Whaler: Udrží „Železná lady“ nadvládu nad klisnami?

Na úvod se ale ještě vrátím k našemu Derby. Na čem se většina glosátorů shodla je to, že Derby vyhrál ten nejlepší. Já jsem zvědavý na Gontcharovy další kroky ve Francii, připadá mi ale, že na tamní taktizování to moc kůň není. Možná by se mu líbilo víc v Německu, kde se v dostizích cválá v pořádném tempu. Nechám se ale překvapit, třeba se mýlím. Každopádně si myslím, že Gontchar má dost třídy na to, aby se výletů do ciziny bát nemusel.

Také bylo hodně napsáno o tom, že Derby bylo letos nervózní, plné strkanic a kolizí. To je sice pravda, ale pravda je i to, že v tak velkých dostizích se takové věci stávají. Namátkou si třeba vzpomínám na několik ročníků Vítězného oblouku, čerstvou věcí je Prix de Diane, kterou jsme vysílali na Eurosportu. Tam šel dokonce jeden z žokejů opustil v cílové rovině sedlo, a nebylo to tím, že by se jeho kůň něčeho lekl (tak jako se to stalo Ingrid Janáčkové – Koplíkové).

Pokud mám toto téma nějak uzavřít, přidal bych ještě vzpomínku na loňskou Hardwicke Stakes na mítinku Royal Ascot. I když tam to nebylo tak viditelné, tak Frankie Dettori a Adam Kirby (v sedlech Eagle Topa a Postponeda), si to „rozdávali“ skoro celý dostih. Celé to pak mělo ještě dohru, když trenér Gosden se v tisku pustil do Kirbyho, aby svoje zvyky z all weather drah netahal do velkých dostihů. Nepamatuji se, že bych někdy před tím (či po tom) četl článek na podobné téma. Kdo tento dostih ale neviděl, doporučuji dohledat v nějakém archívu.

Poslední k čemu bych se chtěl vyjádřit v souvislosti s naším Derby, je návštěvnost ve čtvrteční podvečer. Pořadatel si dal na úterní tiskové konferenci velký cíl, dosáhnout stejného čísla, jako v minulém roce. Jak jsem napsal minule, na to si zvolit ten správný termín, má každý pořadatel plné právo. Já bych asi zvolil spíš pátek, protože nadcházející víkend mi nepřipadá tak velká hrozba jako to, když musí druhý den lidi zas do práce. Nicméně, je třeba objektivně přiznat, že tentokrát chuchelským nepřálo ani počasí. Kdo strávil v úmorném vedru pracovní den, asi už těžko hledal síly pokračovat ještě dál a raději směřoval k domovu.

Mě naštěstí na čtvrtek vyšlo volno, takže s termínem jsem problém neměl a nakonec jsem potkal i pár starých známých ze svého působení v Německu. Pořád to ale beru tak, že tohle bylo „Derby pro Pražáky“. Proto mě trochu pak zarazila následně zveřejněná čísla o návštěvnosti. Těm můžu uvěřit jen v případě, že těch cca 3 až 4 tisíce lidí dorazí v průměru na každý dostihový den. Já to většinou poznám podle front, jaké se tvoří u stánků s občerstvením a sázkových kas. Pokud se konají jarní klasiky, nedá se v prostoru u padocku téměř hnout, i vsadit si je problém. Tentokrát jsem ale žádné fronty neviděl, jeden ze stánkařů to hodnotil slovy „taková lepší Chuchle“. Rovněž sázení probíhalo hladce, žádné tlačenice. Proto mi přijde i divné, že sázková kancelář zaznamenala jen minimální propad sázkového obratu.

Zhodnotil bych to asi tak, že na čtvrteční podvečer byla návštěva velmi dobrá, na vrchol cvalové sezóny určitě slabší. Pořadatel moc na výběr neměl, rozhodl se jak rozhodl, tak nevidím důvod, proč si následně dělat nějaké alibi. Tím bych tedy kapitolu „Derby“ uzavřel a vzhůru k víkendovým dostihům. Začnu nedělními Vary, jelikož sobotní Sandown jsem si vybral do tipu.

Podle pravidla této rubriky, „ladies first“, opět dostanou přednost dámy. V Letní ceně klisen nemůže být favoritem nikdo jiný, než „Železná lady“, tedy Dally Hit (1,9:1). Tu jsem si tak pojmenoval hlavně kvůli její tříleté sezóně, kdy stihla na klisnu nevídaných 10 startů, přičemž ani jednou neodešla bez dotace. Stihla i dvě Oaks a na závěr „jakoby se nechumelilo“ doběhla v Ceně prezidenta čtvrtá. I letos, v pěti letech, dokazuje, že ze své výkonnosti neslevila. K boji přinutila výborného Shaywana, následně si poradila se soupeři v Mostě a za dva týdny na to deklasovala kolegyně v Ceně Nory Jeane.

Právě to, že na některé z nich narazí i tady, z ní dělá velkou favoritku. Těžko si představit, jak jí porážku vrátí jinak spolehlivá Sapsiree (5:1). Určitě blíž, než naposledy by jí ale měla být ve stejném kurzu nabízená Romanetta. Ta naposledy zaostala za svěřenkyní trenéra Šatry o necelou délku, přičemž teď pro ní hrají kila i delší distance. Navíc bude mít v sedle specialistu na klisny, Jana Ráju.

Největší soupeřkou by ale pro Dally Hit měla být tříletá Florentina (3,7:1). Ta po druhém místě v bratislavské JCK zvítězila jistě v Ceně Arvy, takže se s ní dá jako s druhou favoritkou určitě souhlasit. Vzhledem k tomu, že ale ponese jen o dvě kila méně než starší soupeřky, tak kurz na ní velkou hodnotu nemá. Tu bych viděl spíš uz u zmíněné Romanetty nebo u často podceňované Indian Lass (7:1). Ta udělala v této sezóně velký progres, když naposledy byla těžkou soupeřkou pro Master of Golda, jenž následně zvítězil s velkou zátěží v ceně II. kat. „Indiánka“ je majitelkou neskutečného „motoru“ (tedy zádě) a z působení na francouzských drahách ho umí použít k razantní akceleraci. Pokud by se nešlo v moc rychlém tempu, můžou s ní mít i lépe hodnocené klisny co dělat.

Já tady moc nikoho, kdo by měl dostih rozjet, nevidím. Možná, že by to mohla být dvakrát v mosteckých handicapech vítězná Dang Gia (6:1), ta ovšem nebude mít k dispozici šampióna Murzabajeva. Z ostatních bych zmínil ještě Nineteen (8,5:1), jenž jde ovšem na start už po týdnu, a Ciocco Wonder (15:1). Ta je pro mě trochu záhadou, protože ještě vloni dokázala v německých handicapech obhájit tamní GAG 71 kg, což by tady mělo stačit alespoň na dotaci. Ovšem při svém prvním představení u nás neukázala zhola nic. Ve Slušovicích doběhla sedmá a jedinou omluvou může být snad vyšší váha, kterou musela nosit.

Do překážkové Steeplechase o pohár Josefa Váni raději moc vrtat nebudu, důvodem je i kůň, kterého si tady neumím vůbec zařadit. Je jím A Pigalle (4,5:1), v jehož sedle bude právě patron dostihu. Josef Váňa je znám tím, že si umí koně vybrat, takže tohle bude pravděpodobně kvalitní zvíře. Přesto mě ale trochu překvapuje, že se na něj vyhoupne právě žijící legenda. Jistě už ho vyzkoušeného z práce má, člověk ale nikdy neví, jak se může chovat v dostihu. Mě se stalo párkrát, že jsem měl v tréninku koně, který přišel od někoho jiného. V práci úplně bezproblémový, hotový beránek. S příchodem do padocku se ale v sekundě změnil a začaly létat jiskry. Pravda, že se to vždy nějak zvládlo, v rovinovém dostihu ale stačí se dostat do boxů a nechat koně cválat…

Z těch ostatních, co se postaví na start, už jsem dlouho neviděl Sorose (5:1), což je dalším důvodem, proč se tady tipování raději vyhnu. Vítěz nedávného Zlatého poháru, Nos Galan (2:1), mě zatím nějak neoslovil, takže jsem zvědavý na dvojici koní, kteří jsou podle mě také velmi kvalitními „klasiky“. Jak klisna Meny Bay (3,5:1), tak Nikan (8:1) jsou ale spíš na kratší distance. Tím bych tedy naší scénu opustil a podívám se ještě na sobotní anglický rovinový vrchol.

Sandown 2. 7., 16:45, My Dream Boat @ 5:1 V (bet 365), 1 bod

V sobotním hlavním dostihu v Sandownu, Coral – Eclipse, na 2000 metrů postaví sedm soupeřů, vzhledem k tomu, že velké stáje postaví na start dva vodiče, reálně se jedná o souboj pěti koní.

Favoritem je O´Brienův The Gurkha (1,9:1), přičemž kurz na něj mi přijde už dost nízký. Ve třech letech má na kontě čtyři starty, všechny na míli. Což už je první otazník. Je pravda, že ve francouzské obdobě naší Velké jarní ceny zvítězil velmi lehce. Následně v Ascotu sice prohrál, v rovině ale neměl moc místa a vítěze už chytit nemohl. Šel ze zadní pozice, finiš ukázal pěkný, takže takhle opticky by ty dva kilometry prostát měl. Vyzkoušené to ale ještě není.

Další věcí je to, že zatím běhal jen proti tříletým. V Ascotu mu sice byli soupeři vítězové anglické (Galileo Gold) a irské (Awtaad) obdoby VJC, což má na papíře velkou hodnotu. Mě ale zatím tento tříletý ročník nepřipadá nijak úchvatný (když opominu vytrvalce Harzanda). Samozřejmě se můžu plést, to se ukáže až časem. The Gurkhovi jistě hraje do karet, že půda po deštích v Sandownu rychle vysychá a momentálně je změřená jako „good to soft (good in places)“, protože největší obavy měl jeho tým právě z měkčí půdy. Právě, když se ukázalo, že dráha by měla být rychlejší, začal kurz letět dolů. Ještě asi před dvěma dni byl okolo @ 2,6:1, což mi přišlo reálnější.

Dalším koněm, který čekal na vyschnutí dráhy, byl Time Test (4,3:1). Ten běhá téměř výhradně jen na dobrém podkladu a není ani divu. Je to spíš lehčí koník a při svém posledním vítězství byla dráha dokonce na hranici „firm“ (tedy pevná). Tehdy na místní dráze udolal Western Hymn (ten bude na startu i tentokrát v kurzu 17:1), když nosil o téměř 2,5 kg víc. Tentokrát budou jejich váhy srovnány, takže je jasné, že druhý jmenovaný moc šancí nemá.

Posledním, o kterém jsem se ještě nezmínil je tříletý Hawkbill (9:1). Ten začínal na syntetickém povrchu, vzestup ale přišel letos s příchodem na trávu. Ovládl dva dostihy pro vrstevníky, když naposledy v Ascotu to „odmakal“ opravdu poctivě. Ukázal velkou bojovnost, ovšem tady narazí na o dost lepší konkurenci. Navíc půjde na start po 16 dnech, moc toho na něm není, tak jsem zvědavý, jak se po náročném startu dokáže dát dohromady.

Tím se dostávám ke své volbě, kterou je My Dream Boat. Ten už mi udělal radost při svém posledním startu a ani tentokrát nevidím důvod, proč se od něj odvracet. Pravda je, že i on jde na start po 16 dnech (favorit bude mít o dva dny delší pauzu), ale zas je to urostlé zvíře, takže myslím, že by to nemělo být tak znát. Při svém posledním triumfu musel také dost zabojovat, když výrok zněl: „boj krk“. Ovšem tehdy v závěru bočil doleva, což kdyby se nestalo, tak nejspíš k žádnému boji nedošlo.

Jinak na místní dráze už letos v dubnu porazil také Western Hymna, takže podle této formy tady vychází minimálně stejně dobře, jako Time Test. Podle mě je „Dream“ typickým příkladem koně, který jde nahoru. Je to dané také tím, že kariéru začínal na sprintech, pak přešel na míli, ale našel se až právě na dvou kilometrech. To, že naposledy bojoval s výbornou Found je tady poněkud přehlížené, protože podle mě se takovou formou nikdo ze zbytky pole pochlubit nemůže.

Když to tedy shrnu, favorit The Gurkha jde poprvé na takto dlouhé distanci a taktéž poprvé proti starším koním. Tato fakta v kombinaci s jeho kurzem jsou pro mě dostatečným důvodem, proč dát ruce pryč. Původní kurz @ 2,6:1 byl podle mě v pořádku. Tady bude mít vodiče (stejně tak jako Time Test), takže tempo bude svižné a může se i stát, že to pro zmiňovanou dvojici bude poctivé až příliš. My Dream Boat chodí zezadu, takže rychlé tempo mu určitě vadit nebude. Já bych na něj vypsal maximálně tak @ 4:1. Hodně štěstí!