Whaler: Do Keenlandu s Make Believe

Úvodem se ještě musím vrátit k poslední neděli v Chuchli. Tam dorazila těžko uvěřitelná návštěva, jakou by dostihům záviděla i o hodně populárnější sportovní odvětví. Byť mě se název „Velká národní“ pro dostih konaný nad o trochu většími proutěnkami moc nelíbil, je vidět, že jméno Josef Váňa pořád táhne. I pořadatel se činil, když novému podniku udělal reklamu. Za to patří velký dík a poklona. Co se mě ale trochu zarazilo, bylo to, že organizátoři jako by nevěřili, že je možné, aby na dostihy takový dav dorazil. Vypadalo to, že příprava na tento den zůstala v mezích jakéhokoliv jiného dostihového odpoledne. Před závodištěm tak už po 11 dopoledne stála dlouhá řada aut, nastaly problémy s parkováním a fronty se kupily i u vstupních turniketů. Vše pak kulminovalo asi hodinu před Cenou prezidenta, kdy už v areálu díky všemožně se křížícím frontám nebylo skoro k hnutí.

Já dokážu oželet během dne nějaké to občerstvení, už za dob minulých bylo ale na plakátech zvoucích do Chuchle heslo: „Dostihy bez sázek není to pravé“. Asi tento slogan nějak zůstal v hlavách pražských návštěvníků, a tak i navzdory tomu, že společnost Betino dlouhodobě avizuje, že sázet na koně chce jen pár hráčů z řad pamětníků, před sázkovými kasami se hromadily fronty téměř nekonečné. Už asi hodinu před vrcholem dne se tak sázení stalo „mission impossible“. Bohužel k tomu přispělo i to, že prostor kas u padocku byl někým zvolen jako vhodné místo pro uskladnění starých plechových laviček, takže se tam nebylo možné ani vecpat. V prvním patře zas z pěti kas byly obsazené pouhé tři, do sázkové haly jsem se radši ani nekoukal. Sázkovka díky tomu přišla jistě o slušné peníze, hodně lidí se na řadu nedostalo a jsou i takoví, kteří to už jen při pohledu na nekonečnou frontu raději vzdají. Myslím, že je to škoda, jinak se den opravdu podařil, a tak snad i pořadatelé začnou věřit tomu, že dostihy nejsou nějaký „underground“.

Protože ale v sobotu je na závodišti Wetherby první velká chase v Británii a za oceánem zas Breeders Cup, budu se věnovat už raději tipům. Co se týče hlavního dostihu v Keenelandu, BC Classic, tam byla včera škrtnuta klisna Beholder, na kterou jsem se velmi těšil. To mě mrzí, protože po náročném zisku trojkoruny nemám úplně důvěru v American Pharoah (2:1), zároveň ale také nevidím nikoho proti němu. Asi zůstanu u toho, že budu sledovat, jak se po sezóně plné škrtů představí na americkém dirtu Gleneagles (13:1). Zorientovat se v celém programu Breeders Cupu není snadné, já jsem si ale nakonec vybral v excelentně obsazené BC Mile. Jak už jsem ale předeslal v úvodu, v sobotu jsou i překážky na ostrovních drahách, a tam pochopitelně nemůžu chybět. Začnu tedy ve Wetherby.

Wetherby 31. 10., 16:05, Ballynagour @ 7:1 V (bet 365), 1 bod

První z větších překážkových dostihů, tradiční třímílová Charlie Hall Chase přivedla na start velmi kvalitní, a také dost vyrovnanou sestavu. Většina z koní tady zahajuje sezónu, takže budu opatrnější, jedná už se ale také o ostřílené mazáky, takže se dá trochu očekávat, co předvedou. Jako spolufavorité tady zatím figuruje dvojice Cue Card a Dynaste (oba 4,5:1). Pro mě možné trochu překvapivé, jedná se sice o slavná jména, také je ale třeba říct, že už toho oba mají dost v nohách. Rovněž je třeba dodat, že už oba mají za sebou i rozličné zdravotní problémy a pro mě byli koňmi spíš na čtyři kilometry. Prvně jmenovaný sice vloni držel svůj standart, poté, co ale ukončil kariéru jeho stálý jezdec Tizzard, není to už ono. Není úplně snadný na ježdění, a také je třeba dodat, že už má i jisté zdravotní problémy, kvůli kterým vynechal cheltenhamský Festival. Komplikace stihly i druhého jmenovaného, takže v minulé sezóně absolvoval pouhé tři starty. Možná může těžit z toho, že jako jediný v poli má v nohách zahřívací start před třemi týdny ve francouzském Auteil, ani tam to ale žádná sláva nebyla.

Dalším v řadě je vítěz Velké národní, Many Clouds (6:1). Ten byl objevem minulé sezóny, když zvítězil v listopadu v Henessy handicapu a byl směřován do Gold Cupu v Cheltenhamu. Tam se mu ale vůbec nedařilo, když dokončil daleko šestý. Grand National v Aintree tak vlastně přišla jako náhradní řešení, do které šel v roli outsidera. Je ale možné, že je to prostě kůň pro takové maratónské zkoušky a také je třeba říct, že loňská sezóna pro něj byla mimořádně náročná. Uvidíme tedy, zda-li se mu podaří na to navázat.

Ve stejném kurzu je nabízen i Hollywell, o kterém už se dlouho mluví, jako o nadcházející hvězdě, jeho čas ale nějak stále nepřichází. V Gold Cupu si sice nevedl špatně, když dokončil čtvrtý, pravda je ale i to, že to podstatné se odehrávalo mimo něj. Asi lepší bylo jeho dubnové představení v Aintree, jenže to je dráha, kde podává zatím nejlepší výkony.

Hned za ním je v sázkové nabídce loňský vítěz Menorah (7:1). To bylo dost překvapení, protože je mu už 10 let. Vloni ale nebyla na startu zdaleka taková konkurence, a také se šlo na dobré („good“) půdě, která mu jako koni se slušnou rovinovou třídou vyhovovala. Momentálně je ve Wetherby půda spíš měkčí („good to soft“).

Mojí volbou je tady Ballynagour, když kurz na něj mi přijde trochu vyšší, než by měl být. Pravda, tady je „dvojkou“ trenéra Pipe (za Dynaste), zas si ale myslím, že ještě neukázal vše, co umí. On byl dlouho směřován na kratší tratě, na mě ale dělal dojem, že by ty tři míle taky zvládnout měl (zaujal mě hlavně vloni v dubnu v Aintree za Boston Bobem). Jeho první krok nebyl příliš vydařený, protože v Hennessy v Newbury byl zadržen. Následně se objevil až v dubnu, takže předpokládám, že absolvoval hlavně zdravotní pauzu. Hned ale dokázal prohnat výborného Silviniaco Conti, s kterým prohrál jen o hlavu. Pak směřoval do Punchestownu, kde bohužel v dobré pozici čtyři překážky před cílem. Důležité ale je, že zůstal zdravý, jelikož pak zvládl ještě dva starty na proutěnkách v Auteil. Jednou zvítězil, jednou byl pátý, tomu bych ale nepřikládal velkou důležitost. Pro mě je koněm, který má dostatečnou výkonnost na to, aby tady mohl myslet na vítězství. Dráha ve Wetherby, která nemá žádné velké převýšení a nepříliš měkká půda by mu měly pasovat, a tady je Ballynagour mojí volbou. A teď už vzhůru do Ameriky!

Keeneland 31. 10., 20:30, Make Believe @ 4,3:1 V (bet 365), 2 body

Kurz na tohoto koně šel už trochu dolů, stále je ale velmi dobrý, nejdřív ale k soupeřům. Logicky na travnaté míli musí mít Evropa navrch, a také vyslanci starého kontinentu okupují čelo sázkové nabídky. Tam je kromě mého tipu i další svěřenec francouzského trenéra Fabreho, klisna Esoterique (4,3:1). Té už je sice 5 let, a i když ve třech letech byla druhá ve francouzské obdobě 1000 Guineas, její čas přišel až letos. Nejdříve na sebe upozornila dvěma druhými místy za velkými hvězdami. V Ascotu na míli jí porazil Solow, v Deauville na 1300 metrů zas Muhaarar. Následně už v srpnu zvítězila na téže dráze na míli v Gr. 1 dostihu a začátkem října přidala „povinné“ vítězství mezi klisnami v Newmarketu. O její třídě nemůže být pochyb a zvládne i měkčí dráhu, na které by se v sobotu mělo běhat, já mám ale trochu obavy, jak si poradí s americkou mílí s dvěma oblouky. Jedná se o poměrně mohutnou klisnu, a tak není divu, že nejlepší výkony podává na evropských rovných drahách.

Z okruhu favoritů musím zmínit i další francouzku, Impassable (7:1), která sice nemá na kontě takové úspěchy, jde ale pozvolnou cestou nahoru. I tak ve třech letech už ale dosáhla na velký triumf, když při Arc dni v Longchamp zvítězila mezi klisnami. Tam porazila výbornou Miss France a zejména mě zaujalo její raketové zrychlení. Tedy něco, co se jí určitě na menší točivé dráze bude hodit. Zajímavostí z našeho pohledu je to, že o tuto klisnu se stará bývalá výborná česká žokejka Iva Miličková, a je vidět, že její péče přináší své ovoce…

Z ostatních musím zmínit ještě anglického Time Test (5,5:1), u něhož mi ale vzhledem ke konkurenci přijde kurz dost nízký. Trochu mi přijde, že je koněm, jehož pověst ho předchází, zatím to ale ještě úplně nepotvrdil. Dále bude na startu obhájce titulu Karakontie (13:1), který se ovšem od loňského triumfu objevil na dráze jen dvakrát, a žádná sláva to nebyla. Větším nebezpečím tak může být domácí klisna Tepin (12:1), která před měsícem zvítězila na místní dráze o 7 délek. Pravda je, že konkurence nebyla nejsilnější, ovšem je to přesně ten druh koně, jaký je tady potřeba, a vzhledem k tomu, že si poradila i s měkčí dráhou mi přijde tady trochu podceňovaná.

Mým tipem tady nemůže ovšem být nikdo jiný, než Make Believe. Na mě udělal obrovský dojem, když zvítězil na jaře ve francouzských 2000 Guineas stylem start – cíl. Říkal jsem si, že si na něj musím dát pozor, kde se objeví příště. To se stalo v červnu, v Ascotu, v St. James Palace Stakes, kde nastoupil proti podle mě trochu přeceňovanému Gleneaglesovi. Tento dostih přenášela Nova Sport, takže jsem ho komentoval, bohužel skončilo to pro mě zklamáním. Francouzský host sice přivedl pole koní do cílové roviny, tam ale nejevil známky odporu a ani žokej Peslier se na něm skoro nehnul. Měl jsem podezření na nějaké zranění, bohužel, nepodařilo se mi nic dopátrat. Nicméně, kůň se od té doby objevil až v říjnu, a v Prix Foret v Longchamp na 1400 metrů si se svými soupeři poradil lehce. Po tak dlouhé pauze to bylo skvělé představení, navíc má vše, co je na amerických točivých drahách potřeba. Umí být rychle na nohách, chodí z čelní pozice a jeho akcelerace je neskutečná. V sobotu má ideální startovní číslo 3 a v sedle velezkušeného „Olieho“ Pesliera, takže Make Believe je mojí „BC“ volbou č. 1! Ve Wetherby i Keenelandu hodně štěstí!