Jaroslav Fabis: Sporná nekvalifikace aneb co je to vybočení?

Jak už je zhruba týden známo, Rada Jockey Clubu České republiky na svém zasedání v polovině července rozhodla, že účastníci druhé kvalifikace na Velkou pardubickou Lingarry, Frasini a Ronino nesplnili kvalifikační podmínky pro největší domácí steeplechase. Proč zmíněné rozhodnutí považuji za minimálně sporné, rozeberu na následujících řádkách.

Diskutabilní už je samotný postup vedoucí k tomuto rozhodnutí. Dostihová komise totiž doběh druhé kvalifikace schválila a nikdo proti němu nepodal žádný protest, takže neexistoval žádný podmět k zaobírání se inkriminovanou situací. Samozřejmě členové Rady Jockey Clubu ČR mohli mít pocit, že došlo k porušení kvalifikačních podmínek, ale v takovém případě měl někdo z nich podat protest, který by řešila Pořádková komise, než aby sama Rada vynesla verdikt. Vždyť její členové, aniž bych se jich chtěl jakkoliv dotknout, nejsou už jenom z podstaty subjektů, které v Radě zastupují, žádní odborníci na výklad Dostihového řádu, zatímco hlavním účelem Pořádková komise je právě řešení přestupků proti Dostihovému řádu. Za chybnou považuju rovněž skutečnost, že rozhodnutí, které padlo 16. července, bylo zveřejněno o bezmála měsíc později. Realizačním týmy postižených koní tak byly zbytečně dlouho v nejistotě a podstatně se jim zkrátila doba, pro přípravu na reparát.

Teď už pojďme k samotnému průběhu kvalifikace. Pro začátek si tedy připomeňme, k čemu v ní vlastně došlo. Před Popkovickým skokem byla volným koněm vyvezena trojice Lingarry, Frasini a Ronino, kteří tam překážku museli najet znovu a dostih poté dokončili daleko zpět. Na základě tohoto momentu vyvstala otázka, zda došlo k porušení kvalifikačních podmínek pro Velkou pardubickou, které říkají, že kůň musí absolvovat v roce 2013 bez pádu a vybočení nejméně jeden kvalifikační dostih. Rada Jockey Clubu ČR rozhodla, že ano, jenže co to vůbec to vybočení je? Dostihový řád tento termín nijak nedefinuje a tak si ho každý může vyložit po svém. Pro někoho to tak může znamenat změnu směru před skokem, tak jak k tomu došlo na konci června, ale stejně tak lze tento termín chápat jako povinnost neuhnout ze stanoveného kurzu dostihu. Ten jak známo v překážkových dostizích vymezují skoky a točné body, přičemž mezi nimi se můžou koně pohybovat zcela libovolně. Tuto podmínku tedy jmenovaná trojice splnila.

Jak už jsem výše zmínil, výklad slova vybočení Dostihový řád nezná, takže jsem si jeho definici našel aspoň ve Skokovém řádu České jezdecké federace. Samozřejmě netvrdím, že tamní pravidla musí odpovídat těm ve světě turfu, ale holt lepší vysvětlení pojmu vybočení nikde jinde k nalezení není. A jak tedy „parkuráci“ vybočení definují: „Za vybočení se považuje, když kůň se vymkne kontrole a mine překážku nebo bod povinného průjezdu, kterým měl projet.“ Tato definice v praxi znamená, že kůň nesmí protnout osu překážky, což se ve zmíněné kvalifikaci nestalo. Je možné oponovat, že v parkuru je kůň sankcionován i situaci známou z kvalifikace, jenže tento prohřešek se v pravidlech České jezdecké federace nazývá zastavení před překážkou a takový termín se v propozicích Velké pardubické neobjevuje.

Lze tedy namítnout, proč je tedy v propozicích Velké pardubické vůbec formule o dostihu bez vybočení. Když by se totiž měla vkládat jako nutnost absolvovat kurz dostihu, je přeci zcela zbytečná, protože za jeho neabsolvování by byl kůň diskvalifikován už ze samotné kvalifikace. Na to lze ovšem argumentovat tím, že stejně tak je zbytečná formule o absolvování dostihu bez pádu, protože po něm už přeci rovněž nemůže kůň platně dokončit kvalifikační dostih. O zbytečnosti první části věty o absolvování kvalifikace bez pádu a vybočení tedy nejsou velké spory, takže proč by zbytečná nemohla být také její druhá část?

Můj závěr je tedy takový, že když Dostihový řád nedefinuje slovo vybočení a jeho výklad tak závisí na subjektivním posouzení každého jednotlivce, měla být trojici Lingarry, Frasini a Ronino kvalifikace uznána. Rada Jockey Clubu ČR navíc svým rozhodnutím upletla bič na dostihové orgány. Díky němu totiž můžou při posuzování splnění kvalifikačních vzniknout další sporné situace jako například: Je vybočení, když si žokej v kvalifikaci splete kurz, ale ještě před točným bodem se vrátí na správnou cestu? Je vybočením, když kůň zaspekuluje před Irskou lavicí, ale po krátkém přešlapování (která samozřejmě může obsahovat i pohyby do strany) překážku překoná? Vzhledem k červencovému rozhodnutí těžko říct.

 Jaroslav Fabris