Whaler: Pokud se ostatní nepohrnou nikam, převeze je Nikan

Na úvod se vrátím ještě k dění minulého víkendu. Anglické Derby v Epsomu přineslo vítězství favorizovaného Golden Horn. Soupeře převálcoval drtivým finišem a v jeho sedle odvedl kus práce můj idol z mládí, Frankie Dettori. I z přenosu bylo znát, jak je tento žokej v Británii oblíbený a není se co divit. Stres z významných dostihů dokáže odlehčit řadou grimas a gest, a když se zadaří, je to doslova gejzír radosti. Někdy si říkám, že v tomto ohledu ho snad „okopíroval“ atletický obr Usain Bolt… Co se týče samotného dostihu, možná to mohlo někomu připadat jako snadná práce, kdo ale sledoval pozorně i zkušební cval, jistě si všimnul, že tam si „Frankie“ užil své. Bylo vidět, že Golden Horn není až tak úplně snadný na ovládání a možná, že pro žokeje bylo ta míle a půl na start těžší, než dostih samotný.

Co se týče neděle, vrcholem pro mě bylo vystoupení našeho elitního sprintera, Mikeshe, na listed úrovni v Baden – badenu. Čtvrtým místem dokázal, že na německé letounské scéně už se etabloval, a i když jsem doufal v o stupínek lepší příčku, nevadí. Věřím, že do budoucna se mu bude tato zkušenost hodit a díky tomu zvedne tento „kocour“ laťku ještě o kousek výš. Snad by jeho aktivita mohla inspirovat i jiné sprinterské kolegy, myslím, že tato disciplína je u našich západnějších sousedů jistě průchodnější, než ty vytrvalecké. Nakonec o tom, že „Němec a sprint nejde úplně dohromady“ (čímž samozřejmě nechci shazovat Mikeshovy výkony) se dalo přesvědčit i ve stejný den v Bratislavě. Tam v roli horkého favorita vyhořel nedávný listed vítěz Daring Match. Jistě si vylámal zuby i na tamní točivé dráze, ale vítězný Lord Patrick by do budoucna možná mohl jít v Mikeshových šlépějích (nebo ťapkách)…

Takže to můj letmý pohled na uplynulý víkend, myslím, že ostatní dění z Turf Gala i chuchelské neděle bylo zhodnoceno dobře jinde. Pojďme se tedy podívat na to, co nás čeká o tomto víkendu. Já začnu z opačného konce, protože sobotě se věnuji ve svém tipu. Nedělní Vary přinesou početně i kvalitně obsazená pole, kde je vrcholem tradiční Dvojnásobná míle. Tam je favoritem předloňský vítěz Bacares (2,8:1), který se letos vrátil na dráhu po pauze. Nevím, jestli zatím dokázal, že je tam, kde byl dřív, v handicapu je ale o 9,5 kg níž, než při svém triumfu v tomto dostihu. Souhlasil bych tedy s tím, že tady má být favoritem, na to co po pauze předvedl, mi jeho kurz přijde ale nízký. Za ním už je situace otevřená, abych pravdu řekl, nevím, proč je druhou favoritkou v kurzu 3,5:1 Fascinating Hill. Je sice na vzestupu, má i moje sympatie (její matku Fatru Line jsem jezdil i trénoval), ale zatím jsem si ale u ní nevšiml žádných indicií směrem k maratónským tratím.

To více se mi tady líbí dvojice Adiutant a Nirgera (oba 6:1), s tím, že u prvně jmenovaného už je distance dvou mil vyzkoušená. Vloni byl v tomto dostihu druhý, naposledy se objevil na proutěných překážkách právě na dvě míle. To u klisny to ještě potvrzené není, její cvalová akce tomu ale dává tušit. Pro optimální výkon by potřebovala svižnější tempo, tady je ale trojice tempařů Lord Beccari, Conan Roy, Roony (všichni 7:1, vůbec netuším proč), tak snad se toho někdo dřív nebo později chopí. Když to tedy shrnu, na dvojici Adiutant a Nirgera jsou kurzy plus/minus fair, zbytek pole podhodnocen, nechám tedy raději být. O něco zajímavější je situace v pardubickém hlavním dostihu, který se koná o den dřív.

Pardubice 13. 6., 16:40, Nikan @ 13:1 V/M (betino), 1 bod

Klasické steeplechase už se u nás běhají dost dlouho, zatím ale stále nedospěly žádné větší (neřku – li masové) obliby. Tomu už napovídaly přihlášky na tento pěkně dotovaný dostih a z toho vychází i můj tip. Favoritem je tady Khalshani (2:1), vítěz z před dvou let, jenž je takovým prototypem „klasika“. Tedy rychlý steepler, možná ale na kratší distanci, než je ta, na které se půjde v sobotu. Na konci loňské sezóny zvítězil v italském listedu na 3600 metrů a letos měl být „předělán“ na krosy. Sice jsem tomu zpočátku moc nerozuměl, ale jeho první start v této disciplíně dal jistou odpověď. Na trati lehce nad dvě míle se šlo v přepáleném tempu, Khalshani se díky tomu nikam nehnal a také musel dávat pozor na neznámé skoky. Obávám se, že při návratu k staré známé klasice s ním bude mít opět žokej plné ruce práce.

Nevidím ho tedy jako tak výrazného favorita, i když to pole za ním je také dost zvláštní. Slovenský host So Fantastic (3,5:1) na sebe upozornil hlavně nad proutěnkami, tuto trať ale půjde zítra poprvé v kariéře. Třídu jistě má a je nutno uznat, že trenér a žokej v jedné osobě jistě ví, jak na tuto disciplínu své svěřence připravit. Jenže So Fantastic není Luminator, což se tady podle mě do kurzu promítá.

Ani pokud půjdete dál, nenarazíte na žádný velký objev. Stretton a Zeus (oba 5,5:1) tady dokončili v trialu na druhém a třetím místě. Prvně jmenovaný je sice mladý kůň a měl by jít nahoru, také má ale dost málo zkušeností. Trenér ho vidí do budoucna jako krosaře, čemuž těžko něco namítat. Zeus měl v trialu dost divoký průběh, utržil pořádný bodyček a tady může mladšímu sokovi porážku vrátit. Možná bych viděl jako plus i prodloužení distance, spíš si ale myslím, že jeho čas ještě přijde. Jde o to kdy a kde.

Když se tedy probírám startovním polem dál, Hetman Polny (taktéž 5,5:1) už má svůj věk a jeho doménou je hlavně mostecký Hipodrom, Sunshine of Gracie (11:1) byla naposledy dost hektická. Třeba na ní trenér v sedle něco vymyslí, prodloužení distance mu ale moc k ruce nejde. No Time to Lose (6:1) sice vyhrál tady trojkový handicap v celkem dobrém stylu, ani on mi ale nějak nepadl do oka.

Proč tedy Nikan? Mě se líbil vloni ve Váňově poháru v Karlových Varech. Sice ho tam soupeři podcenili a byl to jeden z mála jeho úspěchů, taky tam ale dostal alespoň přibližně  takový průběh, jaký potřebuje. Zajímavým faktorem je i to, že přes zimu změnil stáj a pod tou se představil v dobrém světle v prvním letošním startu. Je jasné, že taková forma tady nestačí, delší distance by mu ale měla svědčit líp a jako plus vidím i přítomnost žokeje Kašného v sedle. Tahle dvojka mi prostě nějak sedí dohromady a v podobně nevyrovnaném poli je nemůžu vidět jako takové outsidery. Nikan je pro mě takovým „přirozeným“ klasikem, který si ukentruje to svoje, a pokud dobře trefí tempo, můžou se ostatní divit. O víkendu hodně štěstí!