Whaler: „Kamarád do deště“ může být Ter Mill
Bez mučení se přiznám, že vybírat tip do Velké pardubické pro mě už dlouho nebylo tak těžké, jako letos. Jako i jiné vrcholné zkoušky tohoto roku (třeba všechna velká Derby), je tento dostih velmi otevřený, přesto jsem si jednoho koně vybral.
Na první pohled je jasné, že na startu není žádný Tiumen nebo „Orphee“, tak tomu bylo ale i vloni. Přesto tehdy pro mě byl jasnou volbou Universe of Gracie. A i když se nejednalo o vítěznou volbu, stojím si za tím, že tip to nebyl zas tak špatný.
K tomu, že letos je pole (i když štíhlejší, než bývá zvykem) hodně vyrovnané, přispívá i počasí. Od pondělí na většině území naší republiky poměrně vydatně prší, což tipování dodává nový rozměr. Dá se předpokládat, že vrchol naší překážkové sezóny se odehraje na měkké, možná i hluboké dráze. Snažil jsem se tedy dopátrat, kdy naposledy se v Pardubicích běhalo za obdobných podmínek. Možná jsem nějaký termín přehlédl, ale při provětrání paměti i statistik, jsem se dostal až do roku 2013. Tedy k ročníku, kdy „Velkou“ ovládla nezapomenutelným stylem Orphee des Blins výrokem „zadrženě daleko“, a kdy se do cíle dostalo pouhých šest koní z dvaceti startujících.
Tehdy byla dráha změřena jako 5,5 – měkká, já jsem od té doby nenašel větší údaj než 4,0. Je tedy možné, že letos se dočkáme podobného výsledku, rovněž formy, z kterých bude většina sázejících vycházet, nemusí mít velkou hodnotu. Asi jediné, co předem můžu říct s jistotou je to, že vítězství kteréhokoliv koně by se nedalo označit jako překvapení. Asi se všichni shodneme na tom, že najít letos někoho, kdo má odpovídající třídu, vytrvalost, je schopen prostát tempo na měkké dráze a ještě má odpovídající kurz, je nadmíru těžké.
Jako obvykle bych začal u favoritů. Tím největším je jistě svěřenec Martiny Růžičkové, Charme Look (3:1). Musím se přiznat, že já jsem tohoto koně zaregistroval až vloni, byť své fanoušky měl už o dost dřív. Jeho vítězství při loňském mítinku VP v Ceně Vltavy bylo ale velmi působivé a po dalším triumfu v srpnové kvalifikaci už vstoupil do širšího povědomí. Skokansky perfektní kůň se strojovou cvalovou akcí sice přišel o svou stálou jezdkyni Málkovou, jeho týmu se ale podařilo sehnat víc než odpovídající náhradu. Jan Faltejsek i díky svým triumfům s legendární Orphee je znám jako ideální žokej pro koně, kteří rádi chodí na čele dostihu (jeho vítězství v sedle Knockara Beau v Cheltenhamu dokonce aspirovalo i na „Ride of the Year“ vyhlašovanou na Racing Postu).
„Charmík“ je tady jistě oprávněným favoritem, přesto v kurzu, v jakém je nabízen ho nemůžu doporučit. Kromě předpokládané měkčí dráhy je tu ještě jeden faktor, který nelze přehlížet. A to ten, že VP absolvuje poprvé v kariéře. To, jak se popasuje s tratí, která je o kilometr delší než kvalifikace, je tedy pouhou domněnkou. To by mělo být v kurzu na něj zohledněno více, já si nevedu žádnou statistiku, ale řekl bych, že debutanti VP mívají obvykle vyšší kurzy. Pro připomenutí, když se na startu objevila poprvé Orphee, měla kurz 50:1, Tiumen 16:1.
Váňovi svěřenci budou rovněž těmi ostře sledovanými, byť jejich trenér v sedle tentokrát nebude. Nic to nemění na tom, že Rabbit Well (4:1), Zarif (5:1) i letošní nový objev, Ange Guardian (7,77:1) si jistě najdou početnou skupinu fandů. Já mezi ně ovšem patřit nebudu. I když pominu faktor měkčí dráhy, jsou to koně, kteří po „váňovsku“ většinou vyčkávají a útočí ze zadních pozic. To ovšem vyžaduje jistou dávku štěstí (či „anděla strážného“), je třeba se vyhnout kolizím i padajícím koním. Může se stát i to, že jako vloni se pole rozdělí na dvě poloviny a ztrátu už je pak velmi těžké smazat. Každopádně, v kurzech v kterých jsou nabízeni je rád přenechám jiným.
O dost zajímavější mi připadá dvojice, která je též nabízena v jednociferném kurzu, ovšem u které se dá předpokládat, že měkčí podklad by jí měl sedět. Hegnus (7:1) je stejně jako favorit Charme Look velkým talentem, o čemž přesvědčil vloni v Ceně Labe. Sice v aktuální sezóně jsem od něj čekal něco víc, zas ale nemůžu říct, že by mě zklamal. V první kvalifikaci sahal po vítězství, v té srpnové sice dokončil až pátý, tehdy byla ale pevná dráha. Konstitučně vypadá ale jako silový kůň a měkčí dráhu si už před týdnem přál i jeho trenér Olehla.
Nikas (6:1) jistě bude mít velkou fanouškovskou podporu, stejně jako jeho žokej Stromský. Psát něco o této dvojici by asi bylo příslovečným „nošením dříví do lesa“. Podotknul bych teda jen to, že letošní sezóna se jim vydařila lépe než ta loňská a měkčí dráha by pro Nikase neměla být problém, spíš naopak. Ve zmiňovaném roce 2013 dokončil totiž druhý. Ze skupiny favoritů se mi líbí asi nejvíc, kurz ale vidím plus mínus jako fair (i vzhledem ke smůle, která se na Marka Stromského lepí). Každopádně, vítězství by si tato dvojice zasloužila víc, než Found minulou neděli v „Arc“.
Za touto skupinou zeje díra, když v kurzech 10 – 20:1 není nabízen nikdo, což mi přijde trochu zvláštní. Já myslím, že tady by se měli i vzhledem k předpokládaným podmínkám nacházet polokrevní polobratři Templář a Ter Mill (oba 25:1). Není žádnou novinkou, že polokrevní koně sice nemají tolik rychlosti, zato disponují větší silou než plnokrevníci. I vzhledem k tomu by mělo platit, že čím měkčí dráha, tím lépe pro tyto dva. Já jsem zvolil toho staršího, když Templář je takovým jemnějším typem. To Ter Mill je tím správným „tankem“, jehož silová cvalová akce na mě dělá dojem, že přeoře dráhu naruby. Ani výsledkově na tom ovšem oba nejsou špatně, když ve druhé kvalifikaci dokončili na prvním a třetím místě. Rozdíl mezi nimi byl minimální a tříměsíční odpočinek jim může prospět. Jezdec Odložil sice pojede Velkou poprvé, je ale vidět, že s běloušem si dobře rozumí. Ter Mill se VP zúčastnil dvakrát, ani jednou se do cíle nedostal. Poprvé padl na anglickém skoku v poměrně nadějné pozici, vloni jeho jezdec spadl na nepopulární „šestce“, když obdržel pár bodyčeků od soupeřů. Tehdy se ale nacházel také na netradiční pozici v prostředku pole, tentokrát ho očekávám jako obvykle víc aktivního.
Z ostatních bych ještě uvedl Holčákova svěřence, kterým je Puntaneras (25:1). Ten vypadal v uvedené II. kvalifikaci jako vítěz, nakonec byl ale na „čáře“ chycen Templářem. Tehdy ale nastoupil k útoku poměrně brzo, takže jako důkaz nedostatku vytrvalosti bych to nebral. Někdo může namítnout i to, že tato kvalifikace nebyla tak kvalitní, jak už jsem ale napsal výše, myslím, že v neděli můžou být všechny letošní formy postaveny na hlavu. Každopádně, trenér umí koně na vrcholy sezóny nachystat, takže by neměl být podceňován. Kurz na Puntanerase bych ale viděl o trochu vyšší, přece jen co do srovnání třeba s polokrevníky, nemá zdaleka tolik zkušeností.
Ze zbytku pole už mě nikdo moc nezaujal a očekávám, že před startem na ně nejspíš budou vyšší kurzy, než jak jsou hodnoceni teď. Jako takovou perličku na závěr bych ale ještě uvedl pár jmen a jejích výsledky z dne VP v roce 2013 (tedy posledním konaným na „bahně“).
Reaper (40:1) – druhý v Ceně ČASCH, Puntaneras a Templář – třetí a pátý v Ceně Vltavy, Ter Mill – třetí v Ceně Labe, Nikas a Peitre Abstrakt (77:1) – druhý a pátý ve vrcholu dne. Samozřejmě, tři roky staré výsledky mají minimální vypovídací hodnotu, koně se ale nacházeli většinou na začátku kariéry, takže o něčem to svědčit může.
Nechám se překvapit v neděli, za konzultaci bych poděkoval Josefu „Big Joe“ Bartošovi, a všem zúčastněným přeji hodně štěstí!