Whaler: Mikesh se vikingů bát nemusí

Úvodem se ještě vrátím k uplynulým karlovarským dostihům, kde jsem mohl být po delší době i osobně. Odpoledne to bylo jistě vydařené, když na závěr mě potěšila „malá klisna s velkým srdcem“ Bazalka. Já si jí ještě pamatuji, když běhala roviny, a tak jsem byl velmi zvědavý, jestli se od té době nějak změnila. Po napjatém vyčkávání u padocku jsem záhy zjistil, že téměř nijak. Je to opravdu velmi drobné stvoření a je pro mě trochu záhadou, jak dokáže vítězit na překážkách, za kterými skoro není vidět. A i když to s ní v průběhu nevypadalo dobře, nakonec dokázala zvítězit opět s jistým náskokem. Jsem na ní zvědavý při dalším startu, který by se měl uskutečnit v Chuchli, a kde už narazí ještě tvrdší konkurenci.

V Dolejšího memoriálu se sice slovenský host neprosadil, šlo ale o velmi pěkný dostih, který vyústil ve vyrovnaný souboj tří koní v cílové rovině. Triumf by si asi zasloužil více poražený Hidden Flame, který dostih „udělal“ a Milan Zatloukal v jeho sedle mu síly rozložil téměř dokonale. Proti byl ale sedmiletý Lysian, kterému vítězství přeji. Kdo mě zná, ví, že tyto veterány mám rád, a tento kůň už dlouho dokazuje, že patří mezi naší středotraťařskou špičku. Na své si přišli i sázející, když právě na Lysiana se rozjel „gamble týdne“. Původně vypsaný kurz 6:1 klesl až na konečných 3,5:1, což se nakonec ukázalo (byť s trochou štěstí), jako oprávněné.

No a když už jsem se dostal k těm sázkám, musím zmínit i jinou věc. Ve Varech byla v neděli na tamní poměry velmi slušná návštěva, která se zejména při početně obeslaných dostizích začala rychle projevovat na frontách před sázkovými okénky. Myslím, že jich je na tamním závodišti dohromady šest či sedm, před startem ale byla u každého fronta přibližně deseti lidí. Bylo vidět, že někteří z návštěvníků procházeli zklamaně okolo, a ani nezkoušeli se do řady postavit. Napadlo mě jedno takové rčení (možná je to i Murphyho zákon), které zní asi takto: „Pokud budeš o něčem hodně dlouho říkat, že to nejde, tak ono to opravdu nepůjde.“ Trochu mi to připomíná politiku Betina, které neustále opakuje, že lidi na koně nesází a ani vlastně sázet nechtějí. Když pak člověk vidí, jak to funguje, tak se vlastně ani nediví.

Takže to jako obvykle na okraj a teď už vzhůru na dostihy. Tentokrát nebudu postupovat chronologicky, protože přednost před Lysou má samozřejmě Hoppegartener Fliegerpreis, listed dostih, konaný v neděli. Ten přivedl na start velmi různorodou společnost, která je také důvodem, proč jsem ho nakonec z tipů vypustil. Proti Mikeshovi a domácím sprinterům totiž stojí výprava „vikingů“ a francouzská klisna. Pro mě je to až moc neznámých, na které si netroufám, analýza je ale jistě na místě.

To, že je to otevřený dostih, je vidět i na sázkových kurzech. Mírnou favoritkou je pětiletá francouzská klisna trenéra Hammonda, Penmaen (3,5:1). Ta jako tříletá zvítězila ve třech handicapech a vrcholem její kariéry je asi loňské třetí místo z listed dostihu v Chantilly. Vítězství ale sbírá spíš v menších dostizích, jako třeba letos v květnu, kdy zvítězila v kategorii C v Maisons – Laffite. Z tamní dráhy je i její poslední představení, kde v Gr. 3 dostihu dokončila šestá, na vítěze ale neztrácela mnoho. Já jsem její starty neviděl a tady je pro mě těžko zařaditelná, její francouzský handicap 44,5 kg ale vzbuzuje respekt. Asi bude také záležet na tom, jak jí specifickou berlínskou dráhou provede nepříliš známý žokej Beuzelin.

Za touto klisnou se v sázkové nabídce seřadila trojice „vikingů“, jejichž šance vidí bookmaker momentálně téměř identicky. Mě asi jako nejslabší článek severské výpravy přijde Spykes Bay (6:1), i když je pravdou, že s místní dráhou už má zkušenosti. Vloni zde ve Sprint Cupu (což je jakýsi trial na Fliegerpreis) obsadil třetí místo, následně to zkusil s vysokou váhou v handicapu na 1400 metrů, kde už se mu tolik nevedlo. Zajímavé je, že letos zahájil sezónu už v zimě, a má tak toho celkem dost v nohách, v jeho sedle ale bude žokejský světoběžník, Adrie de Vries. „Spyke“ získal naposledy na závodišti v Täby třetí místo, když jej těsně před cílem předstihl další z nájezdníků Saving Kenny (6:1). Ten na sprintera uplatňuje poměrně neobvyklou taktiku, když v průběhu nestíhá a v rovině spoléhá na silný finiš. Tu praktikoval i naposledy v Gr. 3 Zawawi Cupu konaném na pískovém podkladu. Umí ale zaběhnout i na trávě a o jeho ambicích hodně napovídá to, že byl do Fliegerpreis dohlášen. Do jeho sedla byl angažován Jamie Spencer a já jsem hodně zvědavý, jak načasuje koncovku svého partnera na rovné dráze v Hoppegartenu.

Posledním z „vikingů“ je dánský Liber (7,5:1), vítěz před necelým měsícem konaného Sprint Cupu. Mě se ze severské trojice líbí asi nejvíc, i když tady ponese o 1,5 kg víc, než v trialu. Tenkrát měl Eddie Pedroza (jenž bude v jeho sedle i teď) situaci celý dostih pod kontrolou a zdálo se mi, že v konci soupeřům ještě odcházel. Myslím, že právě to, že už si místní dráhu „osahal“ by mu mohla pomoci v dalším progresu a pro mě je tady největším kandidátem na vítězství.

Zmínit je ale třeba i domácí želízka v ohni, přičemž tím největším je Donnerschlag (7:1, kurz už se pohnul dolů). O něm platí, že čím tvrdší dráha, tím lepší. To se ukázalo v Baden baden, kde na podobné půdě dokončil druhý (Mikesh tamtéž čtvrtý), následně smetl Gr. 3 konkurenci na Derby mítinku v Hamburgu. Ve Sprint Cupu mu sice Mikesh porážku vrátil, to byla dráha ale „dobrá až měkká“, a nutno dodat, že Donnerschlag mě za distancí poměrně velkou kolizi. Trial se též běhá na rovném kilometru, zatímco pro zmíněného svěřence trenéra Carvalha by 1200 metrů mělo být lepší. Záležet bude jistě i na počasí. Předpověď sice hlásí nad Berlínem ze soboty na neděli déšť, klesající kurz ale spíš svědčí o opaku. Druhým z německých želízek je na Slovensku známý Daring Match (10:1), kterému se příliš nelíbila bratislavská dráha s ostrým obloukem. Na ten v Hoppegartenu sice nenarazí, ale ani mě nějak neoslovuje, možná by potřeboval ještě o chlup delší distanci (jako v Krefeldu, kde zvítězil na jaře v listedu na 1300 metrů).

Tím se dostávám k našemu „kocourovi“. Už z výše uvedeného je jasné, že Mikesh (15:1) tady projde zkouškou ohněm. Nemyslím si ale, že by měl být úplně bez šancí. Nakonec i oba dva jeho německé letošní starty byly slušné a místní dráha mu sedí. Vždyť vloni tady potrápil jiného severského suveréna, Alcohuaze, kterému podlehl minimálním rozdílem. Letošní soupeři jsou jistě kvalitní, podle mě ale tak dobří jako loňský vítěz nejsou. Samozřejmě bude hodně záležet, jak se komu povede průběh dostihu, myslím ale, že s „vikingy“ se Mikesh měřit může, francouzská klisna je pro mě těžko čitelná. Největší domácí eso, Donnerschlag bude doufat, že nebude pršet, Mikeshovi by zas trochu deště pomohlo. Na místní dráze jsou důležitá i startovní čísla, když nejvýhodnější je č. 1, které je u venkovní bariéry (tedy u diváků). To bude mít právě dánský Liber, Mikesh má dobré č.  4, hned vedle francouzské klisny (č.5). Naopak Saving Kenny a Donnerschlag budou na opačné straně startovní baterie (druhý jmenovaný, který bude mít v sedle Filipa Minaříka, o venkovní číslo žádá vždy a průběh se snaží absolvovat oddělen od pole). Myslím, že takto vyčerpávající analýza stačí, Mikeshovi „Hals und bein“, a teď vzhůru proti toku času, tedy do sobotní Lysé.

LL, 8. 8., 20:00, Conan Roy @ 2,85:1 V (betino), 2 body

Shoda okolností způsobila, že tak jako minulý týden jsem si vybral i tentokrát poslední dostih programu, a i tentokrát jsou to překážky. Tady by mělo jít skoro o „match“, tedy souboj dvou koní. Favoritem je Adiutant (1,5:1) a právě jeho kurz je důvodem, proč jdu proti němu. I když má svěřenec trenéra Hurta na svém kontě dvě druhá místa z pardubického závodiště, až tak velkého favorita bych v něm neviděl. Já jsem sledoval oba dva jeho starty a zejména v tom prvním mě jeho koncovka ohromila. Mezi dráhou v Pardubicích a v Lysé je ale dost velký rozdíl a myslím, že na místní krátké rovince to bude mít složitější. To Conan Roy je přesně opačný případ, chodí z čela a soupeře se snaží ucválat. Sice se představil dvakrát v nejnižší kategorii, tomu bych ale tak velký důraz nepřikládal. Viděl jsem nějaké fragmenty z posledního představení v Mimoni, což určitě není dráha pro něj. Přesto to nebylo špatné, Dekolt od něj v konci odešel lehce, to je ale také poměrně slušný kůň. Myslím, že Lysá by mu měla svědčit o dost víc a pokud se žokeji Myškovi podaří dobře trefit tempo, může mít velké šance na vítězství. Nakonec s Adiutantem se utkali nedávno na rovině ve Dvojnásobné míli a tam měl navrch právě „Conan“, který nosil o 10 kg víc. Co se týče rovinové třídy, ta je tedy na jeho straně, skokansky bych řekl, že jsou na tom oba stejně (dobře), zkušeností má víc Adiutant. Prostě viděl bych to na výrazně vyrovnanější souboj, než jak naznačují kurzy. Z ostatních mě Romane Conti (4:1) zatím nijak nezaujal, jistou hodnotou může být Well Heart (7:1), kterého bych viděl jako zajímavého koně do budoucna, pokud bude zdravý.

Conan Roy je tedy mojí víkendovou volbou, v Lysé i Hoppegartenu hodně štěstí!