Whaler: Před Chuchlí bez handicapů má Most přednost

Whaler: Před Chuchlí bez handicapů má Most přednost

Po dlouhé době se konečně dostihy vrací do Chuchle, což je jistě důvod k oslavě. Klasický St. Leger má ale velmi zvláštní doprovodný program, když startovní listiny neobsahují ani jeden handicap…

Pořadatelům, kterým jistě patří velký dík za to, že dráhu dali po povodních velmi rychle dohromady, se tak podařil unikátní kousek. Handicapy jsou totiž za normálních okolností kostrou dostihového programu, což má svojí logiku. Dávají možnost koním nižších kategorií si vydělat nějaký ten peníz, potažmo i zvítězit. Vítěz se potom vyčlení a na řadě je zas někdo další, prostě jednoduchý dostihový vynález starý asi víc než sto let. Netřeba dodávat, že tyto dostihy jsou divácky atraktivní, nabízejí často vyrovnané doběhy a i mezi sázkaři jsou často oblíbenější než třeba jedničková klání. Pořadateli se pak toto vrací na obratu, protože čím vyrovnanější dostih, tím více lidí si najde svého favorita. Někdo může namítnout, že je to jedno, jestli se koně těch nižších kategorií utkají v handicapu nebo ceně. Já si myslím, že je v tom podstatný rozdíl, což je třeba vidět v chuchelském posledním dostihu. Třeba takový Le Cagnard (hcp okolo 60 kg) se tam utká se Siran (79,5), přičemž prvně jmenovaný ještě ponese pěkných pár kilo navíc. Netvrdím, že takové dostihy nemají v programu co dělat, ale určitě by neměly převládat, prostě ta atraktivita tam není.

To je jeden z důvodů, proč jsem se tentokrát Chuchli vyhnul. Druhý je ten, že „návrh“ kurzů na neděli se objevil na netu hodně pozdě ve večerních pátečních hodinách a nic překvapivého nepřinesl. St. Leger si určitě nenechám ujít, ale rozhodovat se mezi Always on Sunday (3:1) a dvojicí „Mistrů“, Westminster (3:1) a Aviation (4:1) se mi prostě nechce. Třetím důvodem je pak chuchelská dráha, na které se bude běhat poprvé od povodní a její stav nedokážu odhadnout. Každopádně ale doufám, že se dokázala dostatečně „zahojit“, a že se na ní na podzim ještě pár dostihů odběhne.

Zůstal jsem tedy u sobotního Mostu, kde se mi ve dvojkovém mílovém handicapu a následujícím hlavním dostihu něco líbí. Obě dvě zkoušky vypadají hodně zajímavě, v první jsem zvědav na odvetný souboj z nedávných Varů, když proti sobě opět nastoupí Everest Hill (6:1) a ve stejném kurzu nabízený Samruk. Oba dva kurzy shledávám poměrně atraktivními, přesto při rozhodování se musím přiklonit na stranu druhého jmenovaného. Distance už je sice mírně nad jeho stropem, v podobném smyslu se ale vyjádřil i žokej Foret o Everestovi. Mostecká krátká rovinka by měla lepší šance dávat ofenzivnějšímu Samrukovi, rovněž váha bude na jeho straně. V tomto dostihu mám největšího favorita v Nyani Tombovi (3:1), při pohledu na kurz si ale nemyslím, že by měl mít nad výše zmíněnou dvojicí až takovou převahu a sázka na Samruka V/M mi přijde jako hodnotná.

V následujícím dostihu je favoritem Roches Cross (1,6:1), který ovšem právě před rokem na tomto místě dostal pěkně na frak od Pegase. I přes nedávné vítězství ve Varech si nemyslím, že by tento kůň měl být až tak výrazně favorizován. Určitě je s ním třeba počítat, ale mám takový dojem, že mostecká dráha pro něj není úplně to pravé. Mám takový dojem, že bude mít plné ruce práce s nedávným vítězem Memoriálu Dolejšího, kterým je Rabbit Motivman (3,5:1). Ten je i hodně podobným typem koně, jako byl před rokem Pegas. Od startu to umí pěkně nakopnout a to je v Mostě vždycky plus. Těžko odhadovat, v jaké formě se představí po dlouhé pauze Kadyny (4:1), ale i pro něj asi nebude místní krátká rovina ideální. Jistý prostor se tak otvírá i pro ostatní a tady nemůžu zapomenout na svůj nedávný tip, Old Glory (8:1). Ta je v poslední době v životní formě a dráha i distance by jí měla sednout. Ne, že bych si myslel, že zas vyhraje, ale umístění 1-4 (2:1) s přihlédnutím k výše popsanému, mi přijde jako poměrně hodně pravděpodobné.