Breeder’s Cup Classic není jen o dvou koních
Bez největších hvězd amerického (Rachel Alexandra) i evropského (Sea The Stars) kontinentu se bude muset obejít Breeders´ Cup Classic (Grade 1, 3+, 2000 m, Pro-Ride), ve kterém přesto vytasí zástupci z obou stran Atlantiku velmi silné zbraně.
Evropskou jedničkou je Rip Van Winkle (2,75:1), který v posledních dvou startech snadno potvrdil roli favorita v mílařských zkouškách se statutem Group 1. Předtím prokázal, že dokáže zvládnout i dva kilometry, když v Eclipse Stakes nestačil jen na fenomenálního Sea The Stara a ostatní nechal bezpečně za sebou. Neznámou ale je, jak si poradí s polytrackem, který sice soudě dle loňského roku sedí Evropanům více než klasický písek, ale svěřenec Aidana O´Briana s ním nemá žádné zkušenosti.
Po třinácti životních startech neporazitelnost stále drží Zenyatta (4:1), jenž odskočí z ideálního čtvrtého startovního boxu, zatímco výše zmíněný irský zástupce má číslo deset. Proti ní ovšem hovoří skutečnosti, že se nikdy neutkala s hřebci a zatím absolvovala dostih maximálně na distanci 1800 metrů.
Podle kurzové nabídky je tím třetím vzadu Summer Bird (7:1). Ten debutoval až letos na jaře a stále jde nahoru. Překvapivě získal poslední díl americké trojkoruny Belmont Stakes a v posledních dvou startech ovládl další významné dostihy na východním pobřeží, a to Travers Stakes a Jockey Club Gold Cup.
Dvojici posledních zmíněných zkoušek absolvoval i Quality Road (13:1), který v nich obsadil třetí a druhé místo. V obou případech ovšem byla dráha hodně měkká, což mu příliš nesedí. Vždyť ve Florida Derby zvítězil v nejlepším čase za posledních 15 let a poté co kvůli zdravotním problémům musel vynechat všechny klasické dostihy se vrátil na dráhu skoro vteřinovým překonáním traťového rekordu na 1300 v Saragoze. Na rychlém polytrackovém podkladu tedy může zaskočit všechny favority.
Posledním startem Twice Overa (13:1) bylo Champion Staekes, v němž si připsal nečekaný triumf. I u něj ale platí tradiční evropská otázka ohledně sympatií k polytrackovému podkladu.
Ten může být problémem i pro Gio Pontiho (15:1), který je také specialistou na trávu, na které letos získal čtyři po sobě jdoucí vítězství se statutem Grade 1. Se syntetickým povrchem má ale na rozdíl od Twice Overa aspoň nějaké zkušenosti.
Vítěz Kentucky derby Mine That Bird (26:1) šel od května s formou výrazně dolů a přechod z klasického písku na umělý podklad se mu nepovedl, když skončil šestý a porazili ho i dva nynější soupeři, kteří nepatří k favoritům.
Jaroslav Fabris (Vabank)
