Whaler: Lázně s „cizincem“ a vůní Bazalky

To, že jsem v uplynulém měsíci nic nenapsal neznamená, že jsem dostihy nesledoval. Proto musím ještě zpětně poděkovat Mikeshovi za jeho srdnatý výkon na oblíbené dráze v Hoppegartenu. Je vidět, že s novým žokejem Dennisem Schiergenem už si rozumí a věřím tomu, že s trochou štěstí jim to na tomto krásném závodišti jednou klapne. A i kdyby ne, je to celkem dobrý pocit, když člověk sleduje zahraniční „black type“ dostih a účast českého koně mu přijde jako přirozená věc. Navíc s tím, že tam nejde jen s „olympijskými myšlenkami“ (jak říká pan prezident Charvát), ale s reálnou šancí na boj o triumf.

Taktéž musím ještě pogratulovat Jaromíru Šafářovi a celému týmu okolo „Géniuse“ k jejich derby – double dokonaném v Bratislavě. Palec nahoru si zaslouží hlavně mladý „Pepča“ Váňa, který byl strůjcem celé myšlenky s nákupem koní „v akci“. Touch of Genius už se mi líbil moc při svém lehkém vítězství v III. kategorii a myslím, že jeho cesta vzhůru by mohla ještě pokračovat. I když nutno dodat, že v Bratislavě měl i trochu štěstí, když německý host Jungleboogie doplatil na nezkušenost svého žokeje s bratislavskou dráhou (ostatně jako vloni Lac Leman). Na to už se historie ale neptá a jsem zvědavý, kam budou další kroky Váňova svěřence pokračovat. Myslím ale, že typově je to kůň, kterému by se mohly líbit taktické manévry na francouzských drahách.

No a nemůžu nevzpomenout ani vrcholnou událost českého turfu, tedy mostecké Oaks. To jsem viděl sice jen ze záznamu, ovšem i tak to byl pro mě zážitek. Byť jsem zde měl vsazenou Dumnonii, u které jsem byl přesvědčen, že nabízený kurz 2,8:1 je ještě poměrně vysoký. Jistou nejistotu ve mně ovšem vyvolalo interview před dostihem, kdy trenér Tůma působil dojmem, že za ním někdo stojí s nabitou brokovnicí. Inu, a jak to bývá, pokud má někdo obavy, většinou se vyplní, jedno jakou cestou. Už průběh tomu nasvědčoval, a být poražen v klasickém dostihu výrokem „nos – nos“, to potěší obzvláště. Naštěstí pan trenér přežil, když po pár dnech shlédl jinou těsnou porážku svého „Tripa“ ve Francii, tak tam jistě panovala spokojenost.

Co se ale týče Oaks, tak musím ještě ocenit výkon Bajuržana Murzabajeva (už by mu mohl Jirka Zlámaný vymyslet nějakou přezdívku, ať to nemusím takhle vypisovat). Já už jsem párkrát řekl, že žokej je na tom podobně jako pilot formule 1. Tedy, že svým výkonem může ovlivnit celkový výsledek tak plus/minus na 10%, ve vzácných případech možná o nějaký ten procentuální bodík více. V Oaks to ale byl ten zmiňovaný druhý případ. Amga River určitě nebyla ten den lepší klisnou než Dumnonia a Ines, za to, že si jí budeme pamatovat jako klasickou vítězku, ale vděčí právě svému žokeji.

No, a když už jsem u těch žokejů, musím zmínit i svého bratra, kterému se na výbornou povedla Gr. 1 v Mnichově v sedle Giulianiho. Byl to skoro učebnicový průběh, jaký mají rádi všichni trenéři a majitelé. V pomalém tempu byla tato dvojice schována v závětří, a vědom si zrychlení svého partnera, si mohl Filip dovolit i poměrně dlouhé vyčkávání na rozbalení finiše. Dal si tak předčasný svatební dar, a protože právě dnes má „Hochzeit“, chtěl bych mu touto cestou popřát hodně štěstí na společné cestě (či jak se to říká…)!

Takže to byla trocha i ze společenské rubriky, teď už ale vzhůru za tipováním. Ve Varech jsem si vybral z tradičního Dolejšího memoriálu a nevynechal jsem ani svojí oblíbenou překážkovou disciplínu.

KV 2. 8., 15:30, Sulman @ 5:1 V (betino), 1 bod

Jeden z našich středotraťařských vrcholů sezóny je velmi dobře obsazen, těch otazníků, co se nad polem vznáší, je ale taky dost. Asi ten největší je u favorita, kterým je Honzik Chipera (2,3:1). Ten už tady byl favoritem vloni ve výrazně nižším kurzu, jeho tehdejším předcházejícím vystoupením ale bylo těsné druhé místo z Derby. Tady dokončil druhý, následně si otestoval, že St. Leger je pro něj moc dlouhý a v Pardubicích tvrdě vybojoval vítězství v tamní „míli“. Tím jeho česká stopa končí a přesunul se do Francie. Tam se ale představil jen dvakrát a z těchto výsledků těžko něco usuzovat. Asi před měsícem se vrátil zpět do chuchelské stáje trenéra Šatry. Je určitě dobře, že kůň s tak vysokou třídou je zpět, o jeho současné formě ale nevíme zatím nic.

Na startu je navíc i jeho loňský přemožitel a obhájce trofeje, Hidden Flame (3,7:1). Ten tady před rokem všem vypálil rybník, když si ihned po startu vypracoval velký náskok, který už soupeři nestihli zlikvidovat. Ani on ale nemá letos moc naběháno. Start v Bratislavě moc povedený nebyl, následné čtvrté místo ve Strasbourgu už vypadá sice lépe, bylo to ale koncem května a od té doby se neukázal. Je tedy otázkou, jestli bude tentokrát v takové formě, aby podobný trhák dotáhl znovu do vítězného konce? Nutno říct, že i on měl vloni v zádech (stejně jako „Čipera“) výrazně lepší formu.

Tipovat tedy oba dva zmíněné mi přijde jako dost riskantní, proto jsem se poohlédl po soupeřích. Podle nabídky je vidět, že nějaké peníze už přišly na Lysyana (včera 6:1, dnes 5:1). Ten už má sice svůj věk, ale pravda je, že v poslední době se ukazuje v dobrém světle. Jak druhé místo z Bratislavy, tak čtvrté z Ebreichsdorfu má svojí váhu a dva kilometry by měla být jeho parketa. Vloni zde byl třetí a myslím, že to by se mu mělo podařit i tentokrát. Podobné ambice by měla mít i „železná lady“ Dally Hit (6:1), naposledy čtvrtá v Letní ceně klisen. Kdo mě moc ze skupiny „středu pole“ neoslovil, je tříletý Gibbs Beach (6,5:1). Možná je jeho druhé místo z Frankenbergrova memoriálu podceňované, kdo ví. Ale taky má problémy se startovními boxy a tady (na rozdíl od Derby) nemá zažádáno o poslední číslo.

Já si proto vybral slovenského hosta, kterým je Sulman. Ten se mi už vloni líbil při svých startech v Bratislavě, obzvlášť, když zdecimoval konkurenci v Októbrovej ceně. To bylo právě na dva kilometry, kde mu to jako tempaři pasovalo nejlíp. Letos to zkoušel dvakrát na delších distancích, kde už mu trochu vadí jeho chtivost. Přesto třetí místo z Velké májové nebylo špatné, naposledy ve Velké ceně Slovenska měl v oblouku kolizi a žokej v rovině položil ruce. Možná se tenkrát i zranil, protože od té doby se na startu neobjevil. To by ale nemělo nějak vadit, většinou takoví temperamentní jedinci se dostávají do formy rychle. Jak už jsem napsal, distance by pro něj měla být optimální a dráha ve Varech by se mu měla rovněž líbit. Také si říkám, že s ním nejedou skoro přes celé „Československo“ jen na výlet a pro mě je největší hrozbou pro favority. Tolik tedy k hlavnímu dostihu a teď ještě k překážkám.

KV 2. 8., 17:30, Bazalka @ 3,3:1 V (betino), 2 body

V posledním dostihu dne je favoritem Váňův Mister Westminster (2,2:1) a myslím, že právě spojení dvou slavných jmen se tady na kurzu projevilo víc, než zatím předvedené výkony. Viděl jsem oba dva překážkové starty někdejší rovinové hvězdy, ale moc velký dojem to na mě neudělalo. Obzvlášť, když se tempo zrychlilo, tak na skocích dost ztrácel. Může se ještě zlepšit, ale ani si nejsem jistý, zda-li právě tato disciplína je pro něj tou pravou. Možná by potřeboval delší distanci a nejspíš i měkkou dráhu, na jaké exceloval i na rovinách.

O to, že tempo bude svižné by se měl postarat asi veterán Terebesz (2,6:1), který v jedenácti letech táhne neuvěřitelnou šňůru čtyř (!) vítězství v řadě. Viděl jsem jeho poslední start, kdy to opravdu napálil a chvílemi měl jeho jezdec Spáčil plné ruce práce, aby ho odstředivá síla nevystřelila někam mimo kurz. Bylo ale vidět, že Terebesz je šikovný a mrštný kůň a právě toho mohl na pardubickém krosu využít. Ve Varech by to mělo být víc o cválání a i ta distance si myslím, že už je pro něj na hraně.

Proto jsem si zvolil klisnu, která už tady dvakrát lehce zvítězila. V těchto dostizích sice Bazalka nenarazila na takové soupeře, zas měla ale ještě viditelné rezervy. Ona je opravdu subtilní klisna, místní překážky ale dokáže překonávat úsporně. Někdy za nimi není skoro ani vidět, tak si říkám, že musí mít opravdu velké srdce. Kromě dvou „course and distance“ vítězství má i moje sympatie a v tomto kurzu nemůžu odolat.

No a na závěr, když už jsem nakousl ty kurzy, musím ještě zmínit jednu věc, která se týká právě tohoto dostihu. Pro to, jak je to tady vypsané (tedy 2,2 – 2,6 – 3,3) už se vžil i mezi širší veřejností pojem „fotbalové kurzy“. Je to odraz skutečnosti, že ve fotbale jsou jen tři možnosti, takže tady to vypadá, jako kdyby kromě zmíněných favoritů už na startu nikdo nebyl. Musím ale upřesnit, že ani ve fotbale to není vypsané takhle nízko. Ku příkladu, v sobotu se hraje vyrovnaný zápas mezi Olomoucí a Příbramí. Na domácí, jako mírného favorita je 2,2:1, hosté mají 3,25:1 a remíza je 3,4:1. Z toho je tedy vidět, že i pokud by se posledního dostihu ve Varech zúčastnili jen tři koně, je správně vypsán jen favorit, zatímco ostatní už jsou „okradení“. Buď, jak buď, v závěrečném „fotbálku“ je pro mě Bazalka favoritem. Hodně štěstí!