Váňa vyhrál svoji sedmou Velkou pardubickou
Již své sedmé vítězství získal ve Velká pardubická České pojišťovny (VIDEO) Josef Váňa, když stejně jako loni byl první v cíli se svým svěřencem TIUMENEM (2,5:1). Nejednalo se ale o lehkou záležitost neboť o výsledku museli rozhodnout až rozhodčí.
Když Josef Váňa vyhrál loňský ročník naší největší steeplechase cross-country na 6900 metrů, bylo to trochu překvapivé. Tiumen sice patřil do širší špičky, ale nijak zvlášť nevynikal a on sám byl sice legendou tohoto dostihu, ale s přibývajícím věkem se jezdecké činnosti přestával věnovat. Letos to ale bylo jiné. Tiumen se rozběhal slušným druhým místem a Josef Váňa rozhodně nebyl v horší formě než loni. Pardubické publikum tak svého miláčka sehrálo z 6:1 na pozici favorita.
V samotném dostihu držel Josef Váňa svého partnera opět v zadní části pole a razantní posun přišel až za ,,velkým angličákem“. Na travnatou dráhu již vbíhal společně s Amant Grisem, který mu měl být nakonec největším soupeřem. V cílové rovině spolu svedli souboj, ale Tiumen začal získávat převahu. Při tom však uzavíral prostor po bariéře jdoucímu Amant Grisovi. Vše by možná nebylo tak dramatické, kdyby s jistotou vyhrál, ale Josef Váňa několik metrů před cílem nepochopitelně položil ruce a jen těsným rozdílem nosu uhájil první příčku před finišujícím Amant Grisem, kterého Marek Stromský vytáhl na vnější stranu. Sám Tiumen ukázal, v jak výborného koně vyrostl a že není jenom specialistou na měkkou dráhu, která se sice očekávala, ale nakonec byl stav dráhy označen jako pružný (3,7) o čemž vypovídá i výsledný čas 9:03,73, který byl dosažen i přes chvilkové zpomalení za francouzským skokem.
Po doběhu dal tým okolo Amant Grise protest proti výsledku dostihu pro tísnění a dostihová komise po dlouhém jednání tísnění sice potvrdila, ale s tím, že nemělo vliv na výsledek dostihu. To se samozřejmě nelíbí zástupcům poškozených a pravděpodobně se hodlají odvolat. Kolik místa na bariéře Josef Váňa s Tiumenem skutečně nechali by mohl osvětlit čelní záznam z cílové roviny, kdy ke konfliktu došlo, ale ten nám zatím televize nepředvedla. Můžeme tak jen závidět Francouzům, kteří minulý týden mohli sledovat nemilé manévry v rovině při Arc, kde jim z čelního pohledu pomáhaly i nakreslené pomyslné přímky.
Předběžně to ale vypadá, že ani tentokrát nedosáhl Amant Gris (5:1), který jak je jeho zvykem operoval na špici dostihu, na vítězství a Marek Stromský v jeho sedle tak neodčinil chybu z předminulého roku, kdy byli diskvalifikováni z prvního místa pro neobjetí točného bodu. Je však vidět, že se tento bělouš po svých loňských zdravotních problémech dokázal dostat opět do skvělé formy, i když nyní již pod vedením Radka Holčáka.
Fantastickou bilanci má z tohoto vrcholu bělka Sixteen (3,25:1). Ta díky Amant Grisově chybě před dvěma lety tehdy získala druhé vítězství, loni nestačila jen na Tiumena a letos její finiš pod Pepou Bartošem stačila na třetí příčku, přestože během sezóny to vypadalo, že její forma již není taková jako v minulých letech.
Čtvrtý Mandarino (7,77:1) zopakoval umístění z minulého roku, letos ale byl vítězi podstatně blíž. Je vidět, že se již plně etabloval mezi elitu místních krosařů. Jarda Myška ho vedl po celou dobu blízko čela a bylo pro něj jen škoda, že za velkým anglickým skokem trochu ztratil.
Pro páté místo si překvapivě došel Teviot (44:1), který zde loni na mítinku vyhrál Cenu Vltavy. Velký skok ve své formě po přechodu do tréninku k Josefu Váňovi potvrdil i Lirain. Ten do cílové roviny vbíhal na třetím místě, nakonec však těsně přišel i o umístění na tabuli. Díky tomu, že letos jsou dotovaná umístění do sedmého místa, o peníze nepřišel. Sedmou příčku, ale již s odstupem, získal Aspirant, jenž ukázal, že i přes vítězství v kvalifikaci, není asi nejlepší vytrvalec. Právě před ním dal Jiří Kousek přednost Bremen Planovi, ten ale na první pozici skončil stejně jako v květnové kvalifikaci na francouském skoku.
Ondřej Blahník (Robi)
