Ramssiova „one horse show“, soupeřům utekl o 10 délek (analýza)
Druhým z vrcholů nedělních dostihů ve Velké Chuchli byl 74. J&T Banka St Leger, tedy poslední a nejdelší z pětice klasických dostihů.
2800 metrů dlouhý St Leger bývá mimo jiné považován za odvetu za České derby, ale to v posledních letech příliš neplatí. Stejně jako loni se totiž na jeho start postavila pouze trojice účastníků nejprestižnější klasiky. O slabší konkurenci pak svědčí i skutečnost, že do neděle nezískala ani polovina z devítičlenného pole tabulové umístění v jedničkovém dostihu. Znovu se tedy nabízí otázka, zda neotevřít St Leger starším koním, jak už jsem psal v úvodu k loňskému St Legeru.
Jeho letošní edici každopádně suverénně ovládl RAMSSIO (1,9:1 – uváděny jsou kurzy společnosti Tipsport). Reprezentant stáje Hrubý byl zakoupen za 4.000 euro. Jeho otec Whipper zvítězil ve třech Gr.1 dostizích na distancích 1200 až 1600 metrů, ovšem dokáže dát i výrazně delší potomky. Koneckonců pro příklad netřeba chodit daleko, když Jiřím Michalem připravovaný Settler’s Son zvítězil v Chantilly v Listed na 3000 metrů. Na naších drahách dělali Whipperovi dobré jméno především Roches Cross a Talar, a i když oba našli optimum na distancích do dvou kilometrů, slušně prostáli i derby, v němž obsadili první respektive druhé místo. V Irsku a posléze ve Francii nicméně Whipper nijak nezazářil, když jeho připouštěcí poplatek klesl z 12.000 euro až na letošních 3.300 euro.
Matka Rampoldina nevyběhla a Ramssio je jejím šestým potomkem. Z jeho starších polosourozenců čtyři dokázali zvítězit ve Francii na distancích od 1600 do 2000 metrů. Na nejvyšší francouzský handicap z nich dosáhla Rosamaria, která se dostala na 38,5 kg. Ani na mateřské straně rodokmenu Ramssia tedy není mnoho vytrvalosti, i když mateřský otec Montjeu je bezesporu jejím nositelem.
Svěřenec Václava Luky zahájil kariéry loni ve Fontainebleau, ale vzdálené předposlední místo o jeho možnostech mnoho neprozradilo. Hned při letošní premiéře ovšem ukázal potenciál. Na mostecké dráze totiž zvítězil zásluhou mohutné koncovky, které neodolal ani posléze ve Slovenském derby druhý Kristiano. Navíc se jednalo o dostih na distanci 2200 metrů, takže přes nejednoznačný původ ukázal, že mu vytrvalecké distance sedí. Mezi špičku se zařadil těsným třetím místem v Memoriálu JUDr. Otakara Frankenbergera, kde ho těsně porazili pouze Kristiano a derby vítěz Pacific Hill. Oba si přitom ve falešném dostihu počínali aktivně, takže do rychlé koncovky šli z lepší pozice než zezadu útočící Ramssio.
Ani České derby nebylo rychlé. Dvojice Pacific Hill – Angkor Wat navíc získala rozhodující náskok už v závěrečném oblouku, na což ve středu pole ukrytý Ramssio nemohl reagovat. Více než čtvrté místo tedy nestihl, přesto ukázal další progres. V tom pokračoval ve francouzském Deauville. V dostihu kategorie class 1 totiž vybojoval třetí příčku, přičemž podal výkon minimálně na úrovni francouzského handicapu 38 kg. Racing Post mu za něj udělil dokonce rating 90 liber.
Z nedělních soupeřů předvedl srovnatelnou třídu pouze Angkor Wat, ale protože u něj byla otazníkem forma i vytrvalost, Ramssio vévodil sázkové nabídce Tipsportu. Zajímavé je, že u společnosti Betino odskakovali oba ve shodném kurzu 2:1 a pár minut před startem byl Ramssio nabízen dokonce v poměru 2,5:1.
Na dráze každopádně k žádnému souboji nedošlo. V poctivém tempu cválal Ramssio blízko druhého Angkor Wata a v cílové rovině ho minul dříve, než Jan Verner začal v jeho sedle vyvíjet výraznější aktivitu. Nakonec bez jediné pobídky bičíkem a s vypuštěným závěrem utekl nejlepšímu ze soupeřů o dlouhých 10 délek. Opticky se přitom jeho náskok zdál být ještě výraznější, čemuž napovídají i vyběhnuté časy. Ramssio totiž vítězil o 2,22 sekundy, tedy rozdíl jedné délky odpovídá 22,2 setinám. Pokud se ale podíváme na délkové a časové rozestupy na dalších místech nebo i v jiných dostizích v podobném tempu, rozdíl jedné délky by měl spíše odpovídat času 18 setin.
Každopádně výsledný čas Ramssia o hodnotě 2:56,77 zaostal jen o 44 setin za rekordem dráhy, který drží vítězka St Legeru 2005 Ready For Life. Příští start by měl absolvovat v EJC Long – VC českého turfu nebo ve Slovenském St Legeru, v němž bude Arcturus útočit na zisk slovenské trojkoruny.
Svenson (13:1) rovněž ukázal další progres. Je mimořádně narostlým koněm, a i proto debutoval až začátkem června a v neděli absolvoval teprve čtvrtý životní start. Ač tomu jeho původ úplně nenapovídá, už dříve předvedl, že mu vytrvalost neschází. Jeho matka Summer Moon, jejímž je prvním potomkem, skončila druhá v Listed na míli a získala francouzský handicap 45 kg.
Ile Jones (30:1) sice byla jedním z pouhé dvojice jedničkových vítězů v poli, přesto nenašla mnoho příznivců. Zvítězila totiž v chuchelském trialu na Oaks, který byl poznamenán problémy na startu i pomalým tempem. V samotném Oaks pak na tento výkon nenavázala. Majitelka spíše překážkového původu (její bába Camomille dala Camping Grounda, který v Anglii vyhrál dvoje proutěnky se statusem Gr.2) každopádně ukázala, že její výkon o derby dnu nebyl náhodný, byť za ní mnoho třídových vytrvalců nezůstalo.
Angkor Wat (3,5:1) sice v poctivém tempu nepuloval, ale v závěru se u něj projevil nedostatek vytrvalosti. Většina jeho polosourozenců našla optimum na distancích do dvou kilometrů a v jeho případě by to mělo být podobné. Na jaře ukázal, že má velký potenciál, čemuž koneckonců napovídá i pořizovací cena 80.000 euro, přesto by ho podle slov trenéra Josefa Váni mohl čekat brzký přechod na překážky.
Dalandi (8:1) dostih odvodil, ovšem v závěru mu kvarteto nejlepších výrazně uteklo. Na čele cválal i před třemi týdny v Karlových Varech, kde ho porazil pouze kvalitní Dominique, ale tam navzdory o 400 metrů kratší distanci volil pomalejší tempo.
Uran (13:1) neměl v cílové rovině kontakt se soupeři, když na rozdíl od nich finišoval po bariéře. Mezi špičkou letos startuje pravidelně, ale na nejlepší vrstevníky mu přeci jen něco schází.
Bell Elysees (35:1) je stále „zelený“. I když mu byla po několika startech vrácena stínidla, už v polovině dostihu musel být žokejem přistrkáván, aby na konci pole udržel kontakt se soupeři. V cílové rovině nicméně dokázal vybojovat aspoň poslední dotaci.
La Coral (60:1) zahájil dostih před středem pole, ale už v lahovickém oblouku odcouval na jeho konec. Na tuto konkurenci nemá dost třídy a navzdory úspěchům z provinčních drah by mu asi více sedla kratší distance.
Zamindarton (75:1) rovněž na tuto společnost nemá, přesto letos absolvoval už třetí jedničkový start. Jedinou dotaci v aktuální sezóně ovšem získal za druhé místo v o kilometr kratším čtyřkovém handicapu.
(Jaroslav Fabris)
