Ferdinand Minařík: V Sandownu to bude něco „Special“

Já ale začnu na naší scéně, i když ta už by měla být skoro měsíc v zimním spánku. Když si ale otevřete různé dostihové servery, zjistíte, že tomu tak není. Tím bohužel nemyslím úspěšné výlety našich trenérů do Francie či Itálie, ale různé výměny názorů, které by podle mě neměly vyplouvat na veřejnost.

Začnu od té první a podle mého názoru nejhorší kauzy, která propukla po „dopingové aféře“ ve Velké pardubické. O tom, že mediální prezentace tohoto citlivého případu neproběhla zrovna citlivě, už jsem se zde zmínil. Korunu všemu ale později nasadil pořadatel VP, který na svých stránkách zveřejnil článek, ve kterém hlásal něco ve smyslu, že: „pokud se doping prokáže, bude požadovat finanční náhradu za poškození dobrého jména dostihového sportu“.

Toto jsem se dočetl na sociálních sítích, kde byl naštěstí článek zanedlouho smazán. Následně byl změněn i v originálu, kde se dnes můžete dočíst jen to, že pořadatel zváží „právní kroky“. Nechápu, proč je do nešťastného týmu okolo Nikase ještě třeba dále kopat, o ctění nějaké presumpci neviny ani nemluvě.

Chápu, že na tento případ může mít každý svůj názor. Ten si jistě mezi svými přáteli může sdělit někde na kafi či na pivu a jistě se může najít někdo, kdo bude mít pohled na věc poněkud extrémní. Je ale rozdíl si takhle pokecat mezi přáteli a jít s takovým názorem „ven“, byť se jedná jen o internetové stránky s menší návštěvností. Další dva články, které se objevily nedávno, sice nemají s tímto obsahově nic společného, ve finále ale mají podobný efekt.

Prvním z nich byl rozhovor s dr. Schulmanem, s kterým se znám už hodně dlouho. Jezdil jsem dostihy v barvách jeho stáje, několik let s ním spolupracuji v rovinové komisi. To zde uvádím jen proto, že vím, že je to člověk, který jde rád přímo k jádru věci. Což je samozřejmě v pořádku, pokud ho znáte osobně. Interview s ním je ale právě vedeno tím stylem, jako když se dva kamarádi potkají „na kus řeči“. Já v podstatě s jeho názory na některá kontroverzní témata souhlasím. Pokud ale někdo pana doktora nezná, či není úplně obeznámen se všemi okolnostmi zmíněných případů (pořadatelé a termínovka, sázky, případ Slušovice atd…), mohl se po přečtení článku cítit zaskočen.

Což se ukázalo zanedlouho, když reagoval organizátor European Jockey Cup na svých vlastních stránkách. Pan Kříž se jistě cítil oprávněně rozezlen, když tato po všech stránkách povedená akce nebyla přijata tak, jak asi přijata být měla. Je třeba ale říct i to, že jisté pochybnosti s jakými byla českými autoritami přijímána, vycházejí zejména z toho, že jistou negativní zkušenost už česká dostihová scéna s podobným podnikem má.

Není tomu tak dávno, co sobotu před Velkou pardubickou byl uspořádán megamítink o (v té době) obrovské dotace. I kvůli němu se musela překopávat termínová listina, když došlo zejména k přesunu klasického St. Leger na úkor toho „nového“. Postupem času ale sobota před VP chřadla, až zanikla zcela, a letos se proměnila na zcela řadový den s mixem překážkových a „rovinových“ dostihů. V tom případě se teda nemůže nikdo divit našim autoritám, že mají jisté obavy z podobného scénáře.

Proč o tom ale píšu? Podle mě jsou témata, která na veřejnost patří, a pak ta, která by si pánové měli vyříkat mezi sebou. Ať se sejdou třeba někde na kafi a sdělí si své soukromé názory. Pokud si to budou sdělovat přes média, nikomu to jistě nic dobrého nepřinese, dostihovému sportu už vůbec ne.

Dost už ale politiky, tato rubrika je zde hlavně kvůli tipům a v sobotu je opravdu z čeho vybírat. Na úvod vyberu zajímavé dostihu, kde jsem si nic nevybral. V Aintree je to listed chase na pět kilometrů, kde by hlavními hvězdami měli být poslední vítěz Velké národní Many Clouds (3,75:1) a vítěz RSA Chase Don Poli (1,9:1). Protože prvně jmenovaný zažil vloni velmi náročnou sezónu, přikláním se na stranu toho mladšího. Kurz pro mě nic moc, takže spíš na „kukačku“. Vynechám ale i závěrečný dostih na tomto závodišti, kterým je Grand Sefton Chase. Tam se sice představí můj oblíbenec Rocky Creek (6,5:1), jenže distance lehce nad čtyři kilometry mi k němu moc nepasuje. V ostatních sobotních vrcholech už jsem si ale vybral, takže k prvnímu vrcholu v Aintree.

Aintree 5. 12., 14:40, Pineau de Re @ 10:1 V/M (místo 3,25:1), bet 365, 1 bod

V Becher handicap chase na 5 200 metrů se představí řada uchazečů o triumf v dubnové Grand National, jak ale už distance napovídá, pro řadu z nich může být příliš krátká. Přece jen, proslulý ultramaratón je o dva kilometry delší a pro většinu z favoritů by to měla být právě příprava na tento vrchol.

Sázkové kurzy jsou tak vyrovnané, že o nějakém čelu nabídky se mluvit nedá. Snad osm koní je tady nabízeno v podstatě v identických kurzech. I s nejvyšší váhou je jako obvykle populární Unioniste (9:1), který se představí poprvé s fixací jazyka. Saint Are (10:1) to má v Aintree rád, o čemž přesvědčil druhým místem v poslední GN. Za to je ale v handicapu už dost vysoko. Dost zdálky se na něj dívala v dubnu dvojice Soll (10:1) a Dolatulo (11:1), kteří dokončili devátý a devatenáctý. Kratší distance může jejich poměr sil změnit, jejich poslední formy ale moc slavné nejsou.

Poměrně dost příznivců má tak dvojice irských nájezdníků Gooneylla (8:1) a Thunder and Roses (8,5:1). Prvně jmenovaný má na svém kontě triumf z Midlands National a ve Skotské národní bral těsné druhé místo. Mě by se tady líbil asi nejvíc, jenže z místní dráhy má jedinou zkušenost a to tu, že vloni v tomto dostihu spadnul na první překážce. O rok mladší svěřenec trenérky Hughes je zas vítězem Irské národní, možná může mít větší prostor k progresu, ale ani on nemá se závodištěm v Aintree žádné zkušenosti.

Nejmladším na startu bude teprve šestiletý Alegernon Pazham (9:1), jenž je také na vzestupu, ovšem tady půjde proti ostříleným „vlčákům“. No a já se nakonec přikláním na stranu jednoho z nich, kterým je vítěz GN 2014, Pineau de Re. Ve 12ti letech už je veterán, vzhledem k tomu, že ale v posledních sezónách absolvoval hodně startů na proutěnkách, myslím, že ještě něco v něm být může. Samozřejmě důležité je pro mě i jeho handicapové ohodnocení, které je momentálně o 2 libry níž, než při zisku slavné trofeje. A že ho ještě nelze házet do starého železa přesvědčil i před měsícem v Sandownu, kde na tří mílové trati dokončil druhý. Dokázal tedy, že si poradí i s kratší tratí a pro mě je tady optimální each way volbou. Závodiště v Aintree nechám tím být a vzhůru za rychlíky do Sandownu.

Sandown 5. 12., 14:55 Ar Mad @ 17:1 V/M (místo 5:1), bet 365, 1 bod

Trochu netradičně zařadím do tipu i nováčky. Je to disciplína, kterou se vyplatí sledovat a případné prohry tolik nebolí, jelikož si sebou berete nějakou tu informaci do budoucna. Vloni v tomto dostihu zvítězil Vibrato Valtat, který je favoritem dnešního hlavního dostihu. Takže kdo ví, třeba se tady někdo takový objeví.

Jelikož na startu bude jen šest koní, volím vyšší kurz, protože podle mě by takové rozdíly mezi jednotlivými soupeři být neměli. Jinak budu stručný, jelikož o začátečnících této disciplíny se toho stejně moc napsat nedá. Podle mě tady bookies nemají jinou možnost, než vycházet z momentálních ratingů, které ovšem mají základ ve výkonech koní na proutěných překážkách. Pro bližší orientaci ještě uvedu, že zatímco většina pole se pohybuje okolo známky 140, tak můj tip je na 130.

To jistě může něco znamenat, v začátcích kariéry bych to ale za nějakou bernou minci nebral. Obzvlášť na závodišti Sandown, které je skokansky velmi technicky náročné i pro starší koně. Celkem bych souhlasil s tím, že favorit je tady Bristol de Mai (2,75:1). Už na proutkách se ukazoval velmi dobře a zvládl i přechod na těžší skoky. Jenže je to taky dost mohutné zvíře, které může mít s místním kurzem potíže. Totéž platí i o druhém favoritovi As de Mee (4,5:1), u něhož si i myslím, že trať dvou mílí je pro něj moc krátká.

Jako větší hrozbu pro favorita tak beru Willow´s Saviour (5:1), který se nedávno vrátil na dráhu po dvouleté pauze, místní dráha by mu ale měla sednout. Sizing Codelco (8:1) působil při svém vítězství v Irsku ještě dost „zeleně“, Bouvreuil (9:1) si tu půjde dokonce pro první zkoušku ohněm nad těžkými skoky.

To Ar Mad už dokázal vyhrát na místní dráze a také se mi líbil jeho projev. Prostě jako správný dvoumílový rychlík to napálil hned od startu, dokázal se vypořádat se záludnostmi místní dráhy (sedm překážek na protilehlé straně je opravdu náročná věc pro nezkušeného koně) a setřásl i své dva soupeře. Jistě, nejednalo se o tak kvalitní dostih, ale i tam odskakoval jako 17:1 outsider. Myslím, že tady je tenhle „Šílenec“ poněkud přehlížen a pokud by se mu podobná taktika povedla i tentokrát, může se několika soupeřů zbavit už po cestě, a třeba vydržet až do cíle. Za takový kurz to pro mě za zkoušku stojí. A teď ještě za těmi staršími.

Sandown 5. 12., 16:00, Special Tiara @ 4,5:1 V (bet 365), 1 bod

S trochou nadsázky se dá říct, že hlavní drama této důležité dvoumílové zkoušky se odehrálo ještě před startem. Nejdříve byl ve středu škrtnut hlavní favorit Un de Sceaux (nabízen okolo 1,6:1), když jeho trenér Mullins prohlásil, že: „Poslední dva dny se mu nezdál ve své kůži.“ Samozřejmě následoval pohyb na sázkovém trhu a poměrně populárním se stal bělouš Simonsig (v pátek ráno cca 4:1), jenž měl vstoupit na scénu po víc jak dvouleté pauze. V témže čase otiskly ostrovní servery interview s jeho žokejem Geraghtym, který o něm doslova pěl básně. Nicméně, v pátek večer ho trenér Henderson z dostihu škrtnul, jelikož jeho svěřenec začal kulhat. Sen se tedy nenaplnil, co se dá dělat, a bookmakeři museli reagovat znova.

Momentálně tedy situace vypadá tak, že favoritem je Vibrato Valtat (2,75:1). Na dvě míle určitě šikovný koník, jenž si nese v zádech vítěznou formu. Pole soupeřů ale i po škrtech největších favoritů není slabé a nejsem si jist, jestli je to takový borec, jak naznačuje kurz. I když na místní dráze už zvítězil a jistě mu jde k duhu.

V Sandownu už si triumfy připsala i trojice Sire de Grugy (6:1), Somersby (9:1) i Mr Mole (11:1). Abych to vzal ale popořadě. Prvně jmenovaný byl hvězdou této disciplíny, jenže po zdravotní pauze se mu nevede, o čemž svědčí i jeho poslední start, kde na Vibrato Valtat nabral téměř 40 délek. Somersby je můj dlouholetý oblíbenec a není taky div, když už je mu 11 let. Je to bojovné a poctivé zvíře, že bych mu ale tady věřil na vítězství, to zas ne. „Pan Krtek“ měl své okamžiky, ale taky se mu občas nechce odstartovat, což není nikdy dobrý signál.

Volím tedy dalšího místního vítěze a druhého favorita, kterým je Special Tiara. Ten už se v této disciplíně celkem dobře etabloval, když v minulé sezóně dokázal zvítězit o vánocích v Kemptonu, obstojně si poradil i v Champion Chase v Cheltenhamu (třetí) a v dubnu zvítězil tady při rozlučce s hvězdným AP Mc Coyem. Tenkrát měl i trochu štěstí, když Vibrato Valtat hned za první překážkou zakopl o padajícího soupeře a ztrátu už pak nedohonil. Trochu otazník je poslední forma „Speciála“ v Navanu, kde zahájil aktuální sezónu. Tam dokončil daleko od nejlepších. Jenže první chybu vyrobil hned v úvodu dostihu, pak už se z toho nevyhrabal a asi po páté překážce bylo „vymalováno“.

Beru to tak, že z jednoho výpadku se nedají dělat velké závěry a Special Tiara je tady pro mě přibližně stejnou šancí na triumf jako favorit. Hodně štěstí!