Whaler: Jumps Season v poločase

Whaler: Jumps Season v poločase

První vrchol překážkové sezóny na ostrovech je za námi a do cheltenhamského mítinku zbývá nějakých deset týdnů. Co tedy přinesly vánoční dostihy a jak si stojí jednotlivé hvězdy momentálně?

V období mezi vánočními svátky a novým rokem byla k vidění řada krásných dostihů i napínavých soubojů, přesto je můj dojem trochu rozpačitý. Řada velkých jmen se na startu vůbec neobjevila, jiné zas nepředvedly to, co se od nich očekávalo. Tentokrát nepřináším žádný tip, jen svůj pohled na momentální situaci co se týče největších březnových dostihů. A začnu tím největším.

Gold Cup

Před sezónou byl fanoušek natěšen na souboj „zlaté generace“, zatím se ale šance jednotlivých adeptů hodnotí složitě. Loňský vítěz GC, Coneygree ukončil sezónu kvůli zranění už po prvním startu. To stříbrný a bronzový z poslední edice, Djakadam (4,5:1) a Road to Riches (13:1), se ve vánočním období na startu vůbec neobjevili.

Další zástupci Gigginstownu, Don Cossack (6:1) a Don Poli (7:1) se řadí k těm, kteří po svých posledních představeních zanechali spíš rozpaky. Prvně jmenovaný v King George Chase si v Kemptonu úplně neporadil s tamní dráhou a velkou chybu udělal už při prvním probíhání cílem. Od té doby už se nedostal pořádně na nohy a výsledkem byl pád na předposlední překážce. Z tohoto důvodu mu jeho tým naordinoval start tento čtvrtek v Thurles. I když tam bude jistě obrovským favoritem, hlavním cílem bude nejspíš přejít čistě kurz dostihu. To jeho stájový kolega, Don Poli, sice zvítězil v irském trialu, Lexus Chase, ta byla ale letos oproti minulým ročníků dost slabě obsazená. Navíc musel svést tvrdý souboj s First Lieutenantem, který na podobný úspěch čekal už hodně dlouho. I když se dráha v Leopardstownu není pro „Poliho“ asi to pravé a čisté tři míle jsou pro něj nejspíš krátké, bookmakeři reagovali navýšením kurzu.

Dalšími v řadě je tak dvojice, která svedla velký souboj v Kemptonu, Cue Card a Vautour (oba dva přibližně 7:1). U obou dvou je ale otazník, jak prostojí ještě delší distanci v kopcovitém terénu v Cheltenhamu. Ruby Walsh si sice po dostihu sypal popel na hlavu, že příště už na to půjde jinak, nějak si ale nedokážu představit, jaký pro poměrně chtivého „Supa“ vymyslí náhradní plán. Cue Card je sice v aktuální sezóně jak znovuzrozený, ani u něj to ale v cíli nevypadalo, že by mohl zvládnout ještě delší porci. Ze zpětného pohledu to v cílové rovině vypadalo, že by oba dva možná udolal rozhozený Don Cossack, to je ovšem čistá spekulace.

Velkým zklamáním byl výkon Silviniaco Contiho (41:1), který byl v Kemptonu zadržen, daleko čtvrtý dokončil Smad Place (26:1), jenž tak potvrdil, že letošní Hennessy handicap patřil k těm slabším. Z výše uvedeného je tedy patrné, že situace na trhu GC se příliš neprosvětlila, když ani jeden z trialů mnoho nenaznačil. Jestliže bych zde viděl nějakou hodnotu, tak to může být Road to Riches (sázkovka Coral ho má dokonce za 21:1). Je ale možné, že majitel ho proti hvězdnému duu svých „Donů“ nepustí, kdo ví…

Champion Hurdle

Tady je situace o poznání jasnější, za což může výkon, který v Kemptonu při Christmas Hurdle ukázal Faugheen (1,57:1). Ten se opět prezentoval jako „The Machine“ a dal tak zapomenout na porážku v úvodu sezóny. Těžko říct, co za ní tenkrát stálo, já si musím zatím vystačit s tím, že prostě neměl svůj den. V Irsku měl totiž jeho přemožitel Nichols Canyon (7:1) v Ryanair Hurdle o hodně těžší práci, když Identity Thief (13:1) mu odpadl až asi 100 metrů před cílem. Zdá se, že Willie Mullins si opět může dělat zálusk na obsazení stupňů vítězů, když nejslabším článkem je asi Arctic Fire (9:1). Ten to v Leopardstownu zkusil dokonce na tří mílové distanci, v roli favorita ale dokončil čtvrtý.

Co se týče britských zástupců, největší šance můžou vkládat asi do Peace and Co (15:1), který naposledy doplatil na příliš pomalé tempo. Trenér Henderson zatím zvažuje několik opravných možností, ta nejpravděpodobnější je asi trial v Haydocku 23. ledna. The New One (17:1) byl v Kemptonu sice druhý, na „Mašinu“ ale ztrácel 8 délek, a tato vzdálenost se mu v Cheltenhamu bude jen těžko zkracovat. S napětím je tak očekáván návrat My Tent or Yours (21:1), který byl sice před dvěma lety v Champion Hurdle těsně druhý, pak už ale stihl jen jediný start. I jeho trénuje Henderson a z jeho tábora zatím znějí optimistické hlasy a comeback je v plánu na Kingwell Hurdle v únoru.

Tady je jasné, že momentálně je téměř nemožné najít nějakou alternativu proti favoritovi. Identity Thief je sice kvalitním koněm, který může Mullinsovi narušit jeho 1-2-3 doběh z loňska, na triumf by ale stačit neměl. Jisté šance si snad může dělat trenér Henderson, bude ale záležet na tom, jak stihne svojí dvojici do března „vyladit“.

Queen Mother Champion Chase

Další disciplína, kde alespoň z mého pohledu panují spíš rozpaky. Loňský vládce rychlých steeplerů Dodging Bullets (9:1) se zatím na dráze kvůli zranění z úvodu sezóny neukázal. Na výsluní se tak vrátila dvojice téměř veteránů, Sprinter Sacre (4,5:1) a Sire de Grugy (8:1). Těm už je sice letos 10 let, na elitu na dvou mílích to ale pořád stačí. To ukázali v Kemptonu v Desert Orchid Chase, kde si to rozdali o vítězství. Tam rozhodla „Sirova“ chyba na poslední překážce, i tak ale „Sprinter“ vypadá výhledově lépe. Téměř čtyři délky na ně ztrácel mladší Vibrato Valtat (34:1) a i o něm platí, že Cheltenham pro něj není to pravé.

Více světla nevnesla ani irský trial, kde se největší favorit Un de Sceaux (2,5:1) poroučel k zemi na předposlední překážce. Zopakoval tak svůj výkon z debutu na těžkých skocích, a i tentokrát bylo v průběhu patrné, že je „fresh“ až příliš. I jemu tedy trenér Mullins naordinoval opravný start, který by se měl uskutečnit 23. ledna v Clarence House Chase v Ascotu, kde by měl narazit i na „Sira“.

Vítězství v Irsku tak spadlo do klína Flemenstarovi (34:1, mají ho v nabídce ale jen některé sázkovky), jemuž už je dokonce 11 let a na velké vítězství čekal už od prosince 2012. Další irskou šancí může být Special Tiara (11:1), který sahal po skalpu „Sira“ v Sandownu, o vánocích se ale neukázal.

Zmínit je třeba i dalšího z veteránů, jímž je Simonsig (15:1). Ten se vrátil po dvou a půl leté (!) pauze slušným druhým místem v Aintree, otázkou ale je, jestli ho zdraví na dráhu pustí znova. Pokud se tedy dvojici Mullins – Walsh podaří zkrotit temperament Un de Sceaux, měli by v březnu trofej v tomto dostihu přebírat právě oni. Co se týče soupeřů, lze asi jen vyčkávat, jak (a zda-li) se vrátí obhájce Dodging Bullets.

World Hurdle

Aspoň v této disciplíně zavál svěží vítr. Loňský vítěz Cole Harden (8:1) má v aktuální na kontě dvě třetí místa, v obou případech se ale koukal na své přemožitele ze značné dálky. Nejprve ho přemohl Thistlecrack (3,25:1) v Newbury a poté, co tuto formu potvrdil v Ascotu, se dostal oprávněně do čela sázkové nabídky pro WH.

Dalším objevem může být Camping Ground (9:1), byť ten porci tří mílí ještě neabsolvoval. Jistý optimismus ale vyvolává jeho představení z Cheltenhamu z Relkeel Hurdle. Tam nadělil Cole Hardenovi 20 délek a v konci se nezdálo, že by ho opouštěly síly. Zatím se ale představil spíš na měkčí půdě a té se v březnu už nejspíš nedočká.

Loňský favorit Saphir du Rheu (11:1) v Ascotu zklamal a zdá se, že se na něm projevilo přesouvání z proutěnek na těžké skoky a zpět. Do března ale zbývá dost času a možná trenér Nicholls ještě něco vymyslí, takže odepisovat ho teď by asi nebylo moudré.

Co se týče Irů, největší šance si asi může dělat dvojice z trialu v Leopardstownu. Tam sice Alpha des Obeaux (13:1) podlehl Prince of Scars (17:1) o čtyři délky, jejich šance pro březnový vrchol ale vidí sázkovky naopak.

Pokud by se tedy dala situace okolo World Hurdle shrnout, nejlepšími šancemi asi disponuje Thistlecrack. Cole Harden musí čekat na svůj oblíbený pevnější podklad a zajímavým tady může být i Camping Ground, pokud si poradí s třemi mílemi.

Tolik tedy můj pohled na situaci v největších cheltenhamských zkouškách a pokud čas dovolí, zkusím se podívat i na ty „menší“.