdění. Tomáš byl tehdy v jeho sedle poprvé, „seznamovací“ jízda se mu ale povedla na výbornou. Hned po startu poslal svěřence trenéra Jelena do vedení a poté měl dost práce s tím, aby se mu povedlo ho usadit. To se zdařilo v oblouku, kde mu soupeři nechali chvíli klidu. Přesto už v polovině cílové roviny to vypadalo, že dotírající Arctorus a Manoamano půjdou za chvíli přes něj. Tomáš si ale přehodil bičík a razantním vyjetím dokázal tmavého hnědáka udržet na první pozici až do cíle.
Jiřina Andrésová, Wolverine, KV 9. 8.
Ze stejného dne, ale z nejnižší kategorie je poslední jízda, kterou jsme vybrali do ankety. Jiřině Andrésové se vloni příliš nedařilo a na jejím kontě přibyla jen tři vítězství. Dá se ale říci, že každé z nich by se do této ankety dalo zařadit, my jsme vybrali to, které nám přišlo nejzábavnější. Tato dvojice se spolu poprvé představila v Mostě, kde se svěřenec trenérky Voršilkové poprvé chytil v handicapu, bylo ale vidět, že s ním není úplně snadné pořízení. Také v dalším startu ve Varech nepatřil mezi favority, zkušené žokejce se ale podařilo ho v rychlém tempu uklidit na zadní pozici. V cílové rovince pak začala velká stíhací jízda, při které tato dvojice musela několikrát hledat volnou stopu. To se ale nakonec podařilo a průnikem u bariéry si v posledních cvalových skocích zajistila vítězství.
Pokud máte svého favorita, HLASOVAT můžete zde do úterý 2. března.
(Ferdinand Minařík)
