Whaler: „Hobluj, Houblone!“
Jestliže jsem tady nedávno psal, že na překážkové ostrovní scéně panuje období klidu, tak teď už se jedná spíše o pověstný „klid před bouří“. O víkendu se v Newbury a irském Leopardstownu představí několik koní přemýšlejících o březnovém Gold Cupu, největší pozornost se ale bude soustředit na comeback Sire de Grugy.
Při pohledu na sázkové nabídky cheltenhamského Festivalu už se dá předvídat, kdo se kterého dostihu zúčastní a jaké tam asi může mít šance. Už jsem se ale také zmiňoval o tom, že asi nejzamotanější situace je v dvou mílové Champion Chase. Každý, kdo sleduje zimní překážkovou sezónu jistě postřehl i to, jak dopadl návrat dřívějšího krále této disciplíny, kterým byl dlouho Sprinter Sacre. Ten totiž vyvolal spíš ještě víc otazníků než odpovědí a bookmakeři následně pro Champion Chase zvýšili jeho kurz.
V sobotu se chystá na návrat jeho „nástupce“, Sire de Grugy, a i on se vrací (byť po kratší) zdravotní přestávce. Původně měl sice naskočit do sezóny hned zkraje, to bylo ale odloženo kvůli obnovení zranění. Další návrat byl plánován na vánoční dostihy v Kemptonu, ani ten se ale neuskutečnil, tentokrát pro zranění kyčle. Tentokrát už by mělo být vše v pořádku, čas taky kvapí, a březen je už „za dveřmi“.
I v jeho případě bude ale na místě maximální obezřetnost, pokud zprávy nelhaly, měl na přípravu k tomuto startu nějakých sedm týdnů. Také ostrovní média zmiňují pojem „fitness“, jako základní kámen jeho úspěšného comebacku. Pro Sire de Grugy vypsali bookmakeři poměrně „lákavé kurzy“ mezi 1,8 – 1,9:1, také se mu ale postaví poměrně zdatní soupeři. Z těch by měla být hodně zajímavá dvojice majitele Mc Manuse, Mr. Mole (4:1) a Uxizandre (5,5:1). Oba dva navíc mají společné i to, že rádi chodí z čela, ale protože jsou od jiných trenérů, společná taktická domluva obou týmů bude nutná. Mr. Mole (tedy „Pan Krtek“), je rychlý kůň, ale ten kdo dával jméno, možná věděl proč. Je totiž poměrně subtilní postavy a nevím, jak se popasuje s měkkou dráhou v Newbury (aby se tam někde „nezavrtal“…). Pokud bych tedy musel, asi bych se přiklonil na stranu druhého ze „zeleno-oranžového“ týmu, radši ale nechám tento dostih být. Zásadní bude to, jak bude favorit k tomuto startu nachystán, to se ale z papírů vyštudovat nedá. Jistě ale bude zajímavé dostih sledovat, i vzhledem k rébusu zvanému „Champion Chase“.
Já jsem si tedy nakonec vybral dva koně v dostizích, kde se spíš představí koně směřující do Gold Cupu, i když se jedná spíš o takovou „druhou lajnu“. Podle sestav, které by se měly sejít na startech v Newbury i Leopardstownu, to vypadá na vyrovnané klání, čemuž nasvědčuje i sázková nabídka.
Newbury 7. 2., 15:25, Houblon des Obeaux @ 4:1 V (bet 365), 1 bod
Jak už jsem naznačil, vrcholem dne bude spíš dvou mílová Price Rush Chase, ze sázkového hlediska je ale zajímavější Denman Chase, pojmenovaná po (doslova) velikánovi posledních let. Na startu bude sice šest koní, hned čtveřice ale nastoupí s téměř identickými kurzy.
Začnu asi nejznámějším z nich, kterým je Nichollsův Unioniste (4:1). Ten patřil už dříve k velkým příslibům, pak se ale jeho kariéra trochu zasekla. I když dosáhl slušných úspěchů, asi se od něj čekalo trochu víc. V aktuální sezóně má na kontě slušné šesté místo z ceněného Hennessy handicapu, následně pak lehce zvítězil v podobném dostihu proti lehčí konkurenci v Ascotu. Trochu otazník u něj ale je to, že je hlášen i do Velké národní v Aintree, kde patří k asi pětičlenné skupině spolufavoritů. Pokud je tedy cíleně připravován na tento „maratón“, můžou už být pro něj tři míle krátké, navíc je jedním z dvojice koní, kteří zde ponesou nejvyšší váhu.
Tím druhým je Harry Topper (8:1), což je obhájce loňského vítězství. Musím se přiznat, že ač tento kůň patří do užší špičky ostrovních steeplerů, pořád nevím, co si mám o něm myslet. Vloni byl v tomto dostihu druhý Al Ferof, což je spíš kůň na čtyři kilometry a vypadá to, že tentokrát ho čeká těžší konkurence. Také by asi potřeboval ještě hlubší dráhu a i přes přítomnost hvězdného žokeje Geraghtyho v sedle je vidět, že tady zatím moc sázejících neoslovil.
Opačný případ je Taquin du Seuil (4,5:1), u něhož šel kurz o dost dolů. Ten se zaskvěl při cheltenhamském mítinku v JLT Chase pro nováčky, to bylo ale na čtyři kilometry, což by měla být pro něj optimální distance. Pravda je, že zkraje aktuální sezóny byl druhý ve Wetherby (Charlie Hall Chase na tři míle), tam se šlo ale na „good“ podkladu a spíš v pomalejším tempu. Následně v Haydocku, kde už to bylo poctivé, byl zadržen.
Dalším z nadcházející generace je Coneygree (4,5:1), který má za sebou teprve dva starty na těžkých skocích. I když oba byly vítězné, těžko z toho něco usuzovat, když o vánocích v Kemptonu mu zbytek soupeřů popadal v průběhu dostihu. Navíc byl dost chtivý, což na měkčí dráze může být problém.
Proto jsem zvolil zkušeného Houblon des Obeaux, který je tady pro mě takovou logickou volbou. Začátkem sezóny tu byl ve zmiňovaném Hennessy handicapu druhý, což bylo velké překvapení, když nastoupil s nejvyšší váhou v poli. Ani následně se neztratil stejným umístěním v Ascotu, kde ho předčil jen Young Master, což může být do budoucna velmi zajímavý kůň. Přišlo mi ale také, že „Houblonovi“ tento dostih moc nesedl, když v průběhu poměrně často chyboval. Je to ale typ koně, který potřebuje cválat, a tak by mu dráha v Newbury se svými dlouhými rovinami měla sedět daleko víc. Tady ponese i přijatelnou váhu, „soft ground“ by mu měl pasovat a v sedle bude mít stálého žokeje A. Colemana, který se mi v poslední době líbí čím dál víc.
Takže to něco ze sobotu, a teď ještě pohled na nedělní irský Leopardstown, kde se jedná též o předzkoušku na březnový vrchol, jen ještě lépe obsazenou.
Leopardstown 8. 2., 16:50, Carlingford Lough @ 5:1 V (bet 365), 1 bod
Hlavní nedělní dostih přivedl na závodiště v Leopardstownu dvojici, která vloni v březnu bojovala o vítězství v cheltenhamském Gold Cupu, takže co dodat. Karty ale tak jasně rozdány nejsou, když tady by se o vítězství mělo ucházet víc koní.
Začít musím poraženým z Cheltenhamu, kterým byl tenkrát On his Own (3,75:1). I jeho druhé místo bylo tenkrát velké překvapení, od té doby se mu ale moc nedařilo. Naposledy dokonce na vánočním mítinku na místní dráze nastupoval jako vodič pro svého stájového druha. Tenkrát v Lexus Chase nasadil opravdu ostré tempo, v kterém ale nakonec vydržel téměř až do konce, když nestačil jen na vítězného Road to Riches. Tím tedy trochu vyvrátil pochyby o tom, že jeho březnový úspěch byl především zásluhou taktizování a falešného tempa. Do jeho sedla se navíc vyhoupne stájová jednička trenéra Mullinse, Ruby Walsh, což už o něčem svědčí. Já ale tohoto koně v oblibě moc nemám, v průběhu obvykle skáče doprava, což ho stojí zbytečné síly. Navíc tím obvykle i překáží svým soupeřům, což si myslím ovlivnilo i doběh prosincové Lexus Chase. Na to by si ale zbytek pole měl dávat tentokrát větší pozor.
Kůň, pro kterého On his Own dělal naposledy vodiče byl Boston Bob (4,3.1). O tom už jsem tu párkrát psal, je to bezesporu talent s velkým potenciálem, jenž je ale většinu kariéry limitován zdravotními problémy. Nebýt jich, jsem přesvědčen, že by se už pohyboval o level výš, než je teď. Možná jeho čas ještě přijde a nedivil bych se, kdyby svému stájovému druhovi porážku vrátil, mojí volbou tady ale není. Myslím, že jako kůň s táhlým finišem potřebuje dráhu s delší rovinou, než je tady.
Záležet bude i na tom, jaké bude tempo dostihu, přičemž to pomalejší by jistě ocenil poslední vítěz Gold Cupu, Lord Windermere (7:1). Ten na svůj březnový úspěch zatím navázat nedokázal, když v rychle rozjeté Lexus Chase v podstatě neměl světlejší okamžik. Jinak o něm platí to, co pro Boston Boba, tedy, že i dráha s delší rovinou by mu sedět víc. Na svojí šanci tak může číhat i z handicapů přicházející Foxrock (6:1), který tady ale narazí na tvrdší konkurenci, než na jakou je zatím zvyklý. Desetiletý First Lieutenant (15:1) už vypadá, že je za zenitem.
Mojí volbou je tedy vlastník těžko vyslovitelného jména Carlingford Lough, který mě zaujal svým výkonem ve zmiňované vánoční Lexus Chase. Tam sice dokončil pátý, ale na to, že to byl jeho první start v sezóně a navíc proti takovým „esům“, tak si skoro nedokážu představit lepší představení. V rychlém průběhu v pohodě stíhal, nechyboval, jen na posledních dvou překážkách mu skákal do cesty právě On his Own. To ho trochu vyvedlo z rytmu, a v rovině šel už jen jedním tempem. Myslím, že tato zkušenost proti takhle těžké konkurenci by mu mohla pomoci v progresu, přece jen, i když už je mu devět let, tolik „najeto“ ještě nemá. V očekávaných bitvách hodně štěstí!