Whaler: Klid před bouří

Ze sázkařského pohledu toho na psaní moc není. Dostihy v Chuchli sice nabízejí několik slušně obeslaných handicapů, najít nějaký zajímavý kurz se mi ale zatím nepodařilo. V hlavním dostihu, dvojkovém handicapu na 2200 metrů se dá asi souhlasit s tím, že do role favoritů byla vypsána dvojice Secretive Lord (3,5:1) a Seep (4:1). Díky druhému jmenovanému se dá předpokládat, že se dostih odehraje v poctivém tempu. Je možné, že své tažení dotáhne do vítězného konce, ponese ale také dost kilo. V Praze konečně po dlouhé době začalo pršet, takže se dá očekávat, že dráha bude měkčí, hlavní dostih je také téměř až na konci nedělního programu. Je tedy otázkou, jak se s těmito faktory svěřenec trenéra Petrlíka popasuje.

Tříletý Secretive Lord jistě svižnější tempo ocení, na první pohled je to kůň, který potřebuje cválat. I on ale ponese dost kilo a od Derby měl poměrně náročný program. Ve Varech šel po anulovaném startu vlastně dva dostihy v jeden den a patřil mezi koně, kteří při „prvním pokusu“ absolvovali minimálně kilometr.

Stejné šance vidí bookmaker i u klisny Nicole Megan (4:1), kde bych s ním ale nesouhlasil. Sice táhne šňůru dvou vítězství v řadě, naposledy v Chuchli se šlo ale ve velmi pomalém tempu. To se tentokrát očekávat nedá, a i když jistě má své kvality, tentokrát bude muset prokázat, že je i vytrvalá. To se zatím z její kariéry vyčíst nedá, když v „Napajedlech“ neměla prostor k útoku a v cílové rovině zůstala zaseknutá u bariéry.

Pak je zde skupina koní, u kterých mi přijdou kurzy celkem dost nízké. Alpheus (6:1) dokončil Cenu turfu daleko poslední, což by tady sice nemuselo hrát podstatnou roli, důležitější však je to, že se nezdálo, že jeho problémy s dýcháním jsou vyřešené. Čáryrejka (7:1) půjde do dostihu 7,5 kg nevyvážená, což je opravdu hodně, i když myslím, že poctivý dostih jí půjde k duhu. Best Box (7:1) se kromě prvního letošního startu hledá a Malq (13:1) jde nejen proti handicapu, ale i proti distanci.

Jestli bych si tedy měl někoho vybrat, byl by to asi Fabryan (5:1), i když ani u něj nevidím ten kurz jako nějaké terno. Naposledy v Mimoni neměl na Seepa šanci, oproti tomuto měření sil se ale jejich váhy posunuly v jeho prospěch. Navíc zvítězil v poměrně poctivém dostihu ve Varech na měkčí dráze, takže i nedělní podmínky by mu měly vyhovovat.

Bookmakerova bezradnost nad handicapy je tady znát, což se projevuje i v ostatních dostizích. Mě nejvíc zaujal ten poslední, což je vytrvalecká „pětka“ na 2400 metrů. Mezi favoritkou Polyante (5,5:1) a druhým outsiderem dostihu Cimem (8,5:1) je rozdíl pouhé tři body, do kterých se vlezlo celé startovní pole, vyjma Eowyn (13:1). Bookmaker tak v podstatě říká, že „vyhrát může opravdu každý“. To sice může být pravda, v tomto případě mi ale přijde zbytečné, že vůbec nějaké kurzy na tento dostih vypsal.

Tolik tedy k nedělním dostihům, teď bych se netradičně vrátil zpět k těm, co už se odběhly. Zaznamenal jsem nějaké zajímavosti, týkající se hlavně proutěnkářského Zlatého poháru. Už po dostihu se k tempu tohoto dostihu vyjádřil vítězný žokej Myška, další ohlasy následovaly na sociálních sítích. Já jsem se o tomto tématu psal už vloni, když některé vytrvalecké dostihy byly označovány jako „ostudné“, či „nedůstojné“. Mě se sice také nelíbí takové „couráky“, tempo je ale plně v režii aktérů. Pokud se nikomu nechce dopředu, těžko s tím něco nadělat. Taktizování k dostihům (ale i k jiným sportům) patří, platí i to, že čím je ve hře větší částka, tím více se „spekuluje“.

Obzvlášť to platí o Francii, ten, kdo dostihy sleduje, by si ale jistě vzpomněl na víc příkladů. Mě třeba v tomto případě zklamal minulou neděli odběhnutý. Jistěže, tam se nešlo v tak očividně pomalém tempu, při pohledu na startovní listinu jsem si ale představoval něco úplně jiného. V poli bylo pár tempařů, jako Highland Reel nebo Succes Days, hvězdy jako Harzand měly navíc k dispozici vodiče. Přesto se v průběhu nic velkého nedělo, když pominu kolizi před obloukem, kde právě dvojnásobný Derby vítěz utrpěl drobnější zranění. Přišlo mi, jakoby se dostih odehrával v očekávání, když už za to někdo pořádně vezme. Nestalo se ale nic, v cílové rovině někteří koně neměli prostor, a radoval se nakonec francouzský host Almanzor, který všechny oběhl. Výsledný čas byl nejpomalejší za posledních 15 let. Přesto jsem na toto téma žádné komentáře na ostrovních serverech nezaznamenal.

Vrátím se ale zpět k našim překážkovým dostihům. Hodně pozornosti si vysloužily i chuchelské „hirdy“, když došlo k několika ošklivým pádům. Mě už dříve zaujal jistý rozdíl mezi těmito proutěnkami a těmi, jaká vídávám při přenosech z Anglie, či Irska. Tam, pokud má kůň s překážkou větší kontakt, tak ta si prostě „lehne“ a ostatní koně už probíhají vzniklou dírou. Chuchelské proutěnky se ale skoro zbořit nedají, což bylo patrné i v neděli. Ascover je opravdu narostlý hunter, a ačkoliv neudělal žádnou velkou chybu, doskok neustál. Někdy se i stává, že překážka místo aby se po kontaktu složila, naopak „vyskočí“, a koně, kteří následují už nemají šanci na to reagovat. Nemnoho pádů je pak úplně zbytečných. Snad se do budoucna dočkáme výměny těchto mohutných konstrukcí, i vzhledem k tomu, že chuchelské překážky často přenáší ČT.

A když už jsem nakousl téma tohoto odvětví dostihového sportu, musím se zmínit i o blížící se Velké pardubické. V tomto období se k vrcholu překážkové sezóny vyjadřuje hodně médií, která o dostizích v podstatě nepíší. Obzvlášť týden před VP jsme doslova zavaleni „informacemi“, které obvykle žádné podstatné informace nepřinášejí. Já se tedy pokusím zmínit alespoň pár postřehů, které by nějakou hodnotu mít mohly.

Po odběhnuté poslední kvalifikaci se největším tématem staly dvě věci. Ve velmi dobrém světle se po dlouhé pauze ukázal vítězný Godscater. V dobrém tempu překonával překážky plynule a v konci bez velkých problémů odešel od loňského nešťastníka Nikase. Já jsem se na start svěřence trenéra Myšky velmi těšil, a už jsem odhadoval, jaký asi na něj bude vypsán kurz. Bohužel, tomuto talentovanému koni se po dostihu obnovilo staré zranění, a na start říjnového vrcholu se tak nepodívá.

Hůře dopadla poslední kvalifikace pro asi nejsledovanější dvojici v poli, tedy Rabbit Hawk Wing a Josef Váňa. Legendární žokej byl po chybě v úvodu dostihu vymrštěn ze sedla, naštěstí se vše obešlo bez následků. Po dostihu se uvažovalo i o tom, že k pádu přispěl jeden ze soupeřů, následně to ale žokej a trenér popřel. Dokonce váhá nad tím, zda-li se má v sedle tohoto koně do VP vůbec vypravit. V tomto ohledu bych s ním souhlasil. Poměrně pozorně jsem sledoval i předchozí dvě vystoupení této dvojice, a párkrát se Váňa udržel v sedle s vypětím všech sil. Já už jsem dříve napsal, že si vybírá „kvalitní koně a spolehlivé skokany“, v tomto případě to ale úplně neplatí. Nemyslím, že by tento ryzák nebyl dostatečně dobrým koněm pro VP, vždyť vloni v Ceně Labe nestačil pouze na velmi dobrého Hegnuse. Je ale možné, že s Váňou si prostě „nesednou“. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, případů, že kůň s jedním žokejem zaběhne a s jiným ne, by se dalo najít víc než dost.

Už touto dobou se dá předpokládat, že na start VP půjde v roli favorita Charme Look. Před třetí kvalifikací jsem předpovídal, že kdo v tomto výborně obsazeném dostihu zvítězí, bude s největší pravděpodobností vlastnit v říjnu nejnižší kurz. Trenérce Růžičkové se navíc podařilo sehnat za zraněnou jezdkyni Málkovou výbornou náhradu. Těžko si představit pro tempaře či koně, který rád chodí vepředu, lepšího žokeje, než je Jan Faltejsek. I když se tato dvojice spolu ukáže poprvé, myslím, že nemůže být pochyb, že tato spolupráce bude fungovat. Populární „Faltejs“ tak bude mít velkou šanci umazat další čárku při stíhání Váňova rekordu (o čemž jsem kdysi napsal, že ho může alespoň vyrovnat).

Tady bych své sobotní rozjímání uzavřel, doufám, že se uvidíme za týden na EJC. Do té doby hodně štěstí!