Stávky Rabbit Wella nejlépe využil outsider Lorain
Jediným koněm, který do 5. Zlatého poháru Elektrizace železnic Praha, a. s. (I. kat., 4200 m, VIDEO) odskočil s dvojciferným kurzem, byl teprve podruhé nad skoky startující LORAIN (11:1). Ten se ovšem úspěšně vzepřel roli outsidera, když získal lehké vítězství.
Svěřenec Jaroslava Myšky ukázal už na rovinách slušnou třídu, když na jaře zvítězil ve dvojkovém handicapu a špatné nebylo ani jeho třetí místo z jeho překážkové premiéry. Tehdy za ním sice dostih dokončila jen trojice nepříliš kvalitních soupeřů, ale právě minimum Lorainových zkušeností dávalo prostor k jeho progresu. V prvním okruhu, který se odbýval ve velmi pomalém tempu, se držel Lorain na konci pole a poté se začal postupně posouvat vpřed. Do čela se pak bez výraznější podpory žokeje Myšky posunul už před závěrečným skokem a po jeho překonání bylo definitivně o osudu dostihu rozhodnuto. Vítěznému Lorainov jsou teprve čtyři roky, takže jeho překážková budoucnost se jeví velice slibně.
Čtyřletý je i druhý v cíli Sokol (5:1). Ten se propadl po skokanské chybě, kterou vyrobil 1200 metrů před cílem, ale dobrým závěrem se vrátil na druhé místo. Medailové pořadí doplnil Palm Island (6:1), který celý dostih diktoval jeho tempo, k jehož výraznému zrychlení zavelel žokej Jaroslav Brečka při vběhnutí na protilehlou rovinu. Na ní dokonce získal slovenský host pár délek k dobru, ale nakonec musel být rad, že za sebou o hlavu udržel finišujícího Zugora (6:1). Za ním se do cíle dostal All About Sam (7,7:1), který ještě nad předposledním skokem vypadal jako horký kandidát na vítězství. I jeho výsledek ovšem potvrdil dominanci nováčků, když s výjimkou Palm Islanda absolvují všichni tabulově umístění koně svou premiérovou překážkovou sezónu.
V případě Rabbit Wella (1,7:1) bylo velkým otazníkem, zda se mu podaří odskočit do dostihu. K tomu ho novic v jeho sedle žokej Pavel Kašný přiměl až s výrazným zpožděním, přičemž bez kontaktu s pole jdoucí favorit si záhy po překonání úvodního skoku své účinkování v dostihu rozmyslel, když shodil svého jezdce a zamířil ke stájím.
Za zmínku pak rozhodně stojí čtyř set tisícová dotace dostihu. Na té by samo o sobě nebylo nic špatného, její výše je ale poněkud zarážející při pohledu na proutěnkářské propozice pro zbytek sezóny. V jejím dosavadním průběhu se totiž jednalo o vůbec první jedničkový dostih v této disciplíně. Smysluplnější by tedy bylo, aby špičkový protěnkáři měli co běhat po celý rok, než jim nabídnou tři dostihy nejvyšších kategorií v rozmezí sedmi týdnů na závěr sezóny. Výška dotace pak kontrastuje i s ohodnocením za týden konaných nejvýznamnějších rovinových komparačních testů, jejichž vítězové vydělají méně než předevčírem Lorain.
(vab)