Whaler: Vzhůru na „Party“ s Géraldem

Začnu děním minulým. Jak už napsal kolega Malík, vypadá to, jako by slušovické závodiště v této roční době přitahovalo kontroverzní události. Tentokrát to sice nebylo tak závažné, jako před rokem, přesto se z tamního posledního dostihového dne stalo následně slušné „drama“.

Předeslal bych, že ve Slušovicích jsem nebyl, proto se nebudu přiklánět na jednu či druhou stranu. Jako bývalý žokej dokážu pochopit, že jestli dráha klouzala (což po předchozím suchu a následném dešti vypadá logicky), někteří z řad profesionálních jezdců se odmítali dalších dostihů zúčastnit. Pokud jste v sedle koně, kterému v průběhu neočekávaně „ustřeluje“ předek či zadek, hrajete v podstatě ruskou ruletu. S přihlédnutím k tomu, že se nestačí jen  koncentrovat na zvíře, které máte pod sebou. Je třeba analyzovat i zbytek soupeřů, protože každý z nich může představovat potencionální nebezpečí, které vás následně pošle k zemi.

Já mám s podobnými událostmi celkem nepříjemné zkušenosti, když zejména v Karlových Varech, než byl oblouk vysypán pískem, docházelo k ošklivým pádům. Těsně v mé blízkosti spadl i s koněm Allan Petrlík, Kristýna Bezděková nebo Šárka Půlpánová (na tu už si dnes asi moc lidí nevzpomene). Žokejové jsou sice soupeři, kteří jsou placeni za to, že koně dovedou do cíle dřív než někdo jiný, věřte ale tomu, že jsou k sobě i velmi kolegiální. Možná je to dáno i tím, že si uvědomují rizika, která podstupují, a dokáží i ocenit umění toho druhého. Když jsem jezdil v Německu, zažil jsem, že pokud někdo vyhrál velký dostih, zatleskala mu celá vážnice.

Nechci ale hanit ani práci dostihové komise, která ve Slušovicích působila. Ta byla postavena před nelehkou otázku, jak s pokračováním programu naložit. Myslím, že právě hodinová pauza, která „stávkou“ vznikla, byla ideálním řešením. Pokud se totiž kouknete na záznam 2. dostihu dne, tam už to hraničilo s jistou parodií. Přibližně polovině žokejů šlo hlavně o to dostat se do cíle, takže kdyby DK byla striktní, mohla jim i udělit sankci za nedostatečnou podporu koně.

Jak už jsem napsal výše, na místě jsem nebyl, proto bych jen zhodnotil následující reakce:

1. Žokejové nechtěli jednat, přišli s ultimátem: pokud vše proběhlo vše tak, jak je popsáno, tak bych s postupem žokejů nesouhlasil. Ale zažil jsem i situace, kdy jsme jako žokejové přišli za komisaři, ale nikdo s námi diskutovat nechtěl.

2. Nic se nestalo, takže dráha byla bezpečná: podivný argument. Pokud vyjdete zítra ráno před dům a zjistíte, že je náledí, asi uberete na rychlosti. To, že se nestala žádná velká havárie neznamená, že silnice byla v pořádku.

3. Ten, kdo odmítl jezdit je „posera“, ten kdo jezdil dál má „koule“: z vlastní zkušenosti můžu říct, že asi tak do 30 let jsem si myslel, že jsem nesmrtelný. I když mi někteří starší a zkušenější říkali, že bych některé věci dělat neměl. Jestliže dnes potkám někoho, kdo se chová podobně jako já tehdy, budu mu říkat jakkoliv, ale určitě ne „odvážný“.

Tolik tedy ke kauze „Slušovice“, a teď už k EJC. Organizátorům se podařilo pozvat opět několik zvučných jmen a myslím, že je na co se těšit. O koňských účastnících se můžete dočíst v rozborech na této stránce, na mě už je jen najít nějaké hodnotné sázky.

I když většinou v této rubrice sázkovku Betino kritizuji, tentokrát se musím vyjádřit na její konto pozitivně. Vypsala totiž i kurzy na celkové pořadí EJC. Na druhou stranu je třeba dodat, že vzhledem k tomu, že žokejové se utkají v devíti dostizích, jedná se o velmi těžko odhadnutelnou událost, takže výpis mohl být trochu odvážnější. Logicky se nabízí jako favorit Umberto Rispoli (3,5:1), jelikož jako „první draft“ byl voleným na nejlepší koně v hlavních zkouškách (Zock, Dumnonia, Meandre, Chardonney Tcheque). Jenže v úvodu programu moc šancí nemá, nevidím jeho šanci na zisk trofeje jako nějak závratnou.

Následují domácí žokejové, ale i u nich byl měl jisté pochybnosti, jestli dokáží na obrovitý pohár dosáhnout. „Boržan“ Murzabayev (5,5:1) má sice velkou šanci v maratónské zkoušce (Cheri Honey), i v té „Middle“ (Dally Hit), další „tutovky“ ale k dispozici nemá. Tak by se dalo pokračovat, nejlepší úvod programu má asi „ Honzik“ Rája (6,5:1) (Čarda, Trop, La Luneta), vytěžit další body ale nebude úplně snadné. Stejný kurz má i „Pinďa“Janáček, u něhož bych viděl základní stavební kámen v Icarovi, zbytek jeho sestavy svoje otazníky ale má.

Podobné otazníky se dají najít u ostatních žokejů EJC, mě se líbí víc šance jedné z největších hvězd programu, jíž je Gérald Mossé (10:1). Na úvod to nemá vůbec špatné (Heliostat, Mandrage), zejména v závěru dne sedí ale na zajímavých šancích (Party Day, Always on Sunday, Arif). Těžko vyloučit úspěch i švédského vyslance, jenž už se u nás vloni představil. P. A. Graberg (20:1) sice nemá v těch největších dostizích pod sedlem ty nejlepší, los byl k němu ale přívětivý v těch menších.  Sestava Detekce, Twinky, Kopretina, Iraklin by mu mohla přinést nějaké body, a v nejbohatším dostihu dne mi přijde Sign of Zogniac jako „černý kůň dostihu“.

Užijte si EJC, a  ať v Chuchli, či kdekoliv jinde, hodně štěstí!